Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kamenná exoplaneta velká jako Země

Kamenná exoplaneta velká jako Země

Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba)
Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.

„Tato planeta je naprostou záhadou,“ říká astronom David Latham z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Nevíme, jak vznikla, ani jak se dostala do současné polohy. Jediné, co víme, je fakt, že zde nebude napořád.“

„Existence exoplanety Kepler-78b se chýlí ke svému konci – myšleno z astronomického hlediska,“ dodává astronom CfA Dimitar Sasselov.

Exoplaneta Kepler-78b je tělesem nejen záhadným. Jedná se o první známou planetu, která má Zemi podobnou velikost, a také hustotu. Je o necelých 20 % větší než Země (její průměr je přibližně 15 300 km), a je téměř 1,7krát hmotnější než Země. Z toho vyplývá průměrná hustota velmi podobná hustotě Země, což znamená, že se jedná o planetu složenou především z kovů a kamene. Teplota na povrchu planety dosahuje podle výpočtů 2330 K.

Velmi blízká oběžná dráha exoplanety vůči mateřské hvězdě staví před astronomy velký problém. V době, kdy tento planetární systém vznikal, mladá hvězda byla větší než dnes. Následkem toho by současná dráha planety Kepler-78b ležela pod povrchem mateřské hvězdy.

„V tomto místě se planeta nemohla vytvořit, protože se nemohla zformovat uvnitř hvězdy. Kromě toho nemohla vzniknout ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke hvězdě, protože by se mohla přesouvat pouze směrem dovnitř hvězdy. Tato planeta je skutečnou záhadou,“ dodává Dimitar Sasselov.

Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b Autor: David A. Aguilar (CfA)
Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Podle Davida Lathama je Kepler-78b členem nové třídy planet objevené nedávno na základě dat pořízených kosmickou observatoří NASA s názvem Kepler. Planety této skupiny obíhají mateřské hvězdy v periodách kratších než 12 hodin. Jsou rovněž malých rozměrů srovnatelných s velikostí Země. Kepler-78b je první planetou této nové třídy, u níž se podařilo určit také její hmotnost.

Tým vědců studujících exoplanetu Kepler-78b použil nedávno vyvinutý spektrograf označovaný HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři Roque de los Muchachos Observatory, La Palma. Výzkumný tým spolupracoval s astronomy, kteří k pozorování použili spektrograf HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) ve spojení s dalekohledy Keckovy observatoře na Havajských ostrovech. Porovnání výsledků obou vědeckých týmů vedlo ke zvýšení spolehlivosti naměřených údajů.

Kepler-78b je planetou odsouzenou k smrti. Gravitační síly ji budou přitahovat stále blíže k mateřské hvězdě. Nakonec bude obíhat tak blízko, že ji gravitace hvězdy roztrhá na kousky. Astronomové předpokládají, že planeta přestane existovat asi za 3 miliardy roků.

Je zajímavé, že i v naší Sluneční soustavě mohla existovat planeta jako Kepler-78b. Pokud skutečně existovala, byla již dávno roztrhána a nezůstaly po ní žádné stopy.

Exoplaneta Kepler-78b obíhá kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třídy G), která je od Země vzdálena 400 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě. Hmotnost hvězdy odpovídá 84 % hmotnosti Slunce při průměru 0,73 velikosti Slunce. Povrchová teplota hvězdy je asi 5140 K.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a www.ifa.hawaii.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen nad Zubštejnem

Mezi mraky se kometa objevila na 5 a 1/2 minuty, pořízeno 16 použitelných snímků, nakonec vybráno 8 snímků kde bylo nejméně mraků. Snímky registrovány na hvězdy a na krajinu. Na zvýraznění komety použity snímky Petra Horálka.

Další informace »