Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  HST uskutečnil miliónté pozorování

HST uskutečnil miliónté pozorování

Exoplaneta HAT-P-7b v představě malíře
Exoplaneta HAT-P-7b v představě malíře
Hubblův kosmický dalekohled HST překonal další milník své kosmické anabáze při výzkumu blízkého i vzdáleného vesmíru. Vesmírný dalekohled kroužící kolem Země uskutečnil v pondělí 4. července 2011 již miliónté vědecké pozorování. Jednalo se konkrétně o pátrání po přítomnosti vody v atmosféře exoplanety, která je od Země vzdálena 1000 světelných roků.

"V průběhu 21 let pořizovala tato přední astronomická kosmická observatoř ohromující a překrásné fotografie, které umožnily průkopnický výzkum napříč širokým spektrem astronomických disciplin," říká Charles Bolden, administrátor NASA, který byl pilotem raketoplánu, jenž dopravil HST na oběžnou dráhu kolem Země. "Skutečnost, že HST dosáhl tohoto významného milníku právě při výzkumu vzdálené planety, je mimořádnou ukázkou jeho možností a důkazem jeho nebývalých schopností."

Ačkoliv je HST znám především díky svým úžasným snímkům vesmírných objektů, toto miliónté pozorování představuje spektroskopické měření, kdy světlo vyzařované objektem je rozloženo na základní spektrum. Charakter spektra může vést k odhalení chemického složení zdroje světla.

Miliónté pozorování HST se zaměřilo na exoplanetu HAT-P-7b, což je obří plynná planeta větší než Jupiter, která obíhá kolem hvězdy teplejší než Slunce. HAT-P-7b známá též jako Kepler 2b, byla zkoumána astronomickou družicí NASA s názvem Kepler, která je určena k pátrání po exoplanetách. Po objevu byla planeta dále studována pozemskými dalekohledy. Do výzkumu se zapojil i Hubblův kosmický dalekohled, jehož schopnosti byly využity k analýze chemického složení planetární atmosféry.

"Pátrali jsme především po přítomnosti vodní páry. Jedná se o mimořádně přesná pozorování, jejichž analýza bude trvat několik měsíců, než dostaneme odpověď na naši otázku," říká Drake Deming (University of Maryland a NASA's Goddard Space Flight Center in Greenbelt, Maryland, USA). "HST předvedl, že je ideálním zařízením pro určování charakteristických vlastností atmosfér exoplanet a my netrpělivě čekáme, co se dozvíme a co nám toto zatím poslední pozorování odhalí."

"Tento napínavý soubor pozorování při hledání vodní páry v atmosféře planety obíhající kolem jiné hvězdy než Slunce je pokládán za základ pro další výzkumy, k nimž bude využit nový kosmický dalekohled s názvem James Webb Space Telescope, jehož parametry poskytnou mnohem lepší možnosti pro hledání kapalné vody na blízkých exoplanetách, která je nezbytným předpokladem pro případný mimozemský život," říká Matt Mountain, ředitel STScI.

Hubblův kosmický teleskop byl vynesen na oběžnou dráhu kolem Země 24. 4. 1990 na palubě raketoplánu Discovery v rámci mise STS-31. Objevy, které byly učiněny jeho prostřednictvím, způsobily doslova revoluci ve všech oblastech astronomických pozorování výzkumem planet počínaje a kosmologií konče. Během pozorování bylo shromážděno více než 50 terabytů informací. Archiv těchto dat je k dispozici vědcům i veřejnosti na adrese http://hla.stsci.edu/.

Pomyslné počítadlo na palubě HST zaznamenávalo každé pozorování astronomických objektů od vypuštění na oběžnou dráhu. K milióntému pozorování byla použita kamera WFC3 (Wide Field Camera 3), pracující v oblasti viditelného a infračerveného světla. Na palubu kosmického dalekohledu byla nainstalována kosmonauty v rámci servisní mise SM4 v květnu 2009.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »