Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST uskutečnil miliónté pozorování

HST uskutečnil miliónté pozorování

Exoplaneta HAT-P-7b v představě malíře
Exoplaneta HAT-P-7b v představě malíře
Hubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.

"V průběhu 21 let pořizovala tato přední astronomická kosmická observatoř ohromující a překrásné fotografie, které umožnily průkopnický výzkum napříč širokým spektrem astronomických disciplin," říká Charles Bolden, administrátor NASA, který byl pilotem raketoplánu, jenž dopravil HST na oběžnou dráhu kolem Země. "Skutečnost, že HST dosáhl tohoto významného milníku právě při výzkumu vzdálené planety, je mimořádnou ukázkou jeho možností a důkazem jeho nebývalých schopností."

Ačkoliv je HST znám především díky svým úžasným snímkům vesmírných objektů, toto miliónté pozorování představuje spektroskopické měření, kdy světlo vyzařované objektem je rozloženo na základní spektrum. Charakter spektra může vést k odhalení chemického složení zdroje světla.

Miliónté pozorování HST se zaměřilo na exoplanetu HAT-P-7b, což je obří plynná planeta větší než Jupiter, která obíhá kolem hvězdy teplejší než Slunce. HAT-P-7b známá též jako Kepler 2b, byla zkoumána astronomickou družicí NASA s názvem Kepler, která je určena k pátrání po exoplanetách. Po objevu byla planeta dále studována pozemskými dalekohledy. Do výzkumu se zapojil i Hubblův kosmický dalekohled, jehož schopnosti byly využity k analýze chemického složení planetární atmosféry.

"Pátrali jsme především po přítomnosti vodní páry. Jedná se o mimořádně přesná pozorování, jejichž analýza bude trvat několik měsíců, než dostaneme odpověď na naši otázku," říká Drake Deming (University of Maryland a NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, USA). "HST předvedl, že je ideálním zařízením pro určování charakteristických vlastností atmosfér exoplanet a my netrpělivě čekáme, co se dozvíme a co nám toto zatím poslední pozorování odhalí."

"Tento napínavý soubor pozorování při hledání vodní páry v atmosféře planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce je pokládán za základ pro další výzkumy, k nimž bude využit nový kosmický dalekohled s názvem James Webb Space Telescope, jehož parametry poskytnou mnohem lepší možnosti pro hledání kapalné vody na blízkých exoplanetách, která je nezbytným předpokladem pro případný mimozemský život," říká Matt Mountain, ředitel STScI.

Hubblův kosmický teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Objevy, které byly učiněny jeho prostřednictvím, způsobily doslova revoluci ve všech oblastech astronomických pozorování výzkumem planet počínaje a kosmologií konče. Během pozorování bylo shromážděno více než 50 terabytů informací. Archiv těchto dat je k dispozici vědcům i veřejnosti na adrese http://hla.stsci.edu/.

Pomyslné počítadlo na palubě HST zaznamenávalo každé pozorování astronomických objektů od vypuštění na oběžnou dráhu. K milióntému pozorování byla použita kamera WFC3 (Wide Field Camera 3), pracující v oblasti viditelného a infračerveného světla. Na palubu kosmického dalekohledu byla nainstalována kosmonauty v rámci servisní mise SM4 v květnu 2009.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »