Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Hledejme mladé planety, jsou dlouho horké
Petr Kubala Vytisknout článek

Hledejme mladé planety, jsou dlouho horké

Exoplaneta v představách malíře.
Exoplaneta v představách malíře.
Astronomové z Massachusetts Institute of Technology (MIT) přinesli zajímavou zprávu, která by se dala pochopit i jako výzva: hledejme mladé planety, jsou dlouho horké. Planety se jak známo formují z pracho-plynových mračen, obklopující velmi mladé hvězdy. Celý proces formování už podle dřívějších studií trvá na astronomické poměry relativně krátce…

Poté, co se planeta během několika set tisíc let zformuje, zůstává její povrch velmi horký, ba dokonce žhavý ještě několik milionů let. To je poměrně překvapující zjištění, astronomové se donedávna domnívali, že planeta po svém vzniknu celkem rychle vychladne. Objev má i praktické využití. Planeta, která je horká, bude se mnohem lépe hledat přímými metodami. Šance je to především pro infračervenou oblast spektra. Podle vědců z MIT by planeta měla v infračerveném oboru "zářit" po dobu až 5 milionů let od svého vzniku.

Dnešním velkým problémem pro přímé pozorování exoplanety je nejen její malá hmotnost, ale především fakt, že je přezářená světlem své mateřské hvězdy. Je to asi stejné, jako by jste chtěli pozorovat světlušku, poletující poblíž majáku ze vzdálenosti několika set kilometrů. V infračervené části spektra ale nemusí být rozdíl tak velký a šance na objev takové planety vzrůstá. Na počátku příštího desetiletí se má do vesmíru vydat dalekohled JWST, obecně vnímán jako nástupce Hubblova kosmického dalekohledu. Právě JWST má oblohu zkoumat především v infračervené části spektra, takže by mohl lovit i nové exoplanety přímou metodou.

Astronomové se dlouho domnívali, že mladá planeta během několika set tisíc let ztuhne a začne chladnout. Nové poznatky ale ukazují, že po vzniku planety nastupuje sekundární proces: těžké a na železo bohaté materiály začínají z povrchu klesat směrem k jádru a díky tomu se ostatní žhavý materiál dostává nahoru.

Tento proces udržuje povrch mladé planety permanentně rozžhavený po dobu několika milionů let. Teorii by mohla kupodivu potvrdit sonda Messenger. Ta 6. října 2008 podruhé prolétla okolo Merkuru. V roce 2011 bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem planety a zahájí tak její systematický výzkum. Analýza mineralogického složení Merkuru by mohla ukázat, zda také on po svém vzniku chladl několik milionů let. Merkur a Mars mají na rozdíl od Země zachovalejší povrch.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi



35. vesmírný týden 2019

35. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »