Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nejstarší planetární soustava ve vesmíru

Nejstarší planetární soustava ve vesmíru

HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru
Skupina evropských astronomů objevila prastarou planetární soustavu, která je pravděpodobně pozůstatkem z období mladého vesmíru, z doby před 13 miliardami roků. Soustavu tvoří hvězda s označením HIP 11952 a dvě planety, které kolem hvězdy oběhnou jednou za 7 dnů, respektive za 290 dnů. Zatímco planetární soustavy se obvykle formují z materiálu prachoplynných oblaků obsahujících těžké chemické prvky, hvězda HIP 11952 obsahuje pouze nepatrné množství jiných prvků než vodík a hélium. Výzkum soustavy může vrhnout nové světlo na vznik planet v mladém vesmíru - za podmínek zcela odlišných, než za jakých mnohem později vznikaly další planetární soustavy včetně té naší.

Je všeobecně uznáváno, že planety vznikají z materiálu uvnitř disku tvořeného plynem a prachem, obklopujícího mladou hvězdu. Avšak detailní průzkum otevírá mnoho otázek - včetně otázky, jak se ve skutečnosti tyto planety formují? V současné době máme k dispozici vzorek více než 750 potvrzených exoplanet obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce. Astronomové tak mají určité představy o rozmanitosti planetárních soustav. Objevili také určitý trend: hvězdy, které obsahují více kovů - v astronomickém pojetí představuje výraz "kovy" všechny chemické prvky těžší než vodík a hélium - jsou s větší pravděpodobností "majitelkami" planet.

Z toho vyplývá klíčová otázka: původně totiž vesmír neobsahoval téměř žádné chemické prvky kromě vodíku a hélia. Většina těžkých prvků byla vytvořena během vývoje vesmíru v nitrech hvězd, odkud byly následně rozmetány do širokého okolí v okamžiku, kdy velmi hmotné hvězdy explodovaly na konci svého krátkého života jako supernovy. Co kdyby planety vznikly za podmínek, jaké panovaly v mladém vesmíru, dejme tomu před 13 miliardami roků? Pokud jsou hvězdy bohaté na kovy častěji obklopeny planetami, existují naopak hvězdy s tak nízkým obsahem kovů, kolem nichž se vůbec nemohou vytvořit planety? A pokud odpověď zní "ano", tak od jakého okamžiku celého vývoje vesmíru můžeme očekávat vznik prvních planet?

HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru; porovnání oběžných drah
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru; porovnání oběžných drah
Nedávno skupina astronomů včetně výzkumníků z Max-Planck-Institute for Astronomy in Heidelberg, SRN, objevila planetární soustavu, která může poskytnout odpověď na tyto otázky. Jako součást průzkumu zaměřeného zejména na hvězdy chudé na kovy, byly objeveny dvě obří planety obíhající kolem hvězdy s označením HIP 11952 v souhvězdí Velryby. Od Země ji dělí vzdálenost 375 světelných roků. Samotné planety HIP 11952b a HIP 11952c nejsou nijak mimořádné. Ale co je neobvyklé, je skutečnost, že obíhají kolem hvězdy mimořádně chudé na kovy a především velmi staré hvězdy!

V souladu s modely vzniku planet, jež se formují za příznivých podmínek v okolí hvězd bohatých na kovy, by měly být planety kolem hvězd s malým obsahem kovů mimořádně vzácné. Veronica Roccatagliata (University Observatory Munich), vedoucí vědecká pracovnice výzkumu planet v okolí hvězd chudých na kovy, která se podílela na objevu, vysvětluje: "V roce 2010 jsme objevili první exemplář systému chudého na kovy, hvězdu HIP 13044. Mysleli jsme si, že to může být výjimečný případ. Nyní to vypadá tak, že může existovat více planet v okolí hvězd s nepatrným obsahem kovů, než se doposud předpokládalo."

Hvězda HIP 13044 se stala proslulou jako "exoplaneta z jiné galaxie" - velmi pravděpodobně je totiž součástí tzv. hvězdného proudu, tj. zbytku jiné galaxie, která byla naší Galaxií pohlcena před mnoha miliardami roků.

HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru; porovnání velikostí
HIP 11952 - nejstarší planetární soustava ve vesmíru; porovnání velikostí
V porovnání s jinými planetárními soustavami je hvězda HIP 11952 nejen obzvlášť chudá na těžké prvky, ale její odhadované stáří je 12,8 miliardy roků. Jedná se doposud o nejstarší známou planetární soustavu ve vesmíru. "Je to doslova archeologický nález v našem bezprostředním okolí," dodává Johny Setiawan (Max-Planck-Institute for Astronomy), vedoucí výzkumu hvězdy HIP 11952. "Tyto planety se pravděpodobně zformovaly v době, kdy naše Galaxie ještě byla kosmickým batoletem."

"Rádi bychom objevili a studovali další planetární soustavy tohoto typu. To by nám mohlo pomoci zlepšit naše teorie vzniku planet. Objev planet v systému HIP 11952 ukazuje, že mohly vznikat po celou dobu existence vesmíru," dodává Anna Pasquali (Center for Astronomy, Heidelberg University), spoluautorka článku.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »