Astronomové objevili organické molekuly v atmosféře exoplanety
Malířova představa exoplanetyVědeckému týmu NASA se nedávno už podruhé v poměrně krátké době podařilo detekovat v atmosféře planety, jež se nachází mimo náš solární systém, organické látky, konkrétně šlo o vodu, metan a oxid uhličitý, tyto látky jsou pro vznik života na dané planetě velmi důležité. V tomto případě se bohužel nepodaří na dotyčné planetě vypátrat i zelené mužíky, protože je neobyvatelná. Tento objev ale znamená důležitý krok k budoucím technologiím, které budou schopny případný život vypátrat.
Vědci použili ke svému objevu rozbory světelného spektra exoplanety, pořízené Hubbleovým a Spitzerovým teleskopem (oba krouží po oběžné dráze kolem Země). Přístroje Hubbleova dalekohledu detekovaly molekuly a technika Spitzerova teleskopu zase měřila jejich množství. I přes objevení důležitých látek pro vznik života na exoplanetě HD 209458b ale život existovat nemůže, protože jde o horkého plynného veleobra, dokonce ještě většího než Jupiter. Takovéto planety jsou zpravidla tvořeny především plynem a mají jen malé kamenné jádro. Pro doplnění, planeta HD 209458b obíhá okolo hvězdy srovnatelné se Sluncem ve vzdálenosti asi 150 světelných let v souhvězdí Pegas.
Hubbleův teleskop na oběžné drázePodobný objev se podařil již v prosinci 2008, kdy byly v atmosféře exoplanety HD 189733b (taktéž plynný obr, velikosti Jupitera) detekovány metan, oxid uhličitý a vodní pára. Vědci mají nyní možnost srovnat atmosféry obou planet. Množství vody a oxidu uhličitého v atmosférách obou planet jsou srovnatelná, což ale neplatí o množství metanu, kterým se planety liší. Podle vedoucího vědeckého týmu v Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii Marka Swaina to značí pravděpodobně nějakou nezvyklou událost při vzniku jedné z planet.
I když život neexistuje ani na jedné z těchto dvou planet, objevy dotyčných látek v jejich atmosférách nás posunují kupředu do doby, kdy budeme schopni případné známky života pomocí teleskopů objevit na menších terestrických planetách (např. Země), kde mohou opravdu znamenat přítomnost organismů. Podle odhadu vědců nás od takové doby dělí asi 10 let. Dodejme, že hledání exoplanet, podobných Zemi, je hlavním úkolem dalekohledu Kepler, vypuštěného do vesmíru letos v březnu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.