Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mimořádně horké exoplanety

Mimořádně horké exoplanety

WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
WASP-3b - velmi horká exoplaneta.
Astronomové, zabývající se hledáním planet mimo Sluneční soustavu (tzv. extraterestrických planet - zkráceně exoplanet), byli již úspěšní ve více než 260 případech. Nedávno se jim podařilo v rámci mezinárodní spolupráce objevit exoplanetu, která obdržela označení WASP-3b. Jedná se o mimořádně žhavou exoplanetu, jejíž teplota přesahuje hodnotu 1700 °C!

Exoplaneta byla objevena pomocí metody, označované jako tranzit. Aby bylo možné touto metodou „neviditelnou“ planetu u vzdálené hvězdy objevit, musí být splněna jedna podmínka: prodloužená rovina oběžné dráhy exoplanety musí procházet Zemí. V tomto případě dochází pro pozemského pozorovatele k přechodu planety přes kotouček hvězdy. To má za následek nepatrný, avšak měřitelný, pokles jasnosti pozorované hvězdy. Pokud se tyto poklesy jasnosti pravidelně opakují, mohou být astronomové na stopě další planetě mimo Sluneční soustavu.

První přechod exoplanety WASP-3b přes kotouček hvězdy byl zaregistrován kamerou SuperWASP observatoře Roque de Los Muchachos Observatory na ostrově La Palma. Pokles jasnosti hvězdy byl následně potvrzen dalekohledem IAC80 na Izana Observatory (Tenerife) a dalekohledem o průměru 60 cm University of Keele. Potvrzení objevu použitím metody měření radiálních rychlostí vyplynulo z dat, získaných pomocí spektrografu SOPHIE na dalekohledu o průměru 1,93 m observatoře Observatoire de Haute-Provence.

Pozorování, která se uskutečnila pomocí dalekohledu William Herschel Telescope, vybaveného systémem adaptivní optiky NAOMI+INGRID, byla využita k vyloučení možné přítomnosti blízké hvězdy (tzv. zákrytová dvojhvězda), což by taky mohlo být příčinou pozorovaných poklesů jasnosti. Mateřská hvězda WASP-3 se nachází ve vzdálenosti zhruba 720 světelných roků a žádný hvězdný průvodce u ní nebyl objeven do vzdálenosti 45 astronomických jednotek (AU) od hvězdy.

Hmotnost exoplanety WASP-3b byla určena na 1,6 až 1,8 hmotnosti planety Jupiter. Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,8 dne, čímž se zařadila mezi exoplanety s velmi krátkou oběžnou periodou. Astronomové jsou přesvědčeni, že planety zemského typu mohly vzniknout také u jiných hvězd a mohou být rovněž detekovány, jakmile se patřičně zdokonalí pozorovací technika.

Wide Area Search for Planets (WASP) je první tým astronomů, který se zaměřuje na pátrání po exoplanetách jak na severní, tak i na jižní polokouli pomocí metody sledování přechodů exoplanet před kotoučkem hvězdy (tzv. tranzitů). Jedná se o jeden z nejvíce ambiciózních projektů na světě, navržených k objevování velkých planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je Slunce. WASP-3b je třetí exoplanetou, kterou tento tým objevil na severní obloze.

Na závěr upřesněme ještě některé parametry exoplanety WASP-3b:

Hmotnost planety je 1,76 hmotnosti planety Jupiter, její průměr byl určen na 1,31 průměru Jupitera (tj. asi 187 000 km). Kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,85 dne v průměrné vzdálenosti 4,8 miliónu km (pro porovnání: Merkur obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti 58 miliónů km).

Pro pořádek ještě nutno dodat, že tým astronomů objevil nedávno další dvě exoplanety: WASP-4b a WASP-5b. Exoplaneta WASP-4b má o něco větší průměr (1,44 průměru Jupitera). Protože však obíhá blíže své mateřské hvězdě (3,4 miliónu km), vykoná jeden oběh za 1,34 dne. Exoplaneta WASP-5b je jen nepatrně větší než Jupiter a kolem mateřské hvězdy oběhne jednou za 1,63 dne ve vzdálenosti 4,02 miliónu km. Vzhledem k malým vzdálenostem mezi exoplanetami a mateřskými hvězdami se teploty na planetách pohybují kolem 2000 °C.

Sluší se ještě připomenout, že nejblíže kolem mateřské hvězdy krouží exoplaneta s označením OGLE-TR-56b, která doslova zběsile uhání kolem svého „slunce“ ve vzdálenosti pouhých 3,4 miliónu km, přičemž jeden „rok“ (tj. jeden oběh kolem hvězdy) na této exoplanetě trvá 1,21 dne.

Zdroj: www.ing.iac.es a vo.obspm.fr
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »