Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

solarsystem.jpg
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.

Vedoucím týmu astronomů, pátrajícího po hnědých trpaslících, je Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky Penn State University. Jimi objevený hnědý trpaslík má hmotnost, která maximálně 8krát převyšuje hmotnost planety Jupiter. Hmotnosti hnědých trpaslíků jsou tak malé, že v jejich nitrech nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí, které probíhají například v nitru našeho Slunce.

"Naším cílem je zjistit, zda i malá "slunce" mohou mít svůj planetární systém," říká Luhman. "Objevili jsme hvězdu, která je svým průměrem srovnatelná s planetami. Je otázkou, jak nazývat tělesa vzniklá v protoplanetárním disku kolem této malé hvězdy: planety nebo měsíce?"

Jestliže podmínky v protoplanetárním disku umožní vznik planet, vytvoří se zde miniaturní verze Sluneční soustavy - s centrální hvězdou (sluncem - hnědým trpaslíkem) a planetami, jejichž oběžné dráhy jsou mnohem blíže než například v naší Sluneční soustavě.

Tým astronomů objevil hnědého trpaslíka o hmotnosti 8krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kolem něhož existuje protoplanetární disk. Hnědý trpaslík obdržel označení Cha 110913-773444. K jeho objevu použili astronomové družice Spitzer Space Telescope a Hubble Space Telescope, a dále dva pozemní dalekohledy v chilských Andách: Blanco Telescope na Cerro Tololo (průměr objektivu 4 m) a Gemini South Telescope (průměr objektivu 8 m).

Hnědý trpaslík Cha 110913-773444 se nachází ve vzdálenosti 500 světelných roků, v souhvězdí Chameleona. Jeho stáří bylo určeno na pouhé 2 milióny roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Protoplanetární prachoplynný disk kolem hnědého trpaslíka byl zaregistrován pouze pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu. V průběhu dalšího vývoje zde mohou vzniknout planety.Dříve objevený hnědý trpaslík OTS 44 o hmotnosti 15 hmotností Jupitera je rovněž obklopen protoplanetárním diskem. Objev byl učiněn rovněž na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu.

Na připojeném obrázku je porovnání hypotetické planetární soustavy kolem hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 (vpravo nahoře) s planetární soustavou kolem hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka), jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Doposud byly u této hvězdy objeveny 4 planety, nelze vyloučit ani přítomnost několika menších planet zemského typu.

Hmotnost hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 je srovnatelná s hmotností některých v nedávné době objevených exoplanet, obíhajících kolem blízkých hvězd, podobných Slunci. Astronomové se domnívají, že i kolem málo hmotných objektů - hnědých trpaslíků - mohou vzniknout plynné planety (malí plynní "obři") a několik kamenných planet zemského typu.

Zdroj: www.science
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2017 K2 (PANSTARRS)

Snímek komety C/2017 K2 (PANSTARRS) v souhvězdí Hadonoše. Rozměry obrázku jsou 40 x 40 obloukových minut, proti originálu 2x zmenšen, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 2.435 au, od Slunce 3.148 au. Silný svit Měsíce a vysoká oblačnost.

Další informace »