Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové objevili exoplanetu, která může mít správné podmínky pro život

Astronomové objevili exoplanetu, která může mít správné podmínky pro život

Umělecké ztvárnění exoplanety k2-18b
Autor: Amanda Smith

Skupina astronomů z Institute of Astronomy, University of Cambridge, UK, objevila exoplanetu K2-18b, která je téměř devětkrát hmotnější než Země a obíhá kolem červeného trpaslíka K2-18. Planeta může být potenciálně obyvatelná. K2-18 je hvězdou spektrální třídy M, od Země ji dělí vzdálenost 111 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Lva. Hvězda je známá rovněž pod označením EPIC 201912552 a ve svém okolí hostí dvě planety: kromě K2-18b a ještě K2-18c.

První z nich – K2-18b – byla objevena v roce 2015, její průměr je 2,6× větší než průměr Země a její hmotnost 8,6× převyšuje hmotnost naší planety. Planeta obíhá kolem mateřské hvězdy jednou za 33 dnů ve vzdálenosti přibližně 0,15 AU a její index podobnosti se Zemí (tzv. Earth Similarity Index) je 0,73 (pro Zemi je tento index 1,0).

V roce 2019 informovaly dva nezávislé vědecké týmy o detekci vodní páry v atmosféře planety K2-18b, která je bohatá na vodík. Nicméně rozsah atmosféry a podmínky v její spodní části a na povrchu zůstávají neznámé.

Vodní pára byla detekována v atmosférách četných exoplanet, avšak i když se planeta nachází v obyvatelné zóně, nemusí to znamenat, že na jejím povrchu jsou obyvatelné podmínky,“ říká Nikku Madhusudhan, hlavní autor studie. „K potvrzení vyhlídek na obyvatelnost je důležité dosáhnout jednotného porozumění podmínkám v atmosféře a na povrchu planety – především, zda kapalná voda může existovat pod touto atmosférou.“

Vzhledem k velkým rozměrům planety K2-18b bylo také navrhováno, že by mohla být spíše menší verzí Neptunu než větší verzí Země.

Zmenšená verze Neptunu – jak se předpokládá – má kolem sebe velkou vodíkovou obálku obklopující pod vysokým tlakem vrstvu vody s vnitřním jádrem složeným z horniny a železa. Pokud je vodíková obálka příliš hustá, teplota a tlak na povrchu vrstvy vody pod obálkou by byly příliš vysoké a nemohly by podporovat výskyt života.

Nyní Nikku Madhusudhan se svými spolupracovníky prokázal, že navzdory velikosti planety K2-18b nemusí být její vodíková obálka bezpodmínečně tak hustá a vrstva vody může mít ty správné vlastnosti pro podporu výskytu života.

Astronomové použili existující pozorování atmosfér, stejně tak i hmotností a průměrů k určení složení a struktury atmosféry a nitra planety na základě detailních počítačových modelů a statistických metod k vysvětlení vlastností planety. Potvrdili tak, že atmosféra může být bohatá na vodík s podstatným množstvím vodní páry. Zjistili rovněž, že úroveň dalších chemických sloučenin, jako je metan a čpavek, bude nižší, než se předpokládalo pro takové atmosféry.

Astronomové následně použili vlastnosti atmosfér jako hranici podmínek pro modely vnitřních oblastí planet. Zkoumali široké rozpětí modelů, které mohou vysvětlit vlastnosti atmosféry, stejně tak i hmotnost a průměr planety. To jim umožnilo určit oblast možných podmínek v nitru planety včetně rozsahu vodíkové obálky a teplot a tlaků ve vrstvě vody.

Chceme znát hustotu vodíkové obálky,“ říká Matthew Nixon, spoluautor studie. „Zatímco jsou otázkou rozmanitá řešení, prokázali jsme, že nepotřebujeme mnoho vodíku k vysvětlení všech pozorování.“

Vědci zjistili, že pro maximální velikost vodíkové obálky jsou přípustné hodnoty kolem 6 % planetární hmotnosti, ačkoliv většina řešení vyžaduje mnohem menší množství. Minimální množství vodíku je kolem jedné milióntiny hmotnosti planety, podobně jako činí podíl hmotnosti atmosféry Země.

Především množství scénářů dovoluje výskyt vodního světa s kapalnou vodou na povrchu, pod ovzduším s tlakem a teplotou podobnými těm, jak to známe u pozemských oceánů.

Objev byl publikován v časopise Astrophysical Journal Letters.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta K2-18b


40. vesmírný týden 2020

40. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 9. do 4. 10. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko nad jihovýchodem Mars a nad ránem je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Minulý týden přinesl jen jediný, ale úspěšný, start čínské rakety. V tomto týdnu by mohla přijít startovací nálož až se třemi nebo dvěma starty denně. Před 100 lety se narodil italský inženýr Bepi Colombo, který navrhl gravitační manévry u planet (cesta k Merkuru kolem Venuše) a jmenuje se po něm evropská sonda k nejmenší planetě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Expedícia Perzeidy 2020

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2020 získal snímek „Expedícia Perzeidy 2020“, jehož autorem je Robert Barsa   Slzy svatého Vavřince. Pravděpodobně jste toto pojmenování někdy slyšeli. Kdo byl svatý Vavřinec a proč o něm píšeme v tomto textu? Každý rok, okolo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Foceno v primárním ohnisku Canon eos dalekohled Bresser AR 152/760 mm

Další informace »