Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hledejme mladé planety, jsou dlouho horké
Petr Kubala Vytisknout článek

Hledejme mladé planety, jsou dlouho horké

Exoplaneta v představách malíře.
Exoplaneta v představách malíře.
Astronomové z Massachusetts Institute of Technology (MIT) přinesli zajímavou zprávu, která by se dala pochopit i jako výzva: hledejme mladé planety, jsou dlouho horké. Planety se jak známo formují z pracho-plynových mračen, obklopující velmi mladé hvězdy. Celý proces formování už podle dřívějších studií trvá na astronomické poměry relativně krátce…

Poté, co se planeta během několika set tisíc let zformuje, zůstává její povrch velmi horký, ba dokonce žhavý ještě několik milionů let. To je poměrně překvapující zjištění, astronomové se donedávna domnívali, že planeta po svém vzniknu celkem rychle vychladne. Objev má i praktické využití. Planeta, která je horká, bude se mnohem lépe hledat přímými metodami. Šance je to především pro infračervenou oblast spektra. Podle vědců z MIT by planeta měla v infračerveném oboru "zářit" po dobu až 5 milionů let od svého vzniku.

Dnešním velkým problémem pro přímé pozorování exoplanety je nejen její malá hmotnost, ale především fakt, že je přezářená světlem své mateřské hvězdy. Je to asi stejné, jako by jste chtěli pozorovat světlušku, poletující poblíž majáku ze vzdálenosti několika set kilometrů. V infračervené části spektra ale nemusí být rozdíl tak velký a šance na objev takové planety vzrůstá. Na počátku příštího desetiletí se má do vesmíru vydat dalekohled JWST, obecně vnímán jako nástupce Hubblova kosmického dalekohledu. Právě JWST má oblohu zkoumat především v infračervené části spektra, takže by mohl lovit i nové exoplanety přímou metodou.

Astronomové se dlouho domnívali, že mladá planeta během několika set tisíc let ztuhne a začne chladnout. Nové poznatky ale ukazují, že po vzniku planety nastupuje sekundární proces: těžké a na železo bohaté materiály začínají z povrchu klesat směrem k jádru a díky tomu se ostatní žhavý materiál dostává nahoru.

Tento proces udržuje povrch mladé planety permanentně rozžhavený po dobu několika milionů let. Teorii by mohla kupodivu potvrdit sonda Messenger. Ta 6. října 2008 podruhé prolétla okolo Merkuru. V roce 2011 bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí tak její systematický výzkum. Analýza mineralogického složení Merkuru by mohla ukázat, zda také on po svém vzniku chladl několik milionů let. Merkur a Mars mají na rozdíl od Země zachovalejší povrch.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »