Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mohou se planety srazit?
Petr Kubala Vytisknout článek

Mohou se planety srazit?

Srážka dvou planet
Srážka dvou planet
Astronomové z Tennessee State University a California Institute of Technology se domnívají, že u hvězdy s označením BD+20 307, která se nachází asi 300 světelných let od Země v souhvězdí Berana, došlo ke srážce dvou planet zemského typu. Nasvědčuje tomu přítomnost obrovského množství prachu. Kosmická rentgenová observatoř Chandra odhalila poblíž hvězdy BD+20 307 až milionkrát více prachu, než se ho nachází v okolí Slunce.

Pokud se objev potvrdí, bude to znamenat významný zvrat v oblasti výzkumu vzniku a vývoje planetárních systémů.

Již dřívější pozorování odhalila, že BD+20 307 je ve skutečnosti dvojhvězdou, kde každá ze složek je co do hmotnosti i teploty velmi podobná našemu Slunce. Obě složky spektrální dvojhvězdy obíhají kolem těžiště s periodou 3,42 dny. Soustava zřejmě vznikla před několika miliardami let, tedy podobně jako sluneční soustava.

Ze spektrálních pozorování vyplývá, že velké množství prachu se nachází blízko dvojhvězdy ve vzdálenosti, kde by se mohly utvořit planety zemského typu. Astronomové se domnívají, že ke srážce mohlo dojít v relativně nedávné době - před 100 tisíci lety a dříve.

Objev přinesl dvě důležité a zajímavé otázky: Co zapříčinilo nestabilitu v drahách obou planet? A může se podobná srážka stát i v našem planetárním systému? Dráhy planet sluneční soustavy se pochopitelně v dlouhém časovém měřítku mění, ale rozhodně ne tak výrazně, abychom se museli v budoucnu obávat srážky Země s Venuší, s Marsem či s jiným planetárním sousedem.

V dávné minulosti sluneční soustavy ale k velkým srážkám skutečně docházelo. Konec konců jeden z "pomníků", připomínající dávnou kolizi Země s cizím vetřelcem, můžete téměř každou noc pozorovat na obloze. Není jim nikdo jiný než náš Měsíc. Podle současných teorií se Země krátce po svém vzniku srazila s tělesem o velikosti dnešního Marsu. V okolí rodící se Země se následně vytvořil prstenec žhavého materiálu a z něj se relativně rychle zformoval Měsíc.

Další osudová srážka potkala Zemi zhruba před 65 miliony lety. Naše planeta se tehdy potkala s objektem o velikosti asi 20 km. Jeho dopad do oblasti dnešního Mexického zálivu při pobřeží s poloostrovem Yucatán stál za koncem éry dinosaurů. Na místě dopadu dnes již žádné stopy globální katastrofy nenajdete. Pod vrstvou sedimentů se ale ukrývá kráter, známý pod názvem Chicxulub.

Jaké ale byly důvody srážky planet u dvojhvězdy BD+20 307? Co zapříčinilo vychýlení obou planet z jejich drah? Má to něco společného s tím, že planety obíhaly okolo dvojhvězdy? To jsou otázky, na které zatím odpověď neznáme. Jedno je ale jisté, pokud se na některé z planet vyskytoval život, byla pro něj srážka osudnou.

Zdroj: astrobio.net






50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »