Nejmenší planetární soustava

"Toto je nejmenší doposud objevená planetární soustava," říká John Johnson, vedoucí vědecký pracovník NASA Exoplanet Science Institute na California Institute of Technology (Caltech), Pasadena. "Jedná se o planetární soustavu, která se svojí velikostí nejvíce podobá Jupiteru a jeho soustavě velkých měsíců. Tento objev je dalším důkazem rozmanitosti planetárních soustav v naší Galaxii."

Na obrázku v úvodu článku je zachycena umělecká představa nejmenší planetární soustavy - ve skutečnosti je tak kompaktní, že se spíše podobá planetě Jupiter a jeho měsícům než hvězdě s planetami. K výzkumu soustavy astronomové použili data z družice Kepler doplněná o pozorování pozemními dalekohledy.

Hvězda, která je od Země vzdálená 130 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě, patří mezi tzv. červené trpaslíky. Je 6krát menší než Slunce, tzn. že je pouze o 70 % větší než Jupiter. Je mnohem chladnější než Slunce (teplota 2 790 °C), proto je zbarvena do červena. Množství energie vyzářené jejím povrchem dosahuje pouze 0,0024 výkonu Slunce.

Nejmenší ze tří objevených exoplanet (označení KOI-961-03) je na obrázku znázorněna v popředí (tj. nejdále od hvězdy). Svojí velikostí se podobá planetě Mars. Blíže ke hvězdě postupně obíhají planety s označením KOI-961-01 a KOI-961-02. Planety obíhají kolem hvězdy KOI-961 ve vzdálenosti menší než 1 % vzdálenosti Země od Slunce. Dráha nejbližší planety KOI-961-02 je od hvězdy vzdálena zhruba 900 000 km (tj. o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země).

Všechny tři planety uhánějí kolem mateřské hvězdy doslova tryskem: jeden oběh vykonají za dobu kratší než 2 dny. Nejbližší planeta oběhne jednou dokola dokonce za dobu kratší než půl dne. Malá vzdálenost od hvězdy znamená, že na jejich povrchu panují vysoké teploty v rozmezí +176 až +447 °C. Takzvaná obyvatelná zóna, kde může na povrchu planet existovat kapalná voda, se v tomto případě nachází daleko za oběžnými drahami objevených planet.

"Astronomové prověřují v současné době tisíce kandidátů na exoplanety doposud objevených družicí Kepler," říká Doug Hudgins, vědecký pracovník projektu (NASA Headquarters, Washington). "Objev planety srovnatelné s velikostí Marsu je ohromující a naznačuje, že takovýchto planet může ve vesmíru existovat velké množství." Hvězdy typu červeného trpaslíka pravděpodobně tvoří až 80 % hvězd naší Galaxie.

Na třetím obrázku je porovnání velikosti největší planety Sluneční soustavy - Jupiteru - a čtyř jeho velkých měsíců s planetární soustavou u hvězdy KOI-961. Tato hvězda je velice podobná dobře známé Barnardově hvězdě, která se nachází v souhvězdí Hadonoše a od Země je vzdálena pouhých 6 světelných roků. Tato podobnost může být využita k získání podrobnějších informací o Barnardově hvězdě označované též jako Barnardova šipka (pro její rychlý vlastní pohyb mezi hvězdami), kterou objevil v roce 1916 americký astronom Edward E. Barnard.

Družice Kepler průběžně monitoruje změny jasnosti více než 150 000 hvězd. Můžeme předpokládat, že ještě zajímavější objevy na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí