Nová planetární soustava
Astronomové použili k pozorování unikátní spektrograf HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) připojený za dalekohled Evropské jižní observatoře o průměru 3,6 m, který je umístěn na La Silla (Chile). Po dobu šesti let studovali Slunci podobnou hvězdu s označením HD 10180, která je od Země vzdálena 127 světelných let. Nachází se na jižní obloze v souhvězdí Malý vodní had. Spektrograf HARPS je nejdokonalejší lovec exoplanet na světě.
Díky 190 jednotlivým měřením přístrojem HARPS astronomové zaregistrovali nepatrné změny polohy hvězdy způsobované gravitačním působením nejméně 5 planet, jejichž hmotnosti zhruba odpovídají planetě Neptun - pohybují se v rozmezí 13 až 25 hmotností Země - které obíhají kolem mateřské hvězdy v periodách mezi 6 až 600 dny. Tyto planety jsou od hvězdy vzdáleny 0,06 až 1,4 vzdálenosti Země od Slunce.
"Máme rovněž velmi dobré důvody se domnívat, že v této planetární soustavě jsou přítomny ještě dvě další planety," říká Christophe Lovis, hlavní autor článku. Jedna může být planetou velikosti Saturnu (s minimální hmotností 65 hmotností Země), která kolem hvězdy oběhne za 2 222 dnů (tj. přibližně za 6 roků). Druhá planeta je pravděpodobně nejméně hmotnou exoplanetou, jakou zatím astronomové objevili. Její hmotnost byla určena na 1,4 hmotnosti Země. Kolem mateřské hvězdy však obíhá mimořádně blízko - ve vzdálenosti necelé 3 milióny km - přičemž jeden oběh vykoná za 1,18 dne (což je délka místního "roku"). Zřejmě se bude jednat o horkou kamennou exoplanetu, nevhodnou pro život.
Tato nová planetární soustava kolem hvězdy HD 10180 je unikátní hned v několika ohledech. Především jejích 5 planet velikosti Neptunu by ve Sluneční soustavě kroužilo ve vzdálenostech nepřesahujících dráhu Marsu kolem Slunce. Tato planetární soustava je mnohem více zabydlena planetami ve vnitřní oblasti než Sluneční soustava, přičemž se zde nachází mnohem více hmotných planet. Kromě toho v soustavě zřejmě neexistuje obří plynná planeta velikosti Jupiteru. Navíc všechny planety krouží po téměř kruhových drahách. Průměrná hmotnost planet ve vnitřní části planetární soustavy je 20 hmotností Země, kdežto vnitřní planety ve Sluneční soustavě (Merkur, Venuše, Země a Mars) mají průměrnou hmotnost pouze 0,5 hmotnosti Země.
Doposud astronomové objevili 15 cizích planetárních soustav obsahujících alespoň 3 exoplanety. Posledním držitelem rekordu byla hvězda 55 Cancri (v souhvězdí Raka), kolem níž obíhá 5 známých planet, přičemž dvě z nich jsou obří planety.
Astronomové objevili ještě další zajímavou charakteristiku této nové planetární soustavy. Jedná se o vzájemný poměr mezi hmotností planetární soustavy a hmotností a chemickým složením mateřské hvězdy. Všechny známé velmi hmotné planetární soustavy byly objeveny v okolí hmotných a na kovy bohatých hvězd, zatímco čtveřice málo hmotných planetárních soustav je známa u málo hmotných a na kovy chudých hvězd. Takovéto vlastnosti potvrzují současné teoretické modely. Slovem "kovy" označují astronomové všechny chemické prvky kromě vodíku a hélia. Takovéto kovy kromě několika méně důležitých lehkých chemických prvků se všechny podílejí na vytváření různých generací hvězd. Rovněž kamenné planety jsou tvořeny "kovy".
Zdroj: www.physorg.com
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
