Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena druhá planeta u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Objevena druhá planeta u nejbližší hvězdy Proxima Centauri

Umělecké ztvárnění hvězdného systému Proxima Centauri
Autor: Lorenzo Santinelli

Mezinárodní tým astronomů objevil dalšího kandidáta na exoplanetu typu superzemě obíhající kolem Proximy Centauri, nejbližší hvězdy vzhledem ke Slunci. Proxima Centauri je červený trpaslík vzdálený od Země 4,23 světelného roku, jehož poloha se promítá do souhvězdí Kentaura. Tato malá a studená hvězda není viditelná pouhým okem a je součástí trojhvězdného systému společně s dvojicí hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B.

V roce 2016 byla u Proximy objevena kamenná planeta. Exoplaneta pojmenovaná Proxima b má hmotnost srovnatelnou se Zemí (minimálně 1,3 Země), kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 11,2 dne v průměrné vzdálenosti 0,05 AU. Její dráha se nachází v tzv. obyvatelné zóně kolem hvězdy, což znamená, že by měla na jejím povrchu teoreticky existovat kapalná voda.

V roce 2017 astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) ohlásili přítomnost neznámého zdroje záření ve vzdálenosti 1,6 AU od Proximy Centauri.

Pro lepší pochopení, zda signál z radioteleskopu ALMA pochází z další planety, Mario Damasso z INAF-Osservatorio Astrofisico di Torino se svými spolupracovníky analyzoval 17 let dlouhou časovou řadu velmi přesných měření radiálních rychlostí sloužící jako metoda k objevování exoplanet, která měří posuny spektrálních čar ve spektru hvězdy. Měření byla prováděna spektrografem HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher) instalovaném na Evropské jižní observatoři ESO.

Pokud toto spektrum osciluje mezi červenou a modrou oblastí, ukazuje to, že hvězda je jiným tělesem nucena pohybovat se střídavě k nám a zase se od Země vzdalovat v pravidelných intervalech, což je obvykle způsobováno obíhající planetou,“ vysvětlují astronomové. „Zjistili jsme, že se signál opakuje v periodě zhruba 1 900 dnů, z čehož vyplývá, že pravděpodobně nesouvisí s periodickými posuvy v magnetickém poli hvězdy. Nicméně k potvrzení těchto závěrů potřebujeme získat mnohem více důkazů.“

Kandidát na exoplanetu má minimální hmotnost 5,8 ekvivalentu naší Země (což je zhruba polovina Neptunu) – řadí se tedy mezi tzv. superzemě. Planeta obdržela pojmenování Proxima c, kolem mateřské hvězdy obíhá v periodě 5,21 roků a její povrchová teplota byla určena na -234 °C.

Blízkost planety a její oběžná dráha relativně daleko od mateřské hvězdy znamená, že se jedná o jednu z nejlepších možných šancí na přímé pozorování planety, při kterém budeme schopni detailně prostudovat případné další planety,“ říká člen vědeckého týmu Hugh Jones, astrofyzik na University of Hertfordshire. „Do budoucna by se Proxima c mohla stát možným cílem pro přímý výzkum v rámci navrhovaného projektu Breakthrough StarShot představujícího první pokus o vyslání souboru malých sond vypuštěných lidstvem do jiné hvězdné soustavy.“

Článek byl publikován v časopise Science Advances.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta, Proxima centauri c, Proxima centauri


18. vesmírný týden 2021

18. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

nad nemocnicí Brno - Bohunice

Další informace »