Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Nové objevy u Proximy b a její mateřské hvězdy

Nové objevy u Proximy b a její mateřské hvězdy

Proxima Centauri a její exoplaneta.
Autor: ESO.

Planeta, která byla objevená na oběžné dráze kolem Proximy Centauri (nejbližší hvězdy od Slunce), může být pokryta oceány. Tuto skutečnost nyní uveřejnil tým vědců z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum (CRNS).

Ve spolupráci s dalšími astrofyziky spočítali francoužští vlastnosti této planety, s největší pravděpodobností kamenné, nazvané Proxima b a dospěli k závěru, že se může jednat o „oceánskou planetu“ podobnou Zemi. Vědci oznámili, že tato planeta, jejíž objev byl oznámen v srpnu, může být první exoplanetou – planetou mimo Sluneční soustavu – kterou jednoho dne navštíví návštěvníci ze Země.

Jaká je exoplaneta Proxima b?

Planeta obíhající mateřskou hvězdu Proxima Centauri se nachází přibližně 4 světelné roky od nás. Odhaduje se, že má hmotnost asi 1,3 hmotnosti Země a obíhá asi 7,5 milionu kilometrů od své hvězdy – desetinu vzdálenosti nejbližší planety Merkur od Slunce. „Na rozdíl od očekávání však nemusí tato blízkost ke hvězdě nutně znamenat, že je povrch planety příliš horký pro existenci vody v kapalné formě", stojí v prohlášení CNRS. 

Proxima Centauri je menší a 1000x slabší než Slunce, což znamená, že Proxima b je přesně ve správné vzdálenosti, v tzv. obyvatelné zóně. Planeta může být potencionálně obyvatelná a umožňuje existenci kapalné vody. 

„Planeta může na svém povrchu velmi dobře udržet kapalnou vodu, a tedy i některé formy života", uvádí dále prohlášení. Velikost exoplanety je obvykle vypočtena na základě měření, při kterém pozorujeme přechod objektu před diskem své mateřské hvězdy. Jedná se o tzv. tranzitní fotometrii. Bohužel žádný takový tranzit Proximy b nebyl doposud pozorován, takže se tým musel spoléhat pouze na simulace, aby odhadnul její složení a poloměr.  

Vědci vypočítali, že odhadovaný poloměr hvězdy je mezi 0,94 a 1,4 poloměru Země, což je asi 6 371 km v průměru. V případě dolní hranice by to znamenalo poloměr 5 990 km. Planeta by byla velmi hustá, s kovovým jádrem, které tvoří dvě třetiny objemu celé planety a je obklopeno skalnatým pláštěm. 

Hvězdný cyklus mateřské hvězdy 

Také hvězda Proxima Centauri, kolem které exoplaneta obíhá, je neustále zkoumána a jsou zjišťovány nové informace. Jak bylo zmíněno výše, je mnohem menší a slabší než naše Slunce. Jedná se o malého, chladného, červeného trpaslíka. V něčem se však naší hvězdě přece jenom podobá: má pravidelný cyklus hvězdných skvrn. 

Hvězdné skvrny (obdoba slunečních skvrn) jsou skvrny na povrchu hvězd, které jsou o něco chladnější než jejich okolí a jsou podřízeny magnetickému poli. Hvězda je tvořena z ionizovaných plynů nazývaných plazma. Magnetické pole může omezit tok v plazmě a tím způsobí vznik skvrn. Změny v magnetickém poli hvězd ovlivňují počet a rozmístění hvězdných skvrn. 

Naše Slunce má 11-letý cyklus. V době slunečního minima je Slunce téměř bez skvrn, naopak v době slunečního maxima může mít více jak 100 skvrn, které v průměru pokrývají méně než jedno procento povrchu Slunce. Nová studie Proxima Centauri ukazuje, že hvězda má podobný cyklus jako Slunce, který trvá od vrcholu k vrcholu sedm let. Nicméně, tento cyklus je mnohem dramatičtější. Najednou je pokryta minimálně pětina povrchu hvězdy. Takže některé z těchto skvrn jsou mnohem větší v poměru k velikosti hvězdy než skvrny na našem Slunci. „Pokud by na Proxima b žili inteligentní mimozemštané, měli by velmi dramatický výhled,“ říká Brad Wargelin z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) v Bostonu.

Řez hvězdou Proxima Centauri. Autor: NASA/CXC/M.Weiss
Řez hvězdou Proxima Centauri.
Autor: NASA/CXC/M.Weiss

Astronomové byli překvapeni z odhalení cyklu hvězdy Proxima Centauri, protože se očekávalo, že její vnitřek bude velmi odlišný od Slunce. Ve vnějších vrstvách Slunce probíhá tzv. konvekce, jev podobný ohřevu vody v hrnci, zatímco vnitřek Slunce zůstává relativně klidný. Existuje rozdíl v rychlosti otáček mezi těmito dvěma vrstvami. Mnoho astronomů je toho názoru, že tohle je hlavní důvod generování magnetického cyklu sluneční aktivity. Oproti tomu vnitřek malého červeného trpaslíka jako je Proxima Centauri byl měl mít konvekci kompletně až do jádra hvězdy. „Existence cyklu u Proxima Centauri ukazuje, že nechápeme, jak jsou magnetická pole hvězd generována tak dobře jak jsme si do teď mysleli,“ říká spoluautor Jeremy Drake. 

Vliv na mimozemský život?

Studie se nezabývá tím, zdali by tento cyklus mohl mít vliv na potencionální obyvatelnost planety Proxima b. Pouze nastiňuje, že erupce či hvězdný vítr, které jsou poháněny magnetickým polem, by mohly strhnout atmosféru planety. V tom případě by se Proxima b podobala pozemskému Měsíci, který se sice nachází v obyvatelné zóně, ale vůbec nemá přátelské podmínky pro život. „Přímé pozorování nebudeme mít ještě dlouho k dispozici. Do té doby je naším nejlepším řešením studovat hvězdu a pak použít tuto informaci do teorie ohledně interakce hvězda-planeta,“ říká spoluautor Steve Saar. 

Tým vědců zjistil cyklus pomocí pozorování pozemskými dalekohledy All Sky Survey Automated v kombinaci s měřením rentgenového záření několika misí, včetně Swift, Chandra a XMM-Newton. Jejich výsledky byly přijaty k publikaci v Měsíční zprávě Královské astronomické společnosti a objeví se online.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Phys.org (1)
[2] Phys.org (2)

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

Sylvie Gorková

Sylvie Gorková

O astronomii se zajímá od svých 15 let. Pochází z Kroměříže. Zde se také na místní hvězdárně zapojila do aktivního pozorování meteorů. Je členkou Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH).V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Od roku 2012 publikuje články na stránkách SMPH, od roku 2014 pak také na astro.cz a na stránkách hvězdárny Valašské Meziříčí.

Štítky: Proxima b, Proxima centauri


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »