Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  ESA bude znovu pátrat po exoplanetách

ESA bude znovu pátrat po exoplanetách

ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO Autor: ESA
ESA vybrala k realizaci kosmickou observatoř PLATO
Autor: ESA
Evropská kosmická agentura ESA vypustila v roce 2006 družici COROT (COnvection ROtation and planetary Transits), jejímž úkolem bylo mj. pátrat po exoplanetách na základě měření poklesu jasnosti hvězd při jejich „zákrytu“ obíhající planetou. Nyní ESA schválila projekt dokonalejší kosmické observatoře PLATO určené k pátrání po exoplanetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce.

Start mise pojmenované PLATO je předběžně naplánován na období 2022 až 2024. Vesmírná observatoř bude navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který se nachází ve vzdálenosti 1,5 miliónu km, v opačném směru od Země než Slunce. Z tohoto místa bude skenovat oblohu minimálně po dobu 6 let prostřednictvím 34 malých dalekohledů uspořádaných do jednoho teleskopu za účelem sledování velkého množství hvězd. Bude u nich hledat důkazy přítomnosti obíhajících planet.

Název mise PLATO je zkratkou celého označení PLAnetary Transits and Oscillations of stars (tranzity planet a oscilace hvězd).

Astronomická družice bude zkonstruována na základě zkušeností s provozem americké družice Kepler. Podle názoru astronomů bude družice PLATO obstarávat pro pozemskou síť dalekohledů, a také pro připravovaný kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST) cílová tělesa pro následná pozorování.

Návrh evropské kosmické observatoře PLATO Autor: EADS, Thales Alenia
Návrh evropské kosmické observatoře PLATO
Autor: EADS, Thales Alenia
PLATO vytvoří katalog exoplanet, určí velikosti, hmotnosti, hustoty a stáří planet podobných Zemi, jejichž vzdálenosti od mateřských hvězd se nacházejí v těch správných polohách zajišťujících přiměřenou teplotu pro výskyt kapalné vody na jejich povrchu, a možná i života.

„Chceme zjistit komplexní charakteristiky planet o malých hmotnostech nacházejících se uvnitř obyvatelné zóny, určit jejich vnitřní strukturu a hustotu, a také stáří planetární soustavy,“ říká Stephane Udry, astronom pracující na univerzitě v Ženevě.

Stephane Udry dále prohlásil, že družice PLATO by měla objevit „obrovské množství“ exoplanet, jejichž detailní výzkum pak budou provádět další kosmické observatoře, které budou schopné odhalit vlastnosti jejich atmosfér a jejich chemické složení.

Na rozdíl od družice Kepler, která prováděla výzkum asi 150 000 hvězd v části oblohy na rozhraní souhvězdí Lyry a Labutě, družice PLATO bude zkoumat dvě rozsáhlé oblasti, z nichž každou bude sledovat více než 3 roky. Bude přitom shromažďovat a analyzovat světlo miliónu nejjasnějších a nejbližších hvězd. „Cílem je dlouhodobě pozorovat dvě velké oblasti a postupně tak prozkoumat téměř polovinu oblohy,“ dodává Stephane Udry.

Projekt PLATO zvítězil před čtyřmi dalšími návrhy, které se rovněž dostaly do užšího finálního výběru:

EChO (Exoplanet Characterization Observatory) byla navržena k určování chemického složení a vnitřní stavby několika stovek planet v rozmezí velikostí od plynných obrů větších než Jupiter až po tzv. super-Země o něco větší než naše planeta.

LOFT (Large Observatory for X-ray Timing) – družice byla určena k získávání rentgenových snímků s vysokým časovým rozlišením, studujících okolí černých děr, galaktických jader či kolabujících hvězd. To vše za účelem výzkumu, jak se chová hmota za vysokých hustot a pod silným vlivem gravitačních sil.

STE-QUEST (Space-Time Explorer and Quantum Equivalence Principle Space Test) – tato mise byla navržena ke studiu základních fyzikálních vlastností vesmíru. Měla zkoumat klíčovou podstatu Einsteinovy teorie obecné relativity na základě přesných měření vlivu gravitace na čas a hmotu.

MarcoPolo-R – tato kosmická sonda byla navržena jako mise určená k odběru vzorků dávného materiálu z blízkozemní planetky a k jejich dopravě na Zemi. Návratové pouzdro s vzácnými vzorky by na Zemi přistálo bez použití padáku.

Mezi již schválené a vybrané projekty ESA patří astrometrická družice GAIA (start koncem roku 2013), Solar Orbiter k výzkumu Slunce (start v roce 2017) a Euclid – kosmický dalekohled k výzkumu skryté hmoty (start v roce 2020).

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



37. vesmírný týden 2024

37. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 9. do 15. 9. 2024. Měsíc na večerní obloze dorůstá k první čtvrti. Večer se jen opravdu velmi nízko u obzoru schovává jasná Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Ráno za svítání lze spatřit ještě Merkur. Aktivita Slunce zůstává zvýšená a silné erupce nastaly i na odvrácené polokouli, tak uvidíme, co zde bude, až se skvrny natočí k nám. Kosmická loď Starliner se v bezpilotním režimu odpojila od ISS a přistála úspěšně zpátky na Zemi. Očekáváme start mise Polaris Dawn a Sojuzu k ISS. Před 50 lety byl objeven Jupiterův měsíc Leda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 7293 Helix

Slimák alebo NGC 7293 alebo Helix je najbližšia a súčasne aj najjasnejšia planetárna hmlovina, ktorá sa nachádza v súhvezdí Vodnár. Patrí medzi najznámejšie planetárne hmloviny. Hmlovina Slimák je od Zeme vzdialená približne 650 svetelných rokov. Vznikla asi pre 25 000 rokmi a rozpína sa rýchlosťou 24 km/s. Vďaka svojej jasnosti 7,3 magnitúdy a priemeru približne 15 oblúkových minút je ľahko pozorovateľná pomocou ďalekohľadu (binokuláru). Je tiež veľmi vďačným objektom amatérskych pozorovaní. Je to naša najbližšia a súčasne (napriek NGC označeniu) najjasnejšia planetárna hmlovina na oblohe. Je to tiež najrozľahlejšia hmlovinou na oblohe, ale to je skôr nevýhoda, pretože to znamená, že napriek veľkej celkovej magnitúde má malú plošnú jasnosť. Z tohto dôvodu ju neobjavil Herschel a nie je zaznamenaná ani v Messierovom katalógu. Jej skutočný priemer je asi 1,5 svetelného roka a vznikla asi pred 25 000 rokmi odhodením horných vrstiev atmosféry materskej hviezdy. Jadro hviezdy sa zmenilo na bieleho trpaslíka s povrchovou teplotou 130 000 °C a zdanlivou jasnosťou 13,3 mag. V dôsledku vysokej teploty je jeho žiarenie prevažne ultrafialové a možno ho vidieť len silným ďalekohľadom. Biely trpaslík osvetľuje svoje odvrhnuté obálky, samotnú hmlovinu, ktorá sa rozpína rýchlosťou 24 km/s. Kedysi bola táto hmlovina hviezdou podobnou nášmu Slnku – pohľad do hmloviny Helix nám odkrýva našu veľmi vzdialenú budúcnosť. V tejto hmlovine, ale aj v mnohých iných, sa nachádzajú podivuhodné útvary nazývané kometárne uzly. Boli prvýkrát pozorované v roku 1996 práve v hmlovine Slimák. Vzhľadom pripomínajú kométy, ale sú neporovnateľne väčších rozmerov. Iba samotné ich hlavy dosahujú dvakrát väčší rozmer ako má slnečná sústava. Chvosty smerujúce radiálne od centrálnej hviezdy sú až 100-krát dlhšie ako priemer Slnečnej sústavy. Rozpínajú sa rýchlosťou 10 km/s. Hoci so skutočnými kométami nemajú nič spoločné, možno aspoň časť ich hmoty pochádza z Oortovho oblaku komét materskej hviezdy, ktorý sa v záverečnej etape jej vývoja vyparil. Tieto podivuhodné útvary pravdepodobne vznikli prienikom horúcejšej obálky vyvrhnutej materskou hviezdou neskôr s chladnejšou, skôr vyvrhnutou obálkou. Pri strete sa obálky rozpadli na fragmenty a utvorili útvary podobné kométam. Nie je vylúčené, že prachové častice kometárnych uzlov sa postupne zlepia a utvoria kompaktné ľadové telesá podobné Plutu. Je to snímok, ktorý bol naozajstnou výzvou. Táto hmlovina je v našej geografickej polohe extrémne nízko nad obzorom. To malo za následok veľké problémy s ostrením, pointáciu a svetelným smogom. Kvôli tomu som takmer 2/3 záberov musel vyhodiť. Som rád že sa to aspoň ako-tak podarilo.... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader MPCC Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filte, Hutech IDAS NB3 filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 159x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 79x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 66x360 sec. + 39x600sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 450 flats, master darks, master darkflats 20.7. až 9.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »