Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Mohou se planety srazit?
Petr Kubala Vytisknout článek

Mohou se planety srazit?

Srážka dvou planet
Srážka dvou planet
Astronomové z Tennessee State University a California Institute of Technology se domnívají, že u hvězdy s označením BD+20 307, která se nachází asi 300 světelných let od Země v souhvězdí Berana, došlo ke srážce dvou planet zemského typu. Nasvědčuje tomu přítomnost obrovského množství prachu. Kosmická rentgenová observatoř Chandra odhalila poblíž hvězdy BD+20 307 až milionkrát více prachu, než se ho nachází v okolí Slunce.

Pokud se objev potvrdí, bude to znamenat významný zvrat v oblasti výzkumu vzniku a vývoje planetárních systémů.

Již dřívější pozorování odhalila, že BD+20 307 je ve skutečnosti dvojhvězdou, kde každá ze složek je co do hmotnosti i teploty velmi podobná našemu Slunce. Obě složky spektrální dvojhvězdy obíhají kolem těžiště s periodou 3,42 dny. Soustava zřejmě vznikla před několika miliardami let, tedy podobně jako sluneční soustava.

Ze spektrálních pozorování vyplývá, že velké množství prachu se nachází blízko dvojhvězdy ve vzdálenosti, kde by se mohly utvořit planety zemského typu. Astronomové se domnívají, že ke srážce mohlo dojít v relativně nedávné době - před 100 tisíci lety a dříve.

Objev přinesl dvě důležité a zajímavé otázky: Co zapříčinilo nestabilitu v drahách obou planet? A může se podobná srážka stát i v našem planetárním systému? Dráhy planet sluneční soustavy se pochopitelně v dlouhém časovém měřítku mění, ale rozhodně ne tak výrazně, abychom se museli v budoucnu obávat srážky Země s Venuší, s Marsem či s jiným planetárním sousedem.

V dávné minulosti sluneční soustavy ale k velkým srážkám skutečně docházelo. Konec konců jeden z "pomníků", připomínající dávnou kolizi Země s cizím vetřelcem, můžete téměř každou noc pozorovat na obloze. Není jim nikdo jiný než náš Měsíc. Podle současných teorií se Země krátce po svém vzniku srazila s tělesem o velikosti dnešního Marsu. V okolí rodící se Země se následně vytvořil prstenec žhavého materiálu a z něj se relativně rychle zformoval Měsíc.

Další osudová srážka potkala Zemi zhruba před 65 miliony lety. Naše planeta se tehdy potkala s objektem o velikosti asi 20 km. Jeho dopad do oblasti dnešního Mexického zálivu při pobřeží s poloostrovem Yucatán stál za koncem éry dinosaurů. Na místě dopadu dnes již žádné stopy globální katastrofy nenajdete. Pod vrstvou sedimentů se ale ukrývá kráter, známý pod názvem Chicxulub.

Jaké ale byly důvody srážky planet u dvojhvězdy BD+20 307? Co zapříčinilo vychýlení obou planet z jejich drah? Má to něco společného s tím, že planety obíhaly okolo dvojhvězdy? To jsou otázky, na které zatím odpověď neznáme. Jedno je ale jisté, pokud se na některé z planet vyskytoval život, byla pro něj srážka osudnou.

Zdroj: astrobio.net




O autorovi



35. vesmírný týden 2019

35. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »