Úvodní strana  >  Články

Vyhledávání v článcích

Štítky

Skrýt podrobnosti
Jiří Dušek Kosmonautika

Výstava papírových modelů

Na brněnské hvězdárně v těchto dnech probíhá výstava unikátních papírových modelů orbitálních stanic, umělých družic a kosmických raket. Téměř stovku modelů sestavil Miloš Drábek a Petr Balda. K vidění je například model rakety Sojuz, na které letěl první československý kosmonaut Vladimir Remek, speciální modely lodí Mercury, které u nás dosud nebyly vystavovány, a třeba i první umělá družice Zeme -- Sputnik 1.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

Pozitiva černých děr

V okolí některých černých děr nacházíme extrémní "větry". Z okolí černé díry odnášejí ohromná množství hmoty - v průběhu života odnesou hmotu odpovídající až miliardě hmotností Slunce!. Takové černé díry nalezneme v jádrech některých kvasarů. Opravdu tyto objekty pouze "požírají" okolní hmotu?

Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - II

farma Hakos
farma Hakos
farma Hakos
Během mého pobytu v dubnu a květnu 2002 byla v provozu pouze část hvězdárny, jedna místnost s odsuvnou střechou. V této místnosti je Liebscherova montáž schopná nést asi 300 kg, zatím ale nesoucí zapůjčeny Celestron 14. Během podzimu 2002 byla namontována také druhá odsuvná střecha. Na sjezdu IAS 15.března 2003 bylo rozhodnuto především dokončit tuto druhou pozorovací místnost. Všechen materiál už je v Namibii, členské příspěvky za rok 2003 stačí na dokončení stavby. Do místnosti přijde rámcová anglická montáž nesoucí Bathovu komoru. Pan Bath, učitel v důchodu a sekretář spolku, tuto fotografickou komoru průměru 45 cm postavil a přenechal spolku zadarmo. Původně byla stavěna výhradně pro film 6x6 cm, podařilo se ale pana Batha přesvědčit, že bude lépe mít také možnost pro použití ccd kamery.
Anton Paschke Hvězdy

Proměnné hvězdy v Namibii - I

(poněkud přepracovaný a rozšířený článek z časopisu Perseus, 2002/5)

Gamsberg - Namibie
Gamsberg - Namibie
hora Gamsberg
Už delší dobu se snažím nalézt pozorovatele na jižní polokouli, kteří by měli zájem na pozorování krátkoperiodických proměnných hvězd, tedy hvězd zákrytových a RR Lyr typu. Tyto hvězdy jsou zcela zanedbané. Problému se v posledních letech ujali také astronomové z Varšavy, provozují přehlídku jižní oblohy pomocí ccd kamer. Pro amatéry ale ještě zbývá práce více než dost. Jenže dost seriózní a neplacené práce, což většinu z nich, žijících v ne příliš dobrých hospodářských podmínkách, zjevně neláká. Na druhé straně je pro značnýmu počet Evropanů možné si na jižní polokouli zajet na prázdniny a tudíž také pozorovat jižní hvězdy. Existuje několik hvězdáren, hotelů či farem, které se o takové návštěvníky snaží. Výhodou pak je, že část zařízení už je instalována na místě a nemusí se tahat do letadla. Musíme ovšem mít realistická očekávání. To co je pro obyvatele typické jižní země drahý a luxusní přístroj je v očích náročného Evropana pro seriosní práci sotva postačující.
Karel Mokrý Vzdálený vesmír

(zatím) nejvzdálenější galaxie

su203a.jpg
Japonský dalekohled Subaru objevil galaxii ve vzdálenosti 12.8 miliard světelných let. V současnosti se jedná o nejvzdálenější pozorovanou galaxii. Jedná se o první výsledek projektu Subaru Deep Field (SDF), pomocí kterého bylo vytipováno 70 vzdálených glaxií.
Libor Lenža Úkazy

kniha: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Zatminí Slunce a Misíce a píbuzné úkazy
Nakladatelství Aldebaran zabývající se vydáváním převážně astronomické literatury, vydalo další novou knihu pod názvem Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy (2003 - 2012).V publikaci naleznete přehled zajímavých úkazů, které nastanou v období 2003 až 2012. Ve většině případů je spatříte i pouhým okem. Kniha podává základní informace o vzniku těchto nebeských úkazů a najdete v ní i řadu zajímavostí.
Jiří Dušek Úkazy

31.5.2003: Částečné zatmění Slunce

V sobotu 31. května 2003 nastane v ranních hodinách částečné zatmění Slunce. Brněnská hvězdárna k tomuto vyjímečnému úkazu připravuje řadu akcí. Mezi ty první patří zprovoznění speciální www stránky s řadou podstatných a užitečných informací. Například: Jak vzniká zatmění Slunce? Co bude 31. kvetna vidět v Evropě, resp. v České republice? Jak úkaz sledovat? ... Stránky najdete na adrese http://zatmeni.hvezdarna.cz
Petr Bartoš Ostatní

Žeň objevů 2002 v novém sále

Dne 1.4.2003 se v nově opraveném kinosále (nyní nazvaném Starvid) Planetária hl.m. Prahy uskutečnila výroční členská schůze PP ČAS. Byla přednesena Výroční zpráva pobočky za uplynulý rok, zpráva o hospodaření v roce 2002, revizní zpráva a výhled činnosti na rok 2003. Součástí této schůze byla tradiční přednáška RNDr. Jiřího Grygara, CSc. Žeň objevů 2002.
Petr Bartoš Ostatní

Pražská pobočka ČAS vyrábí dětskou stavebnici MALÝ ASTRONOM

Předseda Pražské pobočky ČAS představil dne 1.4.2003 na tajném zasedání novou dětskou stavebnici MALÝ ASTRONOM, kterou zmíněná pobočka vyrábí. Vše dokládají i přiložené fotografie, kde představuje nikoli jeden, ale dokonce již více kusů zmíněné stavebnice.

Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Pavel Suchan s ditskou stavebnicí MALÝ ASTRONOM
Karel Mokrý Multimédia

ČRo: Sever, Regina, Region

Po domluvě s autory pořadu Planetárium vysílaného na ČRo Sever, Regina a Region budeme na www.astro.cz zveřejňovat příspevky z tohoto pořadu týkající se astronomie. Titulek těchto článků bude vždy začínat ČRo:. Na konci článku se také dozvíte, kdy a kde si můžete poslechnout reprízu pořadu.

Přeji příjemné čtení a poslech.

Frederik Velinský Multimédia

ČRo: Příbramský meteorit - 44 let

Každý z vás už někdy viděl škrtnout po obloze padající hvězdu, jak se poeticky říká meteorům - i když samozřejmě o žádné hvězdy nejde. Možná jste přitom zatoužili držet někdy takový "kámen z hvězd" v ruce. To se vám koneckonců může někdy poštěstit. I na našem území sem tam nějaký ten meteorit přistane. Existují ale ještě daleko konkrétnější touhy. Třeba najít a potěžkat právě ten určitý kámen, který jste před pár hodinami sledovali na obloze. Že to není možné? Ale je. Stačí mít jen trochu štěstí a být v pravý čas na správném místě... 7. dubna uběhne čtyřiačtyřicet let od jednoho z největších úspěchů našich vědců. Právě onen den, roku 1959, se astronomům z Ondřejova podařilo vyfotografovat dráhu letu objektu, jehož úlomky byly později nalezeny u Příbrami. Jedním z oněch astronomů byl i Zdeněk Ceplecha.
Eva Marková Multimédia

Úplné zatmění Slunce 4.12. 2002

Sluneení koróna pi úplném zatminí Slunce 4.12.2002 v JAR
Sluneení koróna pi úplném zatminí Slunce 4.12.2002 v JAR
Úplné zatmění Slunce je přírodní úkaz nejen velice krásný, ale pro sluneční fyziky také velmi důležitý. Pouze při něm je totiž možné pozorovat úplně celou nejvyšší část sluneční atmosféry - sluneční korónu. Její pozorování jsou potřebná k získání informací týkajících se struktury sluneční koróny a jejího chování, což by mohlo přispět k zodpovězení řady otázek z oblasti sluneční fyziky. Z toho důvodu sluneční fyzikové doslova jezdí kraj světa, aby v průběhu několika málo okamžiků ulovili co nejvíce dat.
Petr Bartoš Ostatní

JihoČas 1/2003

Právě vyšlo 1. číslo JihoČasu v roce 2003.
Obsahuje články o Měsíci, Sluneční aktivitě, Pozorování Marsu, "Za meteory k protinožcům", projektu KOMETY.CZ a o objevu první planetky, jejíž celá dráha leží uvnitř dráhy Země.
Karel Mokrý Sluneční soustava

Voda na Měsíci?

Misíc - jižní pól, obsah vody
Misíc - jižní pól, obsah vody
V okolí jižního pólu se nachází
mnoho kráterů, kam nesvítí Slunce.
Na Měsíci se možná nachází mnohem více vody, než uvádějí starší studie. Vědci z USA zdvojnásobili odhad plochy, která je v permanentním stínu a odhadli zásoby vody na miliardy tun. Výskyt vody na měsíčním povrchu je důležitý pro případnou výstavbu základny na Měsíci. Astronauti by vodu mohli používat jako zdroj vodíku a kyslíku pro raketové motory.
Milan Halousek Kosmonautika

kosmos-news party 2003

Milan Halousek, vydavatel KOSMOS-NEWS, informačního bulletinu zájemců o kosmonautiku a sběratelů autogramů astronautů, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční setkání zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu Mezinárodní kosmické stanice a další aspekty pilotovaného výzkumu kosmu které se uskuteční v Pardubicích/Lázních Bohdaneč o víkendu 30.5. - 1.6.2003 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2003.


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »