Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nejmenší planetární soustava

Nejmenší planetární soustava

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Astronomové zpracovávající data z americké družice Kepler objevili tři vůbec nejmenší exoplanety, jaké byly doposud pozorovány u jiných hvězd, než je naše Slunce. Planety krouží kolem osamělé hvězdy s označením KOI-961. Velikosti planet dosahují 0,78; 0,73 a 0,57 průměru Země. Nejmenší z exoplanet je jen nepatrně větší než planeta Mars.

"Toto je nejmenší doposud objevená planetární soustava," říká John Johnson, vedoucí vědecký pracovník NASA Exoplanet Science Institute na California Institute of Technology (Caltech), Pasadena. "Jedná se o planetární soustavu, která se svojí velikostí nejvíce podobá Jupiteru a jeho soustavě velkých měsíců. Tento objev je dalším důkazem rozmanitosti planetárních soustav v naší Galaxii."

Na obrázku v úvodu článku je zachycena umělecká představa nejmenší planetární soustavy - ve skutečnosti je tak kompaktní, že se spíše podobá planetě Jupiter a jeho měsícům než hvězdě s planetami. K výzkumu soustavy astronomové použili data z družice Kepler doplněná o pozorování pozemními dalekohledy.

Hvězda, která je od Země vzdálená 130 světelných roků a promítá se do souhvězdí Labutě, patří mezi tzv. červené trpaslíky. Je 6krát menší než Slunce, tzn. že je pouze o 70 % větší než Jupiter. Je mnohem chladnější než Slunce (teplota 2 790 °C), proto je zbarvena do červena. Množství energie vyzářené jejím povrchem dosahuje pouze 0,0024 výkonu Slunce.

Nejmenší ze tří objevených exoplanet (označení KOI-961-03) je na obrázku znázorněna v popředí (tj. nejdále od hvězdy). Svojí velikostí se podobá planetě Mars. Blíže ke hvězdě postupně obíhají planety s označením KOI-961-01 a KOI-961-02. Planety obíhají kolem hvězdy KOI-961 ve vzdálenosti menší než 1 % vzdálenosti Země od Slunce. Dráha nejbližší planety KOI-961-02 je od hvězdy vzdálena zhruba 900 000 km (tj. o něco více než dvojnásobek vzdálenosti Měsíce od Země).

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Všechny tři planety uhánějí kolem mateřské hvězdy doslova tryskem: jeden oběh vykonají za dobu kratší než 2 dny. Nejbližší planeta oběhne jednou dokola dokonce za dobu kratší než půl dne. Malá vzdálenost od hvězdy znamená, že na jejich povrchu panují vysoké teploty v rozmezí +176 až +447 °C. Takzvaná obyvatelná zóna, kde může na povrchu planet existovat kapalná voda, se v tomto případě nachází daleko za oběžnými drahami objevených planet.

"Astronomové prověřují v současné době tisíce kandidátů na exoplanety doposud objevených družicí Kepler," říká Doug Hudgins, vědecký pracovník projektu (NASA Headquarters, Washington). "Objev planety srovnatelné s velikostí Marsu je ohromující a naznačuje, že takovýchto planet může ve vesmíru existovat velké množství." Hvězdy typu červeného trpaslíka pravděpodobně tvoří až 80 % hvězd naší Galaxie.

Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Planetárnou soustava u hvězdy KOI-961
Na třetím obrázku je porovnání velikosti největší planety Sluneční soustavy - Jupiteru - a čtyř jeho velkých měsíců s planetární soustavou u hvězdy KOI-961. Tato hvězda je velice podobná dobře známé Barnardově hvězdě, která se nachází v souhvězdí Hadonoše a od Země je vzdálena pouhých 6 světelných roků. Tato podobnost může být využita k získání podrobnějších informací o Barnardově hvězdě označované též jako Barnardova šipka (pro její rychlý vlastní pohyb mezi hvězdami), kterou objevil v roce 1916 americký astronom Edward E. Barnard.

Družice Kepler průběžně monitoruje změny jasnosti více než 150 000 hvězd. Můžeme předpokládat, že ještě zajímavější objevy na sebe nenechají dlouho čekat.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »