Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev exoplanety vhodné pro život

Objev exoplanety vhodné pro život

exoplaneta.jpg
Astronomové poprvé objevili „útulnou“ exoplanetu, která by mohla být pohostinná pro život. Planeta není o moc větší než Země a i teplota na ní je příjemná (průměrná teplota 20 °C).

„To je nejmenší, nejlehčí dosud známá planeta,“ říká Stéphane Udry (Geneva Observatory, Švýcarsko). „A vzdálenost od mateřské hvězdy umožňuje i existenci kapalné vody na jejím povrchu.“

Udry s kolegy objevil exoplanetu 3,6m dalekohledem ESO v Chile. Kontrolovali malého, slabého červeného trpaslíka - Gliese 581, který leží ve vzdálenosti 20,5 sv.l. a je u něho již známa exoplaneta podobná Neptunu.

Slabé „zakolísání“ hvězdy vedlo k úvaze, že má ještě 2 další planety. Jedna je asi 8krát hmotnější než Země s dobou oběhu 84 dnů. Další může být jen 5krát hmotnější než Země, což ji dělá dosud nejmenší známou exoplanetou.

Astronomové předpovídají, že objevená malá exoplaneta by měla mít průměr jen asi o 50% větší než Země a skalnatý povrch. Oběžná doba kolem slabé mateřské hvězdy by měla trvat 13 dnů a povrchová teplota by měla být velmi příjemná mezi 0 °C až 40°C. To by umožňovalo přítomnost kapalné vody a tedy i obyvatelnost exoplanety.

Dosud astronomy objevené „extra země“ byly sice jen mírně větší, ale buď příliš horké nebo příliš chladné pro přítomnost kapalné vody.

Svítání a západy „slunce“ musí být na exoplanetě úchvatné. Pokud byste se na ní ocitli, tak byste, vzhledem k malé vzdálenosti, viděli mateřskou hvězdu 10krát větší než je naše Slunce při pohledu ze Země.

Člen týmu Xavier Delfosse (Grenoble University, Francie) věří, že vesmírné mise, zabývající se hledáním mimozemských civilizací, se na tuto exoplanetu během příštích 10 až 20 let zaměří.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »