28.04.2008 22:19 Petr Kubala Vytisknout článek

Exoplanetární proutkaři

Je to neuvěřitelný paradox, ale první regulérní exoplaneta byla objevena až 5 let po vypuštění Hubblova kosmického dalekohledu (HST) a přitom právě tato legendární vesmírná observatoř objevila vodní molekuly v atmosféře planety, obíhající okolo cizí hvězdy. Tento fakt poměrně jednoznačně dokazuje, jak rychlým tempem se výzkum exoplanet ubírá. Exoplaneta, u které HST detekoval stopy vodních molekul vody v atmosféře, patří do skupiny horkých jupiterů. Jak ale nalézt stopy vody u planet, které jsou podobné Zemi a navíc na jejích povrchu? Astronomové z Penn State a University of Hawaii přicházejí z řešením…

Stopy vody byly zatím detekovány pomocí HST a kosmického dalekohledu Spitzer u exoplanet HD 209458b a HD 189733b. Jedná se ovšem o obří plynné planety. Při výzkumu atmosféry se požívá tranzitní metoda. Nejdříve se získá spektrum mateřské hvězdy a poté spektrum z přicházejícího světla hvězda + planeta. Odečtením obou měření získáme spektrum samotné planety.

Astronomové zatím nacházejí spíše velmi hmotné planety, které obíhají kolem svých hvězd velmi blízko, ale jak se zlepšuje technika, přibližují se astronomové svými objevy k planetám s podobnými rysy, jako má naše Země. Jednou ale budou chtít vědět i to, zda se na této planetě nachází voda.

Samotná voda je nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou pro vznik a dlouhodobější udržení života na planetě. Doposud používané metody sice umožňují u některých exoplanet detekovat molekuly vody v atmosféře, ale astronomové chtějí hledat vodu také na povrchu. Jak na to? Vědci z Penn State a University of Hawaii spoléhají na různé množství světla, odraženého vodní plochou v závislosti na aktuálním osvětlení planety.

Když budeme pozorovat planetu v době, kdy je mateřskou hvězdou osvětlen celý její disk (jakoby v „úplňku“), bude se vodní plocha jevit velmi tmavá a bude odrážet jen velmi málo světla. Naproti tomu, když bude disk planety pozorován jako srpek ve směru pohybu hodinových ručiček, bude se vodní plocha na povrchu zrcadlit a tudíž bude exoplaneta jasnější.

Pozorovat ale světlo exoplanety je nesmírně obtížné, neboť je nekompromisně přesvícena světlem svého slunce. Planeta obvykle odráží okolo miliardtiny světla své mateřské hvězdy.

Z dlouhodobých měření jasnosti planety by astronomové mohli v budoucnu zjistit, zda se na povrchu planety nachází velké vodní plochy. Technika, schopná pořídit použitelná data, bude k dispozici nejdříve za 10 až 20 let. Zatím mohou astronomové svou novou metodu výzkumu povrchu exoplanet vylepšovat. Posloužit jim k tomu mohou kosmické sondy, cestující k Marsu či Venuši. Stačí, aby se sonda otočila a pořídila snímky Země z větší vzdálenosti, pod různým úhlem osvětlení. Naše Země je pokrytá ze 70% vodou, a tak se k trénování náramně hodí.

Zdroj: physorg.com