Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev vody na exoplanetě

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.

Exoplaneta HD 209458b (neoficiálně pojmenovaná Osiris) se nachází ve vzdálenosti asi 150 sv.l. od Země v souhvězdí Pegasa. Její hmotnost je asi 70% hmotností Jupitera. Mateřskou hvězdou je zahřívána na velmi vysokou teplotu, protože kolem ní obíhá ve vzdálenosti 9krát menší než Merkur kolem Slunce (7,56 miliónů km).

HD 209458b je jednou z malého počtu exoplanet, u kterých jsme přímo ze Země pozorovali přechod před nebo za diskem mateřské hvězdy. To astronomům pomohlo získat informace o velikosti a hmotnosti tohoto vzdáleného světa.

Únorová pozorování infračerveným Spitzerovým dalekohledem neodhalila přítomnost vodní páry v atmosféře. Od té doby astronomové přemýšlí, co způsobilo nepřítomnost očekávané vody v atmosféře. Uvažovali, že vše může být zakryto prachem, který znemožňuje detekci molekul vody.

Zdá se, že nynější pozorování Hubbla odhalila pohřešovanou vodu. Travis Barman (Lowell Observatory, Flagstaff, Arizona) provedl počítačovou analýzu dřívějších dat z Hubbla, která byla získána při částečných zatměních hvězdy planetou. Pozorování poklesu světla při těchto zatměních sloužila především k přesnému určení poloměru exoplanety. Hubble pozoroval světlo z mateřské hvězdy exoplanety, které procházelo přes atmosféru planety. Ukázalo se, že díky chemickému složení je atmosféra pro některé vlnové délky více „průhledná“ než pro jiné.

Barman našel vodítko k sestavování různých modelů atmosféry - nejlépe odpovídající pozorováním, pokaždé s jiným chemickým složením a seeingem (neklidem pozemské atmosféry). Tvrdí, že světlo o vlnové délce okolo 0,9 mikrometrů (900 nanometrů) dokazuje přítomnost vody, která pohlcuje světlo právě na této vlnové délce. I když od exoplanety ho přichází relativně velmi málo. „Pro mě je to jasný důkaz přítomnosti vody,“ řekl Barman. „Myslím si, že toto je první přesvědčivý důkaz, že voda je nejméně na jedné exoplanetě.“ Navzdory přítomnosti vody zde nejsou příznivé podmínky pro život, protože „normální“ teplota na exoplanetě je asi 1000 °C.

Mark Swain (JPL, člen týmu Spitzer Space Telescope) je přesvědčen, že tento nový, negativní výsledek může objasnit teplota exoplanety. Uvnitř by měla být vyšší než v horních vrstvách atmosféry. Nepřítomnost vody při pozorování Spitzera by mohla způsobit relativně konstantní teplota nebo také zakrytí atmosféry oblaky prachu. „Zajisté je to zajímavý výsledek,“ řekl Swain. „Tyto planety nás stále překvapují.“

Člen jiného týmu Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland) je také ohromen výsledky. „Je to jistě lepší s absorpcí vody než bez ní. Myslím si, že by to dokonce tvrdila i ta nejskeptičtější osoba.“

Ale David Charbonneau (Harvard University, Cambridge, Massachusetts), člen týmu HST, jehož data používá Barmanem, je přesvědčen, že pozorovaný výsledek je tak malý, že se klidně může jednat o poruchu při měření přístroji na HST.

„Protože nemůžeme techniku vyloučit jako zdroj těchto variací, může být předčasné interpretovat to jako molekuly v atmosféře planety,“ říká Charbonneau.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS míjí Jupiter

ISS těsné míjela Jupiter. Fotografováno v Praze poblíž Palackého mostu a výsledná fotografie byla složena ze čtyř snímků. Obloha byla lehce zamlžená.

Další informace »