Železo - popel hvězd
Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.
Ze současných pozorování HST vyplývá, že první hvězdy vznikly mnohem dříve, než jsme předpokládali. První hvězdy vznikaly již 200 milionů let po Velkém třesku.
Pokud jste neměli možnost vidět dnešní přechod Merkura přes Slunce na vlastní oči, nabízíme Vám záznam ve formátu mpg.
Video je vytvořeno z jednotlivých snímků zařízení MDI instaloveného na družici SOHO.
Zdroj: SOHO
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
31. května 2003 dojde na území naší republiky k částečnému zatmění Slunce, jehož velikost bude téměř srovnatelná s částečným zatměním Slunce v r. 1999. Toto zatmění bude v severních oblastech Evropy pozorovatelné jako prstencové.
2003.05.15: Odstraněna chyba redakce, v textu opraven překlep "... jediné úplné zatmění a to 13. září 2015." na "20. března 2015".
Za chyby se omlouvá redakce www.astro.cz
Tiskové prohlášení ČAS číslo 46
V pátek 16. května 2003 ráno nás po delší odmlce (od 9. 1. 2001) čeká první ze dvojice letošních úplných zatmění Měsíce. Z našeho území však neuvidíme celý průběh tohoto úkazu.
![]() |
Hvězdárna Fr. Pešty v Sezimově Ústí provádí veřejné pozorování přechodu Merkura u Infocentra v Praze-Kolovratech. Počasí nám přeje a proto Vám přinášíme podrobnosti i s fotografiemi na internetové adrese:
O nitru Marsu se toho stále mnoho neví. Astronomy zajímal dosud především povrch rudé planety, její atmosféra a po objevu sond Mariner i obrovské sopečné vulkány. Od sopek vedl zájem i do nitra planety. A to i přesto, že se prokázalo, že vulkány jsou už dávno nečinné.
Hvězdárna v Karlových Varech ve spolupráci se sdružením Expresní astronomické informace připravila živý přenos tohoto úkazu. Obaz Slunce bude přenášet kamera umístěná v ohnisku 25cm dalekohledu karlovarské hvězdárny. Vysílání začíná ve středu 7.5 v 7h ráno a az potrvá do 12h30m.
Vyšlo nové čísloPovětroně- Královéhradeckého astronomického časopisu.Číslo 3/2003 začínáme důrazným upozorněním na tři pěkné nebeské úkazy,které nás čekají v květnu: přechod Merkuru, zatmění Měsíce a Země.Jedinečná šance pořídít fotografii do soutěže Foto ASHK 2003!Dne 7.5. 2003 dojde k přechodu Merkura přes sluneční disk. ESO společně s EAAS (European Association for Astronomy Education), Observatoire de Paris a IMCCE (Institut de Mecanique Celeste et de Calcul de Ephemerides) realizují vzdělávací a informační projekt
Jak je zmíněno na této stránce, uplatnit by se měly i snímky pořízené v České republice, tj. slunečním oddělením AsU. K výraznějšímu zapojení AsU AV ČR by mělo dojít při obdobném programu k přechodu Venuše v červnu 2004.
V soutěži se nejlépe umístili:
1. místo - Jan "Albireo" Kučera
2. místo - Petr Sklář
3. místo - Zdeněk Kalvoda
4. místo - Jiřina Pešová
5. místo - Jiří Liška
Vítězná literární díla jsou vystavena na stránce APO.
![]() |
![]() |
Se svolením autora převzato z Instantních astronomických novin (www.ian.cz).
Od tragické havárie raketoplánu COLUMBIA uplynulo již dva a půl měsíce - je tedy čas na hodnocení prvních výsledků vyšetřování.
Ačkoliv má plán možných důvodů a příčin havárie, vypracovaný vyšetřovací komisí CAIB (Columbia Accident Investigation Board), téměř 3200 bodů zaměřme se pouze na několik málo z nich - na ty, které se jeví jako nejpravděpodobnější a které svým nešťastným propojením nejspíše zapříčinily ztrátu sedmi lidských životů a vesmírného korábu.
Astronomové z Havajské univerzity oznámili 12. dubna 2003 objev dalších sedmi nových měsíců Jupitera. Toto oznámení způsobilo další navýšení počtu měsíců Jupitera, toto číslo se prozatím zastavilo na čísle 59. Ovšem dne 14. dubna 2003 došlo ke zveřejnění dalšího měsíce a tím se současný počet měsíců dostal na 60.
Kuiperův pás, vnější část sluneční soustavy je oblast ledových objektů. Rozprostírá se za drahou Neptunu a prozatím zůstává téměř neprozkoumaná. Známe mnoho objektů - Pluto a jeho měsích Charon a díky výkonným dalekohledům i velké množství objektů. Boužel, žádná sonda se nevydala zblízka prozkoumat tuto "bílou oblast" na mapě sluneční soustavy.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento