Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nejmenší planetární soustava

Nejmenší planetární soustava

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Astronomové zpracovávající data z americké družice Kepler objevili tři vůbec nejmenší exoplanety, jaké byly doposud pozorovány u jiných hvězd, než je naše Slunce. Planety krouží kolem osamělé hvězdy s označením KOI-961. Velikosti planet dosahují 0,78; 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší z exoplanet je jen nepatrně větší než planeta Mars.

"Toto je nejmenší doposud objevená planetární soustava," říká John Johnson, vedoucí vědecký pracovník NASA Exoplanet Science Institute na California Institute of Technology (Caltech), Pasadena. "Jedná se o planetární soustavu, která se svojí velikostí nejvíce podobá Jupiteru a jeho soustavě velkých měsíců. Tento objev je dalším důkazem rozmanitosti planetárních soustav v naší Galaxii."

Na obrázku v úvodu článku je zachycena umělecká představa nejmenší planetární soustavy - ve skutečnosti je tak kompaktní, že se spíše podobá planetě Jupiter a jeho měsícům než hvězdě s planetami. K výzkumu soustavy astronomové použili data z družice Kepler doplněná o pozorování pozemními dalekohledy.

Hvězda, která je od Země vzdálená 130 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě, patří mezi tzv. červené trpaslíky. Je 6krát menší než Slunce, tzn. že je pouze o 70 % větší než Jupiter. Je mnohem chladnější než Slunce (teplota 2 790 °C), proto je zbarvena do červena. Množství energie vyzářené jejím povrchem dosahuje pouze 0,0024 výkonu Slunce.

Nejmenší ze tří objevených exoplanet (označení KOI-961-03) je na obrázku znázorněna v popředí (tj. nejdále od hvězdy). Svojí velikostí se podobá planetě Mars. Blíže ke hvězdě postupně obíhají planety s označením KOI-961-01 a KOI-961-02. Planety obíhají kolem hvězdy KOI-961 ve vzdálenosti menší než 1 % vzdálenosti Země od Slunce. Dráha nejbližší planety KOI-961-02 je od hvězdy vzdálena zhruba 900 000 km (tj. o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země).

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Všechny tři planety uhánějí kolem mateřské hvězdy doslova tryskem: jeden oběh vykonají za dobu kratší než 2 dny. Nejbližší planeta oběhne jednou dokola dokonce za dobu kratší než půl dne. Malá vzdálenost od hvězdy znamená, že na jejich povrchu panují vysoké teploty v rozmezí +176 až +447 °C. Takzvaná obyvatelná zóna, kde může na povrchu planet existovat kapalná voda, se v tomto případě nachází daleko za oběžnými drahami objevených planet.

"Astronomové prověřují v současné době tisíce kandidátů na exoplanety doposud objevených družicí Kepler," říká Doug Hudgins, vědecký pracovník projektu (NASA Headquarters, Washington). "Objev planety srovnatelné s velikostí Marsu je ohromující a naznačuje, že takovýchto planet může ve vesmíru existovat velké množství." Hvězdy typu červeného trpaslíka pravděpodobně tvoří až 80 % hvězd naší Galaxie.

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Na třetím obrázku je porovnání velikosti největší planety Sluneční soustavy - Jupiteru - a čtyř jeho velkých měsíců s planetární soustavou u hvězdy KOI-961. Tato hvězda je velice podobná dobře známé Barnardově hvězdě, která se nachází v souhvězdí Hadonoše a od Země je vzdálena pouhých 6 světelných roků. Tato podobnost může být využita k získání podrobnějších informací o Barnardově hvězdě označované též jako Barnardova šipka (pro její rychlý vlastní pohyb mezi hvězdami), kterou objevil v roce 1916 americký astronom Edward E. Barnard.

Družice Kepler průběžně monitoruje změny jasnosti více než 150 000 hvězd. Můžeme předpokládat, že ještě zajímavější objevy na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »