Je exoplaneta K2-18b kandidátem na mimozemský život?
Autor: NASA, ESA, CSA, Joseph Olmsted (STScI), Nikku Madhusudhan (IoA)
Odpověď na tuto návodnou otázku je zatím záporná, i když se populární servery snaží poukazovat na objev klíčových molekul. Přesto má smysl ověřit, jestli na exoplanetě K2-18b jsou pro život vhodné podmínky. Za pomocí kosmického teleskopu Jamese Webba byl na ní objeven oxid uhličitý a metan, což naznačuje, že se na exoplanetě může pod atmosférou bohatou na vodík vyskytovat povrch pokrytý oceánem. Tento objev poskytuje fascinující pohled na planetu, která se nepodobá ničemu v naší Sluneční soustavě.
Mateřská hvězda K2-18 je červený trpaslík v souhvězdí Lva. Je vzdálená přibližně 111 světelných let a hostí dvě exoplanety typu superzemě: K2-18b a K2-18c. Větší z nich, K2-18c, obíhá hvězdu ve vzdálenosti asi 0,07 AU. K2-18b o hmotnosti asi 8 Zemí je však vzdálená 0,16 AU a podle výpočtů by na jejím povrchu mohla být teplota -2 °C.
V její atmosféře byl objeven oxid uhličitý a metan. To spolu s nenalezením amoniaku doplňuje nedávné studie naznačující, že tato exoplaneta by mohla být světem, který má potenciál mít atmosféru bohatou na vodík a povrch pokrytý vodním oceánem. „Naše zjištění podtrhují důležitost zohlednění různých obyvatelných prostředí při hledání života jinde,“ řekl profesor Nikku Madhusudhan, astronom z University of Cambridge. „Tradičně se pátrání po životě na exoplanetách zaměřuje především na menší kamenné planety, ale větší světy jsou podstatně příznivější pro pozorování atmosféry.“
K analýze složení atmosféry exoplanety K2-18b přistoupil tým tak, že analyzoval světlo z mateřské hvězdy K2-18, když procházelo atmosférou exoplanety. K2-18b je tranzitující exoplaneta, což znamená, že můžeme detekovat pokles celkové jasnosti, když planeta přechází před svou mateřskou hvězdou. Takto byla exoplaneta poprvé objevena v roce 2015 během mise K2 sondy Kepler. To znamená, že během tranzitů projde nepatrná část světla hvězdy atmosférou exoplanety. Průchod tohoto světla atmosférou zanechává stopy, které mohou astronomové poskládat a určit tak složení plynů v atmosféře exoplanety.
„Tento výsledek byl možný pouze díky rozšířenému rozsahu vlnových délek a bezprecedentní citlivosti Webbova teleskopu, což umožnilo robustní detekci spektrálních rysů při pouhých dvou tranzitech,“ řekl Madhusudhan. „Pro srovnání, jedno pozorování tranzitu Webbovým dalekohledem poskytlo srovnatelnou přesnost jako osm pozorování Hubbleovým dalekohledem provedených v průběhu několika let a v relativně úzkém rozsahu vlnových délek.“
Autor: Benjah-bmm27 (volné dílo)
Článek vyjde v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] www.sci.news
[3] Dimethylsulfid na Wikipedii
O autorovi
Pavel Hrdlička
Vystudoval chemii na pražské VŠCHT, ale už během studia zjistil, že ho víc baví počítače než atomy. Před 30 lety se proto začal věnovat aplikačnímu softwaru. Začátkem 21. století působil jako redaktor, pak se vrátil k softwarové podpoře pro německý T-Systems a nakonec modeloval znečištění ovzduší v Českém hydrometeorologickém ústavu. Přispívá také do Wikipedie, kde se snaží přidávat fotky, vylepšovat články o biatlonu, hlodavcích a… o astronomii.
