Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Cirkumbinární exoplaneta Kepler-16b – nová pozorování

Cirkumbinární exoplaneta Kepler-16b – nová pozorování

Umělecké ztvárnění exoplanety Kepler-16b (černý kotouček) a jejích dvou mateřských hvězd
Autor: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt

Kepler-16b, vzácná exoplaneta, která obíhá kolem dvou hvězd, byla detekována pomocí spektrografu SOPHIE (Spectrographe pour l’Observation des Phénomènes des Intérieurs stellaires et des Exoplanètes) instalovaném na dalekohledu o průměru 1,93 metru observatoře Observatoire de Haute-Provence. Jako cirkumbinární označujeme exoplanetu, která neobíhá kolem osamělé mateřské hvězdy, ale kolem binárního systému, tj. kolem dvojhvězdy. Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorovaná v roce 2011. Jedná se o obří cirkumbinární planetu podobnou Saturnu co do velikosti a hmotnosti.

Tento cizí svět obíhá kolem dvojice mateřských hvězd Kepler-16A a Kepler-16B jednou za 229 dnů ve vzdálenosti 105 miliónů kilometrů; její oběh zhruba odpovídá oběhu Venuše kolem Slunce jednou za 225 dnů ve vzdálenosti 108 miliónů kilometrů. Exoplaneta Kepler-16b se nachází vně obyvatelné zóny hvězdy, takže na jejím povrchu nemůže existovat voda v kapalném stavu.

Obě hvězdy jsou menší a chladnější než naše Slunce: jedna je trpaslíkem spektrální třídy K, jehož hmotnost odpovídá 69 % hmotnosti Slunce. Druhá z dvojice hvězd je červeným trpaslíkem a dosahuje pouze 20 % hmotnosti Slunce. Následkem toho je exoplaneta Kepler-16b docela studená, s povrchovou teplotou kolem -75 °C až -100 °C.

Podle názoru astronomů vznikají planety typicky v protoplanetárním disku – ze směsi prachu a plynu, která obklopuje mladou hvězdu,“ říká profesor Amaury Triaud z University of Birmingham a jeho spolupracovníci. „Nicméně tento proces by neměl být v cirkumbinárním systému možný.“

Na základě běžných výzkumů je obtížné pochopit, jak vůbec mohou cirkumbinární planety existovat. Je to proto, že přítomnost dvou hvězd narušuje protoplanetární disk a tím zabraňuje akreci, tedy spojování prachu za vzniku planet.

Cirkumbinární planety poskytují jedno z nejjasnějších vodítek, že migrace řízená diskem je životaschopný proces a že k ní dochází pravidelně,“ říká David Martin, astronom na Ohio State University.

V  této nové práci detekovali astronomové exoplanetu Kepler-16b na základě metody měření radiálních rychlostí.

Metoda radiálních rychlostí patří mezi nejrobustnější a nejznámější způsoby detekce exoplanet,“ říká David Martin. „Nicméně až doposud nebyla při detekci cirkumbinárních planet úspěšná navzdory jejich relativně četnému výskytu.“

K detekci exoplanety Kepler-16b byl využit pozemní teleskop na Observatoire de Haute-Provence a metoda měření radiálních rychlostí. Je důležitou ukázkou, jak je možné detekovat cirkumbinární planety použitím tradičnějších metod s větší efektivitou a s nižšími finančními náklady, než je tomu při použití velkých kosmických observatoří.

Exoplaneta Kepler-16b byla poprvé pozorována před 10 roky družicí NASA s názvem Kepler pomocí tranzitní metody. Byla nejméně očekávaným objevem uskutečněným družicí Kepler,“ říká Alexandre Santerne, astronom na Aix-Marseille University. „Zvolili jsme využití našeho dalekohledu k pozorování exoplanety Kepler-16b, abychom demonstrovali platnost našich metod radiálních rychlostí.“

Náš objev ukazuje, jak pozemní dalekohledy zůstávají zcela relevantní pro moderní výzkum exoplanet a mohou být použity u nových vzrušujících projektů,“ říká Isabelle Boisseová, rovněž z Aix-Marseille University. „Když jsme ukázali, že můžeme exoplanetu Kepler-16b detekovat, budeme nyní analyzovat data pořízená při pozorování dalších binárních hvězdných systémů a pátrat po nových cirkumbinárních planetách.“

Objev byl publikován v článku uveřejněném v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Observatoire de Haute-Provence, Exoplaneta Kepler-16b


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »