Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

Astronomové pátrají po miniaturních planetárních soustavách

solarsystem.jpg
Astronomové použili kombinaci pozemních dalekohledů a astronomických družic na oběžné dráze kolem Země k pátrání po "nedorostlých" málo hmotných hvězdách, jejichž hmotnosti jsou menší než 1/100 hmotnosti Slunce. Chtějí také zjistit, zda při jejich zrodu vznikají rovněž planetární soustavy. V tomto případě se jedná o nejmenší známé hvězdám podobné objekty, kolem nichž mohou vznikat protoplanetární disky z prachu, plynů a kamení, z nichž jednoho dne snad mohou vzniknout malé planety, které tak vytvoří miniaturní planetární systém.

Vedoucím týmu astronomů, pátrajícího po hnědých trpaslících, je Kevin Luhman, profesor astronomie a astrofyziky Penn State University. Jimi objevený hnědý trpaslík má hmotnost, která maximálně 8krát převyšuje hmotnost planety Jupiter. Hmotnosti hnědých trpaslíků jsou tak malé, že v jejich nitrech nemůže dojít k zažehnutí termojaderných reakcí, které probíhají například v nitru našeho Slunce.

"Naším cílem je zjistit, zda i malá "slunce" mohou mít svůj planetární systém," říká Luhman. "Objevili jsme hvězdu, která je svým průměrem srovnatelná s planetami. Je otázkou, jak nazývat tělesa vzniklá v protoplanetárním disku kolem této malé hvězdy: planety nebo měsíce?"

Jestliže podmínky v protoplanetárním disku umožní vznik planet, vytvoří se zde miniaturní verze Sluneční soustavy - s centrální hvězdou (sluncem - hnědým trpaslíkem) a planetami, jejichž oběžné dráhy jsou mnohem blíže než například v naší Sluneční soustavě.

Tým astronomů objevil hnědého trpaslíka o hmotnosti 8krát převyšující hmotnost planety Jupiter, kolem něhož existuje protoplanetární disk. Hnědý trpaslík obdržel označení Cha 110913-773444. K jeho objevu použili astronomové družice Spitzer Space Telescope a Hubble Space Telescope, a dále dva pozemní dalekohledy v chilských Andách: Blanco Telescope na Cerro Tololo (průměr objektivu 4 m) a Gemini South Telescope (průměr objektivu 8 m).

Hnědý trpaslík Cha 110913-773444 se nachází ve vzdálenosti 500 světelných roků, v souhvězdí Chameleona. Jeho stáří bylo určeno na pouhé 2 milióny roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Protoplanetární prachoplynný disk kolem hnědého trpaslíka byl zaregistrován pouze pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu. V průběhu dalšího vývoje zde mohou vzniknout planety.Dříve objevený hnědý trpaslík OTS 44 o hmotnosti 15 hmotností Jupitera je rovněž obklopen protoplanetárním diskem. Objev byl učiněn rovněž na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu.

Na připojeném obrázku je porovnání hypotetické planetární soustavy kolem hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 (vpravo nahoře) s planetární soustavou kolem hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka), jejíž hmotnost je srovnatelná s hmotností Slunce. Doposud byly u této hvězdy objeveny 4 planety, nelze vyloučit ani přítomnost několika menších planet zemského typu.

Hmotnost hnědého trpaslíka Cha 110913-773444 je srovnatelná s hmotností některých v nedávné době objevených exoplanet, obíhajících kolem blízkých hvězd, podobných Slunci. Astronomové se domnívají, že i kolem málo hmotných objektů - hnědých trpaslíků - mohou vzniknout plynné planety (malí plynní "obři") a několik kamenných planet zemského typu.

Zdroj: www.science
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia C /2020 F3 s M53

Rozdiel v jasnosti cca 3m je dosť zjavny

Další informace »