Velmi hmotné hvězdy představují krátké, ale mimořádně bouřlivé epizody ve vývoji galaxií. Patří mezi nejintenzivnější zdroje záření, hvězdného větru i výronů hmoty, obohacují své okolí o těžší prvky. Ve svých pozdních fázích mohou nabývat velmi různorodých typů a rozlišit mezi nimi často není snadné – zejména pokud se spoléháme jen na viditelný obor elektromagnetického záření. Michaela Kraus z ASU vedla tým, který si detailně prohlédl šest vybraných hvězd v galaxiích M31 a M33 v blízké infračervené oblasti. Autoři ukazují, že tato část spektra dokáže odhalit znaky, které jsou v optickém oboru skryté, a umožňuje doladit či radikálně změnit dosavadní klasifikaci zkoumaných objektů.
Nové pozorování provedené přístrojem ERIS na dalekohledu Very Large Telescope (Evropská jižní observatoř) vyvrací předpoklad, že supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy pohlcuje okolní prachové objekty. Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty se podílel na studii, která byla nyní publikována v časopise Astronomy & Astrophysics.
Uplynulo 120 let od narození Gerarda Petera Kuipera (7. prosince 1905 – 23. prosince 1973), významného nizozemsko-amerického astronoma, který život zasvětil zejména výzkumu sluneční soustavy a dvojhvězd. S jeho jménem je spojena řada objevů, nespočet přesných pozorování, významně se podílel na lunárních misích NASA a je považován za zakladatele moderní planetární vědy.
Každoroční meteorický roj Geminid má letos příznivé pozorovací podmínky. Čas maxima vychází na víkendovou noc z 13. na 14. prosince, tedy v době, kdy téměř nebude rušit svým svitem Měsíc. Pozorovat se vyplatí zejména v neděli 14. prosince mezi půlnocí a 4. hodinou ranní. V průběhu noci (hlavně tedy v časných ranních hodinách) zazáří na nebi daleko od měst produkujících rušivé světlo, až desítky meteorů v hodině. Za celou noc může vytrvalý pozorovatel napočítat až 1000 meteorů.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.
Další povídání z cyklu Hlubinami vesmíru s Mgr. Petrem Horálkem bude převážně o jeho zálibě i odbornosti, tedy astrofotografii. Čeká nás přehled aktuálního dění na obloze i pozvánka za zatměním Slunce v roce 2026. Podíváme se na dechberoucí astronomické fotografie a na závěr zažijeme i krátký minikurz, jak to celé vzniká.
Dnešní krátká zpráva je zasvěcena zajímavému počinu mladíka z malé obce na Jablonecku, který připravil netradiční procházku vývojem vesmíru formou krátkých videí. Protože jejich uveřejnění je postupné od 1. prosince, vznikne z toho pěkný adventní kalendář s astronomickou tématikou. Každý den si tak můžete připomenout jednu etapu vývoje vesmíru a případně si zkusit zodpovědět doplňující otázku.
K lepšímu pochopení evolučních trajektorií dvojhvězd by měly přispět simulace, které vytvořili pracovníci Ústavu teoretické fyziky MFF UK ve spolupráci se zahraničními kolegy. Jejich práci podpořenou startovacím grantem Evropské výzkumné rady nyní zveřejnil časopis The Astrophysical Journal Letters.
Tadeáš Hájek z Hájku (Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus)
?. ?. 1525, Praha – 1. 9. 1600, Praha. Český renesanční přírodovědec – astronom, lékař,
botanik, matematik a alchymista.
Ačkoliv přesné datum narození Tadeáše Hájka z Hájku není známo, některé zdroje uvádějí 1. prosinec, jiné zase 1. říjen roku 1525. V některých zdrojích se dokonce za rok Hájkova narození uvádí i ten následující, ale ať už je to jakkoliv, je vysoce pravděpodobné, že letos uběhlo 500 let od jeho narození.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.
Prachové pozůstatky hvězdných splynutí mohou obíhat kolem centrální supermasivní černé díry Mléčné dráhy.
Podle nových počítačových simulací českých astronomů mohou pozůstatky srážek hvězd obíhat kolem centrální černé díry naší Mléčné dráhy.
Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.
Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.
Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než samotné galaxie, ve kterých sídlí. Může to změnit naše modely o tom, jak vznikaly první galaxie a jak se v nich vyvíjely supermasivní černé díry.
V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.
Kometa 3I/ATLAS je již snadným objektem k pozorování na ranní obloze. Nachází se v souhvězdí Panny a před svítáním je více než 20° vysoko nad jihovýchodem. Měsíc již prochází novoluním a tmavá obloha umožňuje se na ni pořádně zaměřit. V článku se zaměříme na to, kde a jak ji pozorovat a fotit. Přestože se vyrojily různé spekulace, ukážeme si, že se chová jako klasická kometa. Připomeneme také snímky komety z období, kdy prolétala kolem planety Mars, například z evropské sondy TGO. A večer bude článek aktualizován. Živě se pokusíme shrnout informace, které plánuje uveřejnit NASA, která nemohla uveřejnit snímky pořízené například přístrojem HiRISE sondy MRO, protože v USA byl tzv. shutdown, kdy instituce měly omezený provoz.
V roce 2026 bude Českou astronomickou společností opět udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována každé dva roky za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2025.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.
Doposud nejpočetnější výprava studentů reprezentovala Českou republiku na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory (IOAA junior), která se konala od 18. do 25. října 2025 v rumunském městě Piatra Neamţ. Tým se domů vrátil s nebývalým počtem ocenění – tři stříbrné, dvě bronzové medaile a čtyři čestná uznání.
