Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Dalekohled Gemini vyfotografoval exoplanetu

Dalekohled Gemini vyfotografoval exoplanetu

Fotografie exoplanety beta Pictoris b Autor: Gemini South
Fotografie exoplanety beta Pictoris b
Autor: Gemini South
Po téměř celé desetiletí trvajícím vývoji, konstrukci a testování nového přístroje se podařilo astronomům přímo vyfotografovat a analyzovat planety u jiných hvězd než Slunce novým přístrojem pojmenovaným Gemini Planet Imager (GPI). Byl navržen, vyroben a optimalizován pro zobrazování slabých planet v blízkosti jasných hvězd a k průzkumu jejich atmosfér.

Bude také výkonným pracovním nástrojem ke studiu prachových disků v okolí mladých hvězd, kde mohou vznikat nové planety. Jedná se o nejdokonalejší přístroj, který byl umístěn na jednom z největších dalekohledů světa – na dalekohledu Gemini South, jehož objektiv má průměr 8 metrů a který byl postaven v Chile.

„První pořízený snímek byl téměř 10krát kvalitnější než pozorování uskutečněná dosud používanými generacemi podobných přístrojů. Během jedné minuty jsme viděli vybrané planety, což nám dříve zabralo hodinu pozorovacího času,“ říká Bruce Macintosh (Lawrence Livermore National Laboratory), který byl vedoucím týmu, jež se podílel na vývoji detektoru.

Přístroj GPI detekuje infračervené (tepelné) záření mladých planet podobných Jupiteru, obíhajících v širokém pásu kolem cizích hvězd. Tyto exoplanety jsou ekvivalentem obřích planet ve Sluneční soustavě vytvořených krátce po jejím vzniku. Všechny planety zobrazené pomocí GPI budou také detailně studovány.

„Většina známých exoplanet byla objevena na základě nepřímých metod, které nám sdělují, že zde planeta existuje, něco málo se dozvíme o její oběžné dráze a hmotnosti, ale nic dalšího,“ říká Bruce Macintosh. „Pomocí přístroje GPI můžeme přímo zobrazovat planety v okolí hvězd – je to trochu podobné, jako když analyzujeme planetární systém a opravdu se můžeme ponořit do atmosféry obklopující planetu a studovat její charakteristické rysy.“

První pozorování pomocí GPI byla uskutečněna v listopadu 2013 – v průběhu mimořádně bezproblémové zkoušky výjimečně komplexního astronomického přístroje velikosti malého automobilu.

Planetární soustava u hvězdy HR 4796A Autor: Gemini South
Planetární soustava u hvězdy HR 4796A
Autor: Gemini South
Pro první pozorování si astronomové vybrali již dříve známé planetární soustavy včetně hvězdy beta Pictoris. Pomocí přístroje GPI bylo vůbec poprvé získáno spektrum velmi mladé exoplanety beta Pictoris b. Nejprve však byl dalekohled Gemini s přístrojem GPI namířen na mladou hvězdu HR 4796A za účelem studia velmi slabého disku tvořeného prachem, jehož okraj je velmi ostře ohraničený. Může se jednat o pozůstatek po dřívějším formování planet.

Ačkoliv byl přístroj GPI zkonstruován za účelem pozorování vzdálených exoplanet, může posloužit i při výzkumu těles ve Sluneční soustavě. Byl použit například k pořízení fotografií Jupiterova měsíce Europa, což astronomům umožní studovat změny na jeho povrchu.

„Fotografování planet v blízkosti hvězd během krátkého pozorovacího času bylo úchvatné. Zjistili jsme to již během prvního týdne po tom, co byl přístroj GPI umístěn na dalekohled,“ říká Fredrik Rantakyro, vědecký pracovník dalekohledu Gemini.

„Exoplanety jsou mimořádně slabé a je velmi obtížné je spatřit, pokud se nacházejí v blízkosti mateřských hvězd,“ dodává profesor James R. Graham (University of California), který spolupracoval na projektu s Brucem Macintoshem. GPI je schopen pozorovat planety miliónkrát slabší než jejich mateřská hvězda. Nezřídka jsou jejich pozorování popisována jako „pokus spatřit světlušku létající v blízkosti pouliční lampy, která je vzdálena několik tisíc kilometrů“. „Přístroj určený k fotografování exoplanet musí být navržen a vyroben s mimořádnou přesností,“ říká Leslie Saddlemyer (NRC Herzberg). „Každá jednotlivá optická plocha uvnitř přístroje GPI musí být vyleštěna s přesností několika rozměrů atomu,“ dodává Leslie Saddlemyer.

Gemini Planet Imager - umísťování na dalekohled Gemini Autor: Gemini South
Gemini Planet Imager - umísťování na dalekohled Gemini
Autor: Gemini South
„Všichni pozorovatelé exoplanet jsou nadšeni a používání přístroje GPI považují za novou éru v objevování exoplanet,“ říká Sara Seager (Massachusetts Institute of Technology, MIT). „Každá nová metoda objevování exoplanet přispívá k rozvoji astronomie. Nejúspěšnější metoda vychází ze změn radiálních rychlostí hvězd, úspěšná je i metoda měření poklesu jasnosti hvězdy v důsledku zastínění kotoučkem planety (využívaná například družicí Kepler). Nyní k tomu přibude i technika přímého zobrazení exoplanet,“ dodává Sara Seager.

Na rok 2014 je naplánováno zahájení rozsáhlého průzkumu asi 600 mladých hvězd s cílem zjistit pomocí přístroje GPI, zda kolem nich obíhají planety. Dalekohled Gemini vybavený aparaturou GPI bude rovněž studovat protoplanetární disky v okolí hvězd, a také únik prachu z velmi hmotných umírajících hvězd.

Pozorování prostřednictvím pozemních dalekohledů nepříznivě ovlivňuje zemská atmosféra. Proto musí být vybaveny zdokonalenou adaptivní optikou. Přístroj GPI je schopen odhalit planety velikosti Jupitera. Avšak podobné technologie budou jistě brzy použity také u budoucích kosmických observatoří. „Jednou bude podobný přístroj, jako je GPI, použit na velkém kosmickém dalekohledu,“ předpokládá Bruce Macintosh. „A na základě spekter a fotografií, které budou pořízeny, spatříme malou modrou tečku, která možná bude druhou Zemí...“

Zdroj: www.gemini.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »