Lov na exoplanety aneb co přinese projekt MARVELS
Pokud si na pomoc přiberete alespoň menší dalekohled, spatříte některé planety jako kotoučky a dokonce uvidíte i nějaký ten detail, počínaje velkou rudou skvrnou na Jupiteru, přes polární čepičky na Marsu až po střídání fází Venuše. Nahlédnout na tajemný povrch planet nám ale pomohly až koncem minulého století kosmické sondy. Každá z planet sluneční soustavy je svým způsobem jedinečná. Dnes ale známe na 300 planet mimo sluneční soustavu, jsou i ony neopakovatelnými světy? Rozhodně…
Je to jen 13 let, co byly naše znalosti o planetách mimo sluneční soustavu pouze v rovině představ. Astronomové sice tušili, že výskyt exoplanet je téměř jistý, ale tušení ve vědě vůbec nic neznamená. První planety, pokud je vůbec planetami můžeme nazývat, byly objeveny u pulsarů. Teprve v roce 1995 probleskla astronomickou obcí zpráva o objevu první planety u jiného slunce, když předtím astronomové zaznamenali řadu „falešných poplachů“. Ale ani dnes o přesné podobě exoplanet příliš nevíme. U několika z nich se nám sice již dokonce podařilo zjistit chemické složení atmosféry, ale konkrétní představy o tom, jak vypadají, nemáme. O existenci exoplanet víme pouze nepřímo, díky jejich vlivům na svá slunce. Jsme tak na tom asi jako ten ubohý pozorovatel, který kouká na Jupiter či Mars pouhým okem a pouze sní o vzdálených světech a tajemstvích na jejich povrchu v podobě rudé skvrny či úchvatného Olympus Mons.
Nové projekty
S cílem najít nové planety odstartuje příští rok kosmická družice Kepler, o které se rozepíšeme již brzy v podrobném článku. NASA také financuje projekt MARVELS (Multi-object Apache Point Observatory Radial Velocity Exoplanet Large-area Survey), ten předpokládá proměření asi 11 000 blízkých hvězd po dobu příštích šesti let. Zatímco zmíněný Kepler bude exoplanety hledat pomoci tranzitní fotometrie z vesmíru, projekt MARVELS bude pátrat po nových světech ze zemského povrchu za použití metody měření radiálních rychlostí. Astronomové věří, že projekt MARVELS najde během šesti let na 150 nových exoplanet, což je přibližně polovina současného počtu.
Cílem projektu jsou především exoplanety o velikosti Jupiteru, které by měly být dostupnou technikou detekovatelné. Astronomové ale nechtějí pouze rozšířit katalog známých exoplanet, svými objevy hodlají rovněž lépe pochopit vznik planetárních systémů. A ruku na srdce, právě v této oblasti máme ještě stále co dohánět.
Podle některých teorií se obří plynné planety formují nejčastěji u hvězd, bohatých na těžké prvky jako křemík, kyslík nebo nikl. Je tomu ale skutečně tak?
Dalekohled o průměru 2,5 m v Novém Mexiku
Světlo z teleskopu má do citlivého interferometru „dopravit“ na 60 optických vláken. Úkolem přístrojů bude ve světle z hvězd odhalit nepatrné změny ve vlnové délce, které by naznačovaly, že s hvězdou „cloumá“ přítomná planeta. Princip je znám již od poloviny 19. století jako Dopplerův jev.
Uvidíme, zda se projektu MARVELS podaří naplnit očekávání, které do něj vkládají astronomové. Pokud bude projekt spuštěn, pak o něm určitě ještě mnohokrát uslyšíme, aneb lovu (exoplanet) zdar!
Tématice exoplanet se v České republice podrobně věnuje časopis Gliese, který si můžete stáhnout na www.astro.cz/gliese
Zdroj: science.nasa.gov
