Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Atmosféra exoplanety obsahuje kyslík!

Atmosféra exoplanety obsahuje kyslík!

HD209458b.jpg
Před několika dny bylo oznámeno, že v atmosféře exoplanety, obíhající kolem hvězdy s označením HD 209458 v souhvězdí Pegasa, se nachází kyslík a uhlík. Přítomnost kyslíku a uhlíku je nezbytně nutná pro případnou existenci živých organismů. Avšak neradujte se předčasně. Jakýkoliv život je na této planetě zcela vyloučen - podmínky pro život zde nejsou zrovna příznivé.

Objev byl učiněn pomocí Hubblova kosmického teleskopu (HST). Pozorování hvězdy a její planety probíhala v říjnu a v listopadu 2003. Přítomnost kyslíku a uhlíku byla zjištěna na základě rozboru pořízených spekter hvězdy. Zde je nutno připomenout, že oběžná dráha exoplanety kolem hvězdy leží v rovině, protínající naši Zemi. To znamená, že při pohledu ze Země dochází střídavě k přechodu planety před kotoučkem hvězdy a následně k zákrytu exoplanety za hvězdou.

Astronomové porovnávali spektra hvězdy, pořízená v okamžiku, kdy exoplaneta přecházela před hvězdou (Přechod planety přes hvězdu), se spektry pořízenými v době zákrytu planety za hvězdou. V prvním případě se projevil "nadbytek" kyslíku a uhlíku, ke kterému přispěla atmosféra žhavé planety. To, co bylo na spektrech jaksi navíc, nepatřilo hvězdě, ale přítomné planetě.

Samotná exoplaneta byla objevena v roce 1999. Již při dřívějších pozorováních pomocí HST v roce 2001 byla objevena přítomnost sodíku v atmosféře planety (Atmosféra exoplanety), v roce 2003 se podařilo potvrdit přítomnost vodíku. Byl to první krok na dlouhé cestě k určování chemického složení atmosfér exoplanet, kterých je dnes známo více než 100. A proč astronomové nejprve pátrali po přítomnosti sodíku? Vysvětluje to Timothy Brown z National Center for Atmospheric Research: "Sodík je spektrálním ekvivalentem tchoře - proto není možné jej nezaregistrovat, pokud na nějakém objektu existuje!"

Exoplaneta, uváděná v astronomických přehledech pod označením HD 209458b, byla předběžně pojmenována jako Osiris podle egyptského boha mrtvých a podsvětí, který byl svým bratrem Sethem zavražděn a rozsekán na mnoho kousků. Podobně i exoplaneta postupně ztrácí svoji hmotu díky malé vzdálenosti od mateřské hvězdy. Vydejme se alespoň ve své fantazii k návštěvě této exotické planety. Připravte se však na podmínky ještě hrozivější něž na povrchu Venuše.

Vyprahlý povrch planety je rozžhaven na teplotu přibližně 1 100°C. Horní vrstvy atmosféry jsou zahřáty na teplotu kolem 10 000°C (což je téměř dvojnásobek teploty na povrchu Slunce) a v důsledku intenzívního "hvězdného větru" atmosféra uniká rychlostí asi 35 000 km/hod, tj. téměř 10 km/s. Planeta tak ztrácí přibližně 10 000 tun vodíku za sekundu. Díky tomu se za planetou vytváří dlouhý ohon (podobný kometárnímu chvostu), sahající do vzdálenosti asi 200 000 km.

Kolem hvězdy obíhá ve vzdálenosti pouhých 6 730 000 km. Periodu rotace planety zatím neznáme, ale kolem svého "slunce" doslova pádí rychlostí 140 km/s, to znamená, že jeden oběh vykoná za 3,52 dne. Nezvyklý by byl také výhled z povrchu planety na oblohu. Předpokládáme-li průměr hvězdy HD 209458 stejný jako u našeho Slunce, "kotouček" hvězdy na obloze by měl průměr přibližně 12 stupňů, tj. téměř 25krát větší, než je úhlový průměr Slunce!

Připomeňme si ještě základní parametry pozorované hvězdy a její planety:

Hmotnost hvězdy 1,05 hmotnosti Slunce
Stáří hvězdy přibližně stejné jako u Slunce, tj. 4,5 miliardy roků
Vzdálenost od Země 153 světelné roky
Hmotnost planety 0,63 hmotnosti Jupitera = 220 hmotností Země
Průměr planety 1,27 průměru Jupitera = 182 000 km

Zda kolem hvězdy HD 209458 obíhají také menší planety v příznivějších vzdálenostech se zatím nepodařilo zjistit.

Zdroj: spaceflightnow.com, ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »