Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

Kosmický dalekohled změřil teplotu atmosféry exoplanety

pia01938-516.jpg
Americký kosmický dalekohled s názvem Spitzer Space Telescope (SST) uskutečnil první měření teploty denní a noční polokoule planety, nacházející se mimo naši Sluneční soustavu. Tato observatoř, pracující v oboru infračerveného záření, odhalila, že Jupiteru podobná plynná obří planeta obíhá velice blízko své mateřské hvězdy, přičemž jedna její polokoule je horká jako "oheň", zatímco druhá polokoule je studená jako "led".

"Tato planeta má na polokouli, která je přivrácena ke hvězdě, obří horkou skvrnu," říká Dr. Joe Harrington (University of Central Florida, Orlando). Teplotní rozdíl mezi denní a noční polokoulí vypovídá o tom, jak energie proudí v atmosféře planety. V podstatě můžeme říci, že studujeme počasí na této exotické planetě." Připojená kresba ukazuje, jak se tato exoplaneta doslova "koupe" ve žhavých paprscích blízkého "slunce".

Tento objev představuje první případ pozorování povrchu extrasolární planety, tj. planety za hranicemi naší Sluneční soustavy. V dosavadních případech byly popsány pouze základní charakteristiky exoplanet, jako je hmotnost, eventuelně průměr.

"Toto je senzační výsledek," říká Dr. Michael Werner, vědecký projektant kosmické observatoře Spitzer, pracovník Jet Propulsion Laboratory, NASA. "Když jsme družici před mnoha lety konstruovali, vůbec jsme netušili, že by mohla způsobit takovýto převrat ve výzkumu exoplanet."

Astronomové využili kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope k určení teplotních změn v atmosféře exoplanety Ypsilon Andromedae b. Jedná se o exoplanetu typu "horký Jupiter", tedy o obří plynnou planetu podobnou Jupiteru, avšak obíhající v periodě 4,6 dne velmi blízko kolem své mateřské hvězdy, která doslova spaluje její povrch.

Vědci jsou přesvědčeni, že exoplaneta má tzv. vázanou rotaci. To znamená, že při své pomalé rotaci přivrací ke hvězdě stále stejnou polokouli. Je to podobný případ, jako když z povrchu Země stále pozorujeme jenom jednu polokouli Měsíce (tu druhou před námi stále schovává). Protože tato exoplaneta je složena z plynů, její vnější vrstvy atmosféry mohou rotovat mnohem rychleji než vnitřní oblasti planety.

Podle vyjádření astronomů dosahuje teplotní rozdíl mezi denní a noční polokoulí exoplanety Ypsilon And b hodnoty 1400 °C. Takto velký teplotní rozdíl napovídá, že atmosféra planety pohlcuje a opět vyzařuje světlo hvězdy tak rychle, že se cirkulující plynné vrstvy velmi rychle ochlazují. Na rozdíl od planety Jupiter, kde jsou teploty vyrovnané.

"Kdybyste se pohybovali napříč planetou z noční na denní polokouli, teplota by vzrostla tak rychle, jak byste se dostali do kráterem sopky," říká Dr. Brad Hansen (University of California, Los Angeles).

Pomocí dalekohledu Spitzer byl hvězdný systém Ypsilon Andromedae periodicky pozorován v průběhu pěti dnů. Bylo zjištěno, že infračervené (tepelné) záření systému je střídavě intenzivnější a slabší v souladu s oběhem exoplanety kolem hvězdy. Tyto změny intenzity infračerveného záření jsou důsledkem toho, že planeta "nastavovala" dalekohledu rozdílné strany svého povrchu v důsledku oběhu kolem planety. Když byla k Zemi přivrácena hvězdou osvětlená část povrchu planety, Spitzer detekoval mnohem vyšší úroveň infračerveného záření systému. Naopak když byla k Zemi přivrácena "noční" polokoule planety, intenzita infračerveného záření značně poklesla. Planeta se sice nedostává do zákrytu za hvězdou, ani před ní nepřechází, avšak rovina její oběžné dráhy stále téměř prochází Zemí.

Exoplaneta Ypsilon Andromedae b byla objevena v roce 1996 a obíhá kolem hvězdy Ypsilon (50) And v souhvězdí Andromedy. Od Země je vzdálena 40 světelných let a je viditelná i pouhým okem (tedy ta hvězda). Z dřívějších pozorování vyplývá, že hmotnost planety je přibližně 0,7 hmotnosti Jupitera a kolem hvězdy krouží ve vzdálenosti 8,8 miliónu km. Kolem hvězdy obíhají ještě další dvě planety o hmotnostech 2,1 a 4,6 hmotnosti planety Jupiter ve vzdálenostech 124 (respektive 374) milióny km.

pia01937-516.jpg

Na dalším obrázku jsou dva grafy. Ten horní představuje změnu infračerveného záření systému hvězdy Ypsilon Andromedae, zjištěné pomocí kosmického dalekohledu Spitzer. Vysvětlením je existence jakési "horké skvrny" v atmosféře denní polokoule exoplanety, zatímco opačná polokoule je velmi studená a tmavá. Spodní graf a připojené kresby planety ukazují, jak by situace vypadala v případě takového rozložení teplot, jaké pozorujeme například u Jupitera.

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »