Astronomové objevili organické molekuly v atmosféře exoplanety
Malířova představa exoplanetyVědeckému týmu NASA se nedávno už podruhé v poměrně krátké době podařilo detekovat v atmosféře planety, jež se nachází mimo náš solární systém, organické látky, konkrétně šlo o vodu, metan a oxid uhličitý, tyto látky jsou pro vznik života na dané planetě velmi důležité. V tomto případě se bohužel nepodaří na dotyčné planetě vypátrat i zelené mužíky, protože je neobyvatelná. Tento objev ale znamená důležitý krok k budoucím technologiím, které budou schopny případný život vypátrat.
Vědci použili ke svému objevu rozbory světelného spektra exoplanety, pořízené Hubbleovým a Spitzerovým teleskopem (oba krouží po oběžné dráze kolem Země). Přístroje Hubbleova dalekohledu detekovaly molekuly a technika Spitzerova teleskopu zase měřila jejich množství. I přes objevení důležitých látek pro vznik života na exoplanetě HD 209458b ale život existovat nemůže, protože jde o horkého plynného veleobra, dokonce ještě většího než Jupiter. Takovéto planety jsou zpravidla tvořeny především plynem a mají jen malé kamenné jádro. Pro doplnění, planeta HD 209458b obíhá okolo hvězdy srovnatelné se Sluncem ve vzdálenosti asi 150 světelných let v souhvězdí Pegas.
Hubbleův teleskop na oběžné drázePodobný objev se podařil již v prosinci 2008, kdy byly v atmosféře exoplanety HD 189733b (taktéž plynný obr, velikosti Jupitera) detekovány metan, oxid uhličitý a vodní pára. Vědci mají nyní možnost srovnat atmosféry obou planet. Množství vody a oxidu uhličitého v atmosférách obou planet jsou srovnatelná, což ale neplatí o množství metanu, kterým se planety liší. Podle vedoucího vědeckého týmu v Jet Propulsion Laboratory v Kalifornii Marka Swaina to značí pravděpodobně nějakou nezvyklou událost při vzniku jedné z planet.
I když život neexistuje ani na jedné z těchto dvou planet, objevy dotyčných látek v jejich atmosférách nás posunují kupředu do doby, kdy budeme schopni případné známky života pomocí teleskopů objevit na menších terestrických planetách (např. Země), kde mohou opravdu znamenat přítomnost organismů. Podle odhadu vědců nás od takové doby dělí asi 10 let. Dodejme, že hledání exoplanet, podobných Zemi, je hlavním úkolem dalekohledu Kepler, vypuštěného do vesmíru letos v březnu.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“,
jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč
12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236