Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Když exoplaneta svléká kabát

Když exoplaneta svléká kabát

Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Exoplaneta CoRoT-7b v představě malíře
Většina exoplanet podobných Zemi, doposud objevených u jiných hvězd, může být kamennými pozůstatky plynných obrů velikosti Saturnu. Vyplývá to z výzkumů, prezentovaných 6. 1. 2010 na zasedání Americké astronomické společnosti ve Washingtonu.

"První planeta mimo Sluneční soustavu, která byla objevena před 15 roky, se ukázala být velkým plynným obrem, obíhajícím v těsné blízkosti mateřské hvězdy. Označujeme je jako planety typu horkého jupitera a astronomové vůbec nečekali, že takový typ planet objeví," říká Brian Jackson (NASA, Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Nyní začínáme objevovat exoplanety velikosti Země na podobných drahách. Může mezi nimi existovat spojitost?"

Brian Jackson se svými spolupracovníky zaměřil svoji pozornost na exoplanetu CoRoT-7b, nejmenší známou planetu a nejpodobnější Zemi, jakou doposud astronomové objevili. O její objev se v únoru 2009 zasloužila evropská družice CoRoT (Convection, Rotation and Planetary Transits).

Exoplaneta oběhne kolem mateřské hvězdy jednou za 20,4 hodiny. Krouží kolem Slunci podobné hvězdy nacházející se v souhvězdí Jednorožce, ve vzdálenosti 480 světelných roků od Země. Astronomové určili stáří hvězdy na přibližně 1,5 miliardy roků, což je třetina stáří Slunce.

Exoplaneta CoRoT-7b obíhá téměř 60krát blíže ke své hvězdě než Země kolem Slunce, tj. ve vzdálenosti 2 580 000 km. Při pohledu z planety by se hvězda jevila na místní obloze jako žhavý kotouč o úhlovém průměru přibližně 26° (pro porovnání: průměr Slunce na denní obloze je 0,5°). V důsledku malé vzdálenosti je povrch planety vystaven extrémní teplotě, která ve dne dosahuje hodnoty téměř 2000 °C. Průměr exoplanety CoRoT-7b (o 70 % větší než průměr Země) a její hmotnost (4,8 hmotnosti Země) naznačují, že se jedná s největší pravděpodobností o kamenné těleso.

"Avšak s takovou vysokou denní teplotou musí být povrch každého kamenného tělesa na straně přivrácené ke hvězdě doslova roztavený a planeta si nemůže udržet nic víc než řídkou atmosféru, pravděpodobně složenou z vypařené horniny," tvrdí Jackson. Dále odhaduje, že žárem hvězdy mohla exoplaneta CoRoT-7b již ztratit materiál o několika hmotnostech Země.

"Je zde vzájemná souvislost mezi ztrátou hmotnosti planety a poklesem její přitažlivosti, což zvyšuje únik materiálu na hvězdu," vysvětluje Jackson. To pozvolna vede ke změně dráhy planety: posunuje se do vnitřních oblastí planetární soustavy při procesu, který označujeme jako slapová migrace. Avšak těsné přiblížení ke hvězdě navíc zvyšuje ztrátu hmoty, což na oplátku zpomaluje rychlost změny oběžné dráhy.

Po určení vzájemného kompromisu mezi ztrátou hmotnosti a slapovou migrací astronomové zjistili, že exoplaneta CoRoT-7b by mohla mít v době svého vzniku hmotnost až 100 hmotností Země, tj. zhruba hmotnost planety Saturn. Tehdy mohla obíhat kolem své hvězdy zhruba o 50 % dále, než obíhá dnes.

Astronomové rovněž ukázali, že bez ohledu na to, zda exoplaneta CoRoT-7b zahájila svoji existenci jako Saturnu podobný plynný obr nebo kamenné těleso, v obou případech s největší pravděpodobností "zhubla" o několik hmotností Země od doby svého vzniku.

"Mohli bychom říci, že ať tak nebo tak, tato exoplaneta nám doslova mizí před očima," říká Jackson.

Předpokládá se, že podobné procesy pravděpodobně ovlivňovaly mnoho dalších planet, nacházejících se tak blízko svých mateřských hvězd. Vskutku několik nedávných studií naznačovalo, že mnoho tzv. horkých jupiterů podstoupilo podobnou "odtučňovací kůru" ztrátou hmoty a rovněž obdobný slapový vývoj, což možná mělo za následek zanechání zbytku jádra, podobného exoplanetě CoRoT-7b.

"CoRoT-7b může být prvním tělesem v nové třídě planet - tzv. odpařujících se jader," vysvětluje Jackson. "Studium navzájem propojených procesů, jako je ztráta hmotnosti a migrace těles, může být rozhodující k vyřešení původu stovek horkých planet podobných Zemi, které budou jistě brzy objeveny pomocí kosmických observatoří, jako jsou CoRoT a Kepler."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »