Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Co když astronomové při budoucích průzkumech obyvatelnosti exoplanet nic nenajdou?

Co když astronomové při budoucích průzkumech obyvatelnosti exoplanet nic nenajdou?

Budoucí teleskopy budou zkoumat terestrické exoplanety, aby bylo možné odhadnout četnost obyvatelných či neobyvatelných světů.
Autor: Sci.News

Tým vědců z ETH Zurich, SETI Institute, Università di Roma Tor Vergata a Bělehradské univerzity pomocí pokročilého statistického modelování zkoumal, kolik exoplanet by astronomové měli pozorovat, než prohlásí, že život mimo Zemi je běžný nebo vzácný.

Ve vědě může někdy i to, že něco nenajdeme, přinést důležité poznatky.

Když vědci pátrají po životě na exoplanetách, často se zaměřují na specifické znaky, které by mohly naznačovat biologickou aktivitu, jako jsou známky vody nebo plynů, například kyslíku či metanu. Co se ale stane, když žádný z těchto znaků nenajdeme? Můžeme se přesto dozvědět něco smysluplného o tom, jak běžný může být život ve vesmíru?

„I jediná pozitivní detekce by všechno změnila – do té doby se však musíme ujistit, že se co nejvíce dozvíme z toho, co nenajdeme,“ říká první autor studie dr. Daniel Angerhausen, výzkumník z ETH Zurich a SETI Institute.

Nová studie ukazuje, že pokud vědci prozkoumají 40–80 planet a nenajdou žádné známky života, mohou s jistotou dojít k závěru, že méně než 10–20 % podobných planet ukrývá život. To však do značné míry závisí na tom, jak jistí si u jednotlivých pozorování jsme.

Takové zjištění by vědcům umožnilo stanovit smysluplnou horní hranici výskytu života ve vesmíru, což doposud nebylo možné.

Pokud by i jen 10 % planet v Mléčné dráze hostilo nějakou formu života, stále by to mohlo být 10 miliard planet nebo více. „I když život nenajdeme, budeme schopni kvantifikovat, jak vzácné – nebo běžné – mohou planety s detekovatelnými biosignaturami skutečně být,“ říká dr. Angerhausen.

Tato zjištění mají přímý dopad na připravované mise, jako je Observatoř obyvatelných světů (Habitable Worlds Observatory – HWO) od NASA nebo evropský Velký interferometr pro exoplanety (Large Interferometer for Exoplanets – LIFE). Tyto mise budou zkoumat desítky planet podobných Zemi a budou v jejich atmosférách hledat známky přítomnosti vody, kyslíku a složitějších biosignatur. Podle studie bude počet pozorovaných planet dostatečně velký na to, aby bylo možné vyvodit významné závěry o obyvatelnosti a rozšíření života v našem galaktickém sousedství.

Studie však také upozorňuje, že i s pokročilými přístroji budou muset tyto průzkumy pečlivě zohlednit nejistoty a zkreslení jednotlivých měření, aby bylo zajištěno, že jejich výsledky budou statisticky významné. Jedním z klíčových poznatků studie je, že nejistoty v jednotlivých pozorováních – například falešně negativní výsledky – mohou významně ovlivnit závěry.

„Celý výzkum není jen o tom, kolik planet pozorujeme – jde především o to, s jakou jistotou můžeme vidět nebo nevidět to, co hledáme,“ dodává dr. Angerhausen. „Pokud nebudeme opatrní a budeme si příliš jisti svými schopnostmi identifikovat život, může i velký průzkum vést k zavádějícím výsledkům.“

 

Studie vyšla v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] https://www.sci.news



O autorovi

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička

Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.

Štítky: Obyvatelné exoplanety


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »