Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objev vody na exoplanetě

Objev vody na exoplanetě

dn11576-1_600.jpg
Astronomové poprvé nalezli důkaz přítomnosti vody v atmosféře exoplanety (extrasolární planety). Objevili ji při nové analýze dat z Hubble Space Telescope. Tento výsledek byl již dříve teoreticky předpovězen, ale nikdy nebyl pozorován. A ne všichni vědci se s ním ztotožňují. Někteří jsou přesvědčeni, že se jedná o přístrojovou chybu.

Exoplaneta HD 209458b (neoficiálně pojmenovaná Osiris) se nachází ve vzdálenosti asi 150 sv.l. od Země v souhvězdí Pegasa. Její hmotnost je asi 70% hmotností Jupitera. Mateřskou hvězdou je zahřívána na velmi vysokou teplotu, protože kolem ní obíhá ve vzdálenosti 9krát menší než Merkur kolem Slunce (7,56 miliónů km).

HD 209458b je jednou z malého počtu exoplanet, u kterých jsme přímo ze Země pozorovali přechod před nebo za diskem mateřské hvězdy. To astronomům pomohlo získat informace o velikosti a hmotnosti tohoto vzdáleného světa.

Únorová pozorování infračerveným Spitzerovým dalekohledem neodhalila přítomnost vodní páry v atmosféře. Od té doby astronomové přemýšlí, co způsobilo nepřítomnost očekávané vody v atmosféře. Uvažovali, že vše může být zakryto prachem, který znemožňuje detekci molekul vody.

Zdá se, že nynější pozorování Hubbla odhalila pohřešovanou vodu. Travis Barman (Lowell Observatory, Flagstaff, Arizona) provedl počítačovou analýzu dřívějších dat z Hubbla, která byla získána při částečných zatměních hvězdy planetou. Pozorování poklesu světla při těchto zatměních sloužila především k přesnému určení poloměru exoplanety. Hubble pozoroval světlo z mateřské hvězdy exoplanety, které procházelo přes atmosféru planety. Ukázalo se, že díky chemickému složení je atmosféra pro některé vlnové délky více „průhledná“ než pro jiné.

Barman našel vodítko k sestavování různých modelů atmosféry - nejlépe odpovídající pozorováním, pokaždé s jiným chemickým složením a seeingem (neklidem pozemské atmosféry). Tvrdí, že světlo o vlnové délce okolo 0,9 mikrometrů (900 nanometrů) dokazuje přítomnost vody, která pohlcuje světlo právě na této vlnové délce. I když od exoplanety ho přichází relativně velmi málo. „Pro mě je to jasný důkaz přítomnosti vody,“ řekl Barman. „Myslím si, že toto je první přesvědčivý důkaz, že voda je nejméně na jedné exoplanetě.“ Navzdory přítomnosti vody zde nejsou příznivé podmínky pro život, protože „normální“ teplota na exoplanetě je asi 1000 °C.

Mark Swain (JPL, člen týmu Spitzer Space Telescope) je přesvědčen, že tento nový, negativní výsledek může objasnit teplota exoplanety. Uvnitř by měla být vyšší než v horních vrstvách atmosféry. Nepřítomnost vody při pozorování Spitzera by mohla způsobit relativně konstantní teplota nebo také zakrytí atmosféry oblaky prachu. „Zajisté je to zajímavý výsledek,“ řekl Swain. „Tyto planety nás stále překvapují.“

Člen jiného týmu Drake Deming (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland) je také ohromen výsledky. „Je to jistě lepší s absorpcí vody než bez ní. Myslím si, že by to dokonce tvrdila i ta nejskeptičtější osoba.“

Ale David Charbonneau (Harvard University, Cambridge, Massachusetts), člen týmu HST, jehož data používá Barmanem, je přesvědčen, že pozorovaný výsledek je tak malý, že se klidně může jednat o poruchu při měření přístroji na HST.

„Protože nemůžeme techniku vyloučit jako zdroj těchto variací, může být předčasné interpretovat to jako molekuly v atmosféře planety,“ říká Charbonneau.

Zdroj: space.newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »