Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Cirkumbinární exoplaneta Kepler-16b – nová pozorování

Cirkumbinární exoplaneta Kepler-16b – nová pozorování

Umělecké ztvárnění exoplanety Kepler-16b (černý kotouček) a jejích dvou mateřských hvězd
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt

Kepler-16b, vzácná exoplaneta, která obíhá kolem dvou hvězd, byla detekována pomocí spektrografu SOPHIE (Spectrographe pour l’Observation des Phénomènes des Intérieurs stellaires et des Exoplanètes) instalovaném na dalekohledu o průměru 1,93 metru observatoře Observatoire de Haute-Provence. Jako cirkumbinární označujeme exoplanetu, která neobíhá kolem osamělé mateřské hvězdy, ale kolem binárního systému, tj. kolem dvojhvězdy. Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorovaná v roce 2011. Jedná se o obří cirkumbinární planetu podobnou Saturnu co do velikosti a hmotnosti.

Tento cizí svět obíhá kolem dvojice mateřských hvězd Kepler-16A a Kepler-16B jednou za 229 dnů ve vzdálenosti 105 miliónů kilometrů; její oběh zhruba odpovídá oběhu Venuše kolem Slunce jednou za 225 dnů ve vzdálenosti 108 miliónů kilometrů. Exoplaneta Kepler-16b se nachází vně obyvatelné zóny hvězdy, takže na jejím povrchu nemůže existovat voda v kapalném stavu.

Obě hvězdy jsou menší a chladnější než naše Slunce: jedna je trpaslíkem spektrální třídy K, jehož hmotnost odpovídá 69 % hmotnosti Slunce. Druhá z dvojice hvězd je červeným trpaslíkem a dosahuje pouze 20 % hmotnosti Slunce. Následkem toho je exoplaneta Kepler-16b docela studená, s povrchovou teplotou kolem -75 °C až -100 °C.

Podle názoru astronomů vznikají planety typicky v protoplanetárním disku – ze směsi prachu a plynu, která obklopuje mladou hvězdu,“ říká profesor Amaury Triaud z University of Birmingham a jeho spolupracovníci. „Nicméně tento proces by neměl být v cirkumbinárním systému možný.“

Na základě běžných výzkumů je obtížné pochopit, jak vůbec mohou cirkumbinární planety existovat. Je to proto, že přítomnost dvou hvězd narušuje protoplanetární disk a tím zabraňuje akreci, tedy spojování prachu za vzniku planet.

Cirkumbinární planety poskytují jedno z nejjasnějších vodítek, že migrace řízená diskem je životaschopný proces a že k ní dochází pravidelně,“ říká David Martin, astronom na Ohio State University.

V  této nové práci detekovali astronomové exoplanetu Kepler-16b na základě metody měření radiálních rychlostí.

Metoda radiálních rychlostí patří mezi nejrobustnější a nejznámější způsoby detekce exoplanet,“ říká David Martin. „Nicméně až doposud nebyla při detekci cirkumbinárních planet úspěšná navzdory jejich relativně četnému výskytu.“

K detekci exoplanety Kepler-16b byl využit pozemní teleskop na Observatoire de Haute-Provence a metoda měření radiálních rychlostí. Je důležitou ukázkou, jak je možné detekovat cirkumbinární planety použitím tradičnějších metod s větší efektivitou a s nižšími finančními náklady, než je tomu při použití velkých kosmických observatoří.

Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorována před 10 roky družicí NASA s názvem Kepler pomocí tranzitní metody. Byla nejméně očekávaným objevem uskutečněným družicí Kepler,“ říká Alexandre Santerne, astronom na Aix-Marseille University. „Zvolili jsme využití našeho dalekohledu k pozorování exoplanety Kepler-16b, abychom demonstrovali platnost našich metod radiálních rychlostí.“

Náš objev ukazuje, jak pozemní dalekohledy zůstávají zcela relevantní pro moderní výzkum exoplanet a mohou být použity u nových vzrušujících projektů,“ říká Isabelle Boisseová, rovněž z Aix-Marseille University. „Když jsme ukázali, že můžeme exoplanetu Kepler-16b detekovat, budeme nyní analyzovat data pořízená při pozorování dalších binárních hvězdných systémů a pátrat po nových cirkumbinárních planetách.“

Objev byl publikován v článku uveřejněném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Observatoire de Haute-Provence, Exoplaneta Kepler-16b


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

skvrna 3590

Newton 114/500/modifik.Dobson, 1/10000 s, ISO 3200.

Další informace »