Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kamenná exoplaneta velká jako Země

Kamenná exoplaneta velká jako Země

Představa exoplanety Kepler-78b (kresba) Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Představa exoplanety Kepler-78b (kresba)
Autor: Karen Teramura (UHIfA)
Kepler-78b je exoplaneta, která by ve skutečnosti neměla existovat. Toto horké těleso pokryté tekutou lávou obíhá kolem své mateřské hvězdy v periodě 8,5 hodiny ve vzdálenosti pouhých 1,5 miliónu km (což je pouhé 1 % vzdálenosti Země od Slunce). Jedná se o jednu z mála známých exoplanet obíhajících v tak těsné blízkosti. Podle současných teorií vzniku planet se nemohla zformovat tak blízko hvězdy – musela zde doputovat z větší vzdálenosti.

„Tato planeta je naprostou záhadou,“ říká astronom David Latham z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA). „Nevíme, jak vznikla, ani jak se dostala do současné polohy. Jediné, co víme, je fakt, že zde nebude napořád.“

„Existence exoplanety Kepler-78b se chýlí ke svému konci – myšleno z astronomického hlediska,“ dodává astronom CfA Dimitar Sasselov.

Exoplaneta Kepler-78b je tělesem nejen záhadným. Jedná se o první známou planetu, která má Zemi podobnou velikost, a také hustotu. Je o necelých 20 % větší než Země (její průměr je přibližně 15 300 km), a je téměř 1,7krát hmotnější než Země. Z toho vyplývá průměrná hustota velmi podobná hustotě Země, což znamená, že se jedná o planetu složenou především z kovů a kamene. Teplota na povrchu planety dosahuje podle výpočtů 2330 K.

Velmi blízká oběžná dráha exoplanety vůči mateřské hvězdě staví před astronomy velký problém. V době, kdy tento planetární systém vznikal, mladá hvězda byla větší než dnes. Následkem toho by současná dráha planety Kepler-78b ležela pod povrchem mateřské hvězdy.

„V tomto místě se planeta nemohla vytvořit, protože se nemohla zformovat uvnitř hvězdy. Kromě toho nemohla vzniknout ve větší vzdálenosti a migrovat směrem ke hvězdě, protože by se mohla přesouvat pouze směrem dovnitř hvězdy. Tato planeta je skutečnou záhadou,“ dodává Dimitar Sasselov.

Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b Autor: David A. Aguilar (CfA)
Porovnání velikosti Země a exoplanety Kepler-78b
Autor: David A. Aguilar (CfA)
Podle Davida Lathama je Kepler-78b členem nové třídy planet objevené nedávno na základě dat pořízených kosmickou observatoří NASA s názvem Kepler. Planety této skupiny obíhají mateřské hvězdy v periodách kratších než 12 hodin. Jsou rovněž malých rozměrů srovnatelných s velikostí Země. Kepler-78b je první planetou této nové třídy, u níž se podařilo určit také její hmotnost.

Tým vědců studujících exoplanetu Kepler-78b použil nedávno vyvinutý spektrograf označovaný HARPS-North (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) na observatoři Roque de los Muchachos Observatory, La Palma. Výzkumný tým spolupracoval s astronomy, kteří k pozorování použili spektrograf HIRES (High-Resolution Echelle Spectrometer) ve spojení s dalekohledy Keckovy observatoře na Havajských ostrovech. Porovnání výsledků obou vědeckých týmů vedlo ke zvýšení spolehlivosti naměřených údajů.

Kepler-78b je planetou odsouzenou k smrti. Gravitační síly ji budou přitahovat stále blíže k mateřské hvězdě. Nakonec bude obíhat tak blízko, že ji gravitace hvězdy roztrhá na kousky. Astronomové předpokládají, že planeta přestane existovat asi za 3 miliardy roků.

Je zajímavé, že i v naší Sluneční soustavě mohla existovat planeta jako Kepler-78b. Pokud skutečně existovala, byla již dávno roztrhána a nezůstaly po ní žádné stopy.

Exoplaneta Kepler-78b obíhá kolem hvězdy podobné Slunci (spektrální třídy G), která je od Země vzdálena 400 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Labutě. Hmotnost hvězdy odpovídá 84 % hmotnosti Slunce při průměru 0,73 velikosti Slunce. Povrchová teplota hvězdy je asi 5140 K.

Zdroj: www.cfa.harvard.edu a www.ifa.hawaii.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Venuší

Další informace »