Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Exoplanety skoro tak staré jako vesmír

Planetární systém Kepler-444
Autor: Tiago Campante/Peter Devine

Astronomové objevili při zpracování dat z družice Kepler planetární systém obsahující pět malých planet, jejichž vznik se datuje do doby, kdy naše Galaxie byla stará pouhé dvě miliardy roků.

Těsně namačkaný planetární systém krouží kolem hvězdy pojmenované Kepler-444, která je domovem pěti planet, z nichž nejmenší je svojí velikostí srovnatelná s planetou Merkur, největší je velká asi jako Venuše. Všech pět planet obíhá Slunci podobnou hvězdu za dobu kratší než deset dnů. Jejich dráhy se tedy nacházejí mnohem blíže své hvězdy, než krouží Merkur kolem Slunce (jeden oběh vykoná za 88 dnů). Kepler-444 je žlutooranžovou hvězdou s průměrem o 25 % menším, než je velikost Slunce.

„Tato hvězda vznikla před velmi dlouhou dobou, ve skutečnosti ještě předtím, než většina hvězd v naší Galaxii. Nemáme žádné náznaky, že některá z těchto planet má nebo měla na svém povrchu život,“ říká Steve Howell (NASA, Ames Research Center). „Vzhledem k jejich současným oběžným drahám je vyloučeno, aby na těchto prastarých planetách existoval život, jak jej známe.“

Hvězda Kepler-444 vznikla před 11,2 miliardami roků, kdy stáří vesmíru činilo méně než 20 % jeho současného věku (podle současných poznatků je stáří vesmíru 13,8 miliardy roků). To z ní dělá nejstarší známou planetární soustavu s pěti terestrickými planetami, které jsou dvaapůlkrát starší než Země.

K určení stáří hvězdy a jejích planet astronomové provedli měření velmi malých změn jasnosti mateřské hvězdy způsobených vlněním uvnitř hvězdy. Pohyb žhavé hmoty pod povrchem hvězdy generuje toto vlnění ovlivňující teplotu a svítivost hvězdy. Fluktuace vedou k nepatrným změnám v jasnosti hvězdy. Tento výzkum hvězdného nitra je označován jako astro-seismologie a umožňuje vědcům určit průměr, hmotnost a stáří hvězdy.

Soustava Kepler-444 je od nás vzdálena přibližně 117 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí s názvem Lyra.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kepler-444


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skladačka 3 snímkov Canon EOS 550D + Sigma 18-300mm Úprava Photoshop. 14.1.2024 Chynorany

Další informace »