Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kosmický dalekohled ARIEL – exoplanety pod drobnohledem

Kosmický dalekohled ARIEL – exoplanety pod drobnohledem

Vizualizace kosmické observatoře Ariel
Autor: ESA/STFC RAL Space/UCL/UK Space Agency/ ATG Medialab

Evropská kosmická agentura (ESA) oficiálně potvrdila realizaci mise dalekohledu ARIEL. Jedná se o první kosmický teleskop věnovaný výhradně studiu nejen prostředí panujícího na exoplanetách, ale také jejich vzniku a vývoji. ARIEL jich po roce 2029 prozkoumá úctyhodné množství – zaměří se na více než 1000 známých objektů obíhajících cizí hvězdy. Na přípravě satelitu se podílelo přes 50 vědeckých pracovišť ze 17 zemí včetně České republiky.

Profesorka Giovanna Tinettiová, vedoucí projektu z londýnské University College, uvedla: „Jsme první generací schopnou studovat planety kolem jiných hvězd. ARIEL se chopí této jedinečné příležitosti a odhalí podstatu a historii stovek rozličných světů v naší galaxii. Nyní se můžeme pustit do další fáze naší práce, aby se tato mise stala skutečností." Günther Hasinger, vědecký ředitel ESA, dodává: „ARIEL umožní planetární vědu daleko za hranicemi naší vlastní Sluneční soustavy. Přijetí Arielu upevňuje závazek ESA k výzkumu exoplanet a zajistí evropským astronomům přední postavení v tomto revolučním oboru nejen v nadcházejícím desetiletí, ale také po té.

Ariel bude první mise věnovaná systematickému měření chemického složení a tepelných vlastností atmosfér exoplanet, které při pohledu ze Země přecházejí přes kotouč mateřské hvězdy (tzv. tranzitují). Kosmický dalekohled vybavený metrovým zrcadlem bude schopen zachytit i velmi malé ztlumení jasnosti hvězdy během tranzitu exoplanety před jejím kotoučkem (cca 0,1 ‰). V tomto okamžiku spektrální analýza světla a zejména pak tepelného sálání provedená sofistikovanou sadou spektrometrů na palubě kosmického dalekohledu odhalí snížení intenzity v oblasti vlnových délek typických jako otisk prstu pro jednotlivé atmosférické molekuly (plynné chemické složky atmosféry a páry) i aerosoly (oblaka a prach).

Princip pořízení spektra astmosféry extrasolární planety
Princip pořízení spektra astmosféry extrasolární planety

Dalekohled bude pátrat po chemickém složení extrémně horkých planet, plynných obrů, ale také velkých superzemí. Slibně se jeví např. detekce exotických molekul na planetách s teplotami nad 2000 °C. Tyto planety poskytnou vědcům jedinečný vhled do niter svých atmosfér a tím také do historie vzniku planetárních systémů. ARIEL bude schopen detekovat také dobře známé, ale důležité složky atmosfér, jako jsou vodní pára, oxid uhličitý a metan. Při systematickém studium odhalí např. sezónní změny v podmínkách či chemickém složení atmosfér ať už se jedná o rozdíl mezi dnem a nocí či střídání ročních období.

Češi se pod vedením vědců z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR zaměřují zejména na detekci a mapování následků drtivých impaktů asteroidů a komet na povrch exoplanet. Mladé planetární systémy procházejí fází tzv. velkého bombardování, kdy na povrch již zformovaných planet stále padá „smetí“ zbylé po akreci. „Účinky impaktů i samotné prostředí horkých kráterů zalívaných vodou hraje zřejmě určující úlohu v chemické evoluci planety a ve vzniku života tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky a kde se život udrží,“ shrnuje české cíle Martin Ferus, vedoucí mise ARIEL v rámci ČR. „Hledáme molekuly s příběhem. Chemikálie, které poslouží jako markery označující v raných atmosférách drtivé dopady asteroidů, ale možná i další zajímavé děje, třeba chemické reakce vedoucí ke vzniku života,“ dodává. Na vytvoření databáze laboratorních spekter chemických látek se zaměří tým Svatopluka Civiše, dalšího českého vědeckého zástupce ARIEL. Sekundární zrcadla pro dalekohled vzniknou v českém Centru TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Chemické a fyzikální procesy určující vývoj atmosfér terestrických planet
Chemické a fyzikální procesy určující vývoj atmosfér terestrických planet

Dalekohled Ariel odstartuje v roce 2028 z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně na palubě nosiče Ariane 6 a vydá se na 1,5 milionu kilometrů dlouhou pouť do věčné temnoty panující ve stínu Země v druhém Lagrangeově bodu směrem od Slunce. Zde setrvá po dobu čtyř let. Na cestě jej bude provázet mise ESA Comet Interceptor.

Poděkování

Výzkum chemie exoplanet podporuje Grantová agentura ČR (Projekt reg. č. 19-03314S, Transformace planetárních atmosfér plazmatem a UV/XUV/rtg. zářením: Co můžeme očekávat na raných exoplanetách?). Vývoj optiky je podpořen programem Prodex (PROgramme de Développement d'EXpériences scientifiques) ESA/MŠMT ČR „Manufacturing and testing of mirrors for the ARIEL satellite mission.“ Vývoj speciálních spektrálních zdrojů pro referenční laboratorní experimenty je podpořen projektem Technologické agentury ČR (reg. č. FW01010038, Pokročilá řešení světelných zdrojů).  

Autoři: Martin Ferus a Libor Lenža

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Krátký rozhovor o projektu a české účasti
[2] Ariel Space Mission - webové stránky



O autorovi

Martin Ferus

Martin Ferus

Český fyzikální chemik zabývající se výzkumem a popularizací v oblasti spektroskopie, astrochemie a chemie plazmatu o vysoké hustotě energie. Za svou práci v oblasti studia chemických účinků dopadu mimozemského tělesa do atmosféry a na povrch planety a s tím související syntézou základních biomolekul byl oceněn Prémií Otto Wichterleho (2016), Cenou Učené společnosti ČR (2016) a Hlávkovou cenou pro mladé vědce (2015). Zdroj: Wikipedie

Štítky: Exoplanety, Ariel Space Mission


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »