Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimořádně horké exoplanety

Mimořádně horké exoplanety

WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
Astronomové, zabývající se hledáním planet mimo Sluneční soustavu (tzv. extraterestrických planet - zkráceně exoplanet), byli již úspěšní ve více než 260 případech. Nedávno se jim podařilo v rámci mezinárodní spolupráce objevit exoplanetu, která obdržela označení WASP-3b. Jedná se o mimořádně žhavou exoplanetu, jejíž teplota přesahuje hodnotu 1700 °C!

Exoplaneta byla objevena pomocí metody, označované jako tranzit. Aby bylo možné touto metodou „neviditelnou“ planetu u vzdálené hvězdy objevit, musí být splněna jedna podmínka: prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety musí procházet Zemí. V tomto případě dochází pro pozemského pozorovatele k přechodu planety přes kotouček hvězdy. To má za následek nepatrný, avšak měřitelný, pokles jasnosti pozorované hvězdy. Pokud se tyto poklesy jasnosti pravidelně opakují, mohou být astronomové na stopě další planetě mimo Sluneční soustavu.

První přechod exoplanety WASP-3b přes kotouček hvězdy byl zaregistrován kamerou SuperWASP observatoře Roque de Los Muchachos Observatory na ostrově La Palma. Pokles jasnosti hvězdy byl následně potvrzen dalekohledem IAC80 na Izana Observatory (Tenerife) a dalekohledem o průměru 60 cm University of Keele. Potvrzení objevu použitím metody měření radiálních rychlostí vyplynulo z dat, získaných pomocí spektrografu SOPHIE na dalekohledu o průměru 1,93 m observatoře Observatoire de Haute-Provence.

Pozorování, která se uskutečnila pomocí dalekohledu William Herschel Telescope, vybaveného systémem adaptivní optiky NAOMI+INGRID, byla využita k vyloučení možné přítomnosti blízké hvězdy (tzv. zákrytová dvojhvězda), což by taky mohlo být příčinou pozorovaných poklesů jasnosti. Mateřská hvězda WASP-3 se nachází ve vzdálenosti zhruba 720 světelných roků a žádný hvězdný průvodce u ní nebyl objeven do vzdálenosti 45 astronomických jednotek (AU) od hvězdy.

Hmotnost exoplanety WASP-3b byla určena na 1,6 až 1,8 hmotnosti planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,8 dne, čímž se zařadila mezi exoplanety s velmi krátkou oběžnou periodou. Astronomové jsou přesvědčeni, že planety zemského typu mohly vzniknout také u jiných hvězd a mohou být rovněž detekovány, jakmile se patřičně zdokonalí pozorovací technika.

Wide Area Search for Planets (WASP) je první tým astronomů, který se zaměřuje na pátrání po exoplanetách jak na severní, tak i na jižní polokouli pomocí metody sledování přechodů exoplanet před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitů). Jedná se o jeden z nejvíce ambiciózních projektů na světě, navržených k objevování velkých planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce. WASP-3b je třetí exoplanetou, kterou tento tým objevil na severní obloze.

Na závěr upřesněme ještě některé parametry exoplanety WASP-3b:

Hmotnost planety je 1,76 hmotnosti planety Jupiter, její průměr byl určen na 1,31 průměru Jupitera (tj. asi 187 000 km). Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,85 dne v průměrné vzdálenosti 4,8 miliónu km (pro porovnání: Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km).

Pro pořádek ještě nutno dodat, že tým astronomů objevil nedávno další dvě exoplanety: WASP-4b a WASP-5b. Exoplaneta WASP-4b má o něco větší průměr (1,44 průměru Jupitera). Protože však obíhá blíže své mateřské hvězdě (3,4 miliónu km), vykoná jeden oběh za 1,34 dne. Exoplaneta WASP-5b je jen nepatrně větší než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,63 dne ve vzdálenosti 4,02 miliónu km. Vzhledem k malým vzdálenostem mezi exoplanetami a mateřskými hvězdami se teploty na planetách pohybují kolem 2000 °C.

Sluší se ještě připomenout, že nejblíže kolem mateřské hvězdy krouží exoplaneta s označením OGLE-TR-56b, která doslova zběsile uhání kolem svého „slunce“ ve vzdálenosti pouhých 3,4 miliónu km, přičemž jeden „rok“ (tj. jeden oběh kolem hvězdy) na této exoplanetě trvá 1,21 dne.

Zdroj: www.ing.iac.es a vo.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »