Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kamenná exoplaneta velká jako Země

Kamenná exoplaneta velká jako Země

Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba)
Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.

„Tato planeta je naprostou záhadou,“ říká astronom David Latham z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Nevíme, jak vznikla, ani jak se dostala do současné polohy. Jediné, co víme, je fakt, že zde nebude napořád.“

„Existence exoplanety Kepler-78b se chýlí ke svému konci – myšleno z astronomického hlediska,“ dodává astronom CfA Dimitar Sasselov.

Exoplaneta Kepler-78b je tělesem nejen záhadným. Jedná se o první známou planetu, která má Zemi podobnou velikost, a také hustotu. Je o necelých 20 % větší než Země (její průměr je přibližně 15 300 km), a je téměř 1,7krát hmotnější než Země. Z toho vyplývá průměrná hustota velmi podobná hustotě Země, což znamená, že se jedná o planetu složenou především z kovů a kamene. Teplota na povrchu planety dosahuje podle výpočtů 2330 K.

Velmi blízká oběžná dráha exoplanety vůči mateřské hvězdě staví před astronomy velký problém. V době, kdy tento planetární systém vznikal, mladá hvězda byla větší než dnes. Následkem toho by současná dráha planety Kepler-78b ležela pod povrchem mateřské hvězdy.

„V tomto místě se planeta nemohla vytvořit, protože se nemohla zformovat uvnitř hvězdy. Kromě toho nemohla vzniknout ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke hvězdě, protože by se mohla přesouvat pouze směrem dovnitř hvězdy. Tato planeta je skutečnou záhadou,“ dodává Dimitar Sasselov.

Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b Autor: David A. Aguilar (CfA)
Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Podle Davida Lathama je Kepler-78b členem nové třídy planet objevené nedávno na základě dat pořízených kosmickou observatoří NASA s názvem Kepler. Planety této skupiny obíhají mateřské hvězdy v periodách kratších než 12 hodin. Jsou rovněž malých rozměrů srovnatelných s velikostí Země. Kepler-78b je první planetou této nové třídy, u níž se podařilo určit také její hmotnost.

Tým vědců studujících exoplanetu Kepler-78b použil nedávno vyvinutý spektrograf označovaný HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři Roque de los Muchachos Observatory, La Palma. Výzkumný tým spolupracoval s astronomy, kteří k pozorování použili spektrograf HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) ve spojení s dalekohledy Keckovy observatoře na Havajských ostrovech. Porovnání výsledků obou vědeckých týmů vedlo ke zvýšení spolehlivosti naměřených údajů.

Kepler-78b je planetou odsouzenou k smrti. Gravitační síly ji budou přitahovat stále blíže k mateřské hvězdě. Nakonec bude obíhat tak blízko, že ji gravitace hvězdy roztrhá na kousky. Astronomové předpokládají, že planeta přestane existovat asi za 3 miliardy roků.

Je zajímavé, že i v naší Sluneční soustavě mohla existovat planeta jako Kepler-78b. Pokud skutečně existovala, byla již dávno roztrhána a nezůstaly po ní žádné stopy.

Exoplaneta Kepler-78b obíhá kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třídy G), která je od Země vzdálena 400 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě. Hmotnost hvězdy odpovídá 84 % hmotnosti Slunce při průměru 0,73 velikosti Slunce. Povrchová teplota hvězdy je asi 5140 K.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a www.ifa.hawaii.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



44. vesmírný týden 2024

44. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 10. do 3. 11. 2024. Měsíc je viditelný na ranní obloze a bude v novu. Na večerní obloze slábne kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a u Slunce zaniká zbytek z komety C/2024 S1 (ATLAS). Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, ale Jupiter a Mars jsou nejlépe vidět v druhé polovině noci. Slunce opět zdobí aktivní skupina skvrn, silné erupce nám dávají naděje na polární záři. Crew Dragon s posádkou mise Crew-8 konečně dorazil z ISS. SpaceX nadále vypouští mnoho vláčků družic Starlink. Nově se můžeme setkat i s modrou barvou těchto družic. Problém představuje také náhlý rozpad družice Intelsat 33e na geostacionární dráze. Chystá se start pilotované lodi Šen-čou 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS)

Canon EOS 77D s objektivem Canon EF 70-200/2.8 L IS USM@200mm.

Další informace »