Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta menší než Země

Objevena exoplaneta menší než Země

Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. O její identifikaci se zasloužila americká družice Spitzer Space Telescope. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.

Zatím je známa pouze hrstka exoplanet menších než naše planeta. Pomocí družice Spitzer bylo provedeno několik pozorování tranzitů známých exoplanet, avšak UCZ-1.01 je první planetou doposud nepozorovanou žádným kosmickým dalekohledem. Objev byl učiněn na základě testování případné úlohy dalekohledu Spitzer při pomoci astronomům v pátrání po obyvatelných planetách velikostí srovnatelných se Zemí.

"Získali jsme zřetelné důkazy existence velmi malé, velmi horké a velmi blízké planety," říká Kevin Stevenson (University of Central Florida, Orlando). Stevenson je hlavním autorem článku, který byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal. "Identifikace malých blízkých planet, jako je UCZ-1.01, mohou jednoho dne vést k určení jejich podrobných charakteristik pomocí příštích kosmických dalekohledů."

Nový horký kandidát na exoplanetu byl objeven družicí Spitzer docela neočekávaně. Kevin Stevenson studoval se svými spolupracovníky exoplanetu GJ 436b velikosti Neptunu, jejíž existence u hvězdy GJ 436 typu červeného trpaslíka spektrální třídy M byla známa již od roku 2004. Astronomové si všimli v datech z družice Spitzer dalšího nepatrného poklesu množství infračerveného záření přicházejícího z hvězdy kromě poklesu způsobeného planetou GJ 436b. Přezkoumání archivních dat z družice Spitzer ukázalo, že pokles záření je periodický, z čehož vyplývá, že zde může obíhat druhá planeta, která blokuje malou část světla pozorované hvězdy.

Tato metoda objevování exoplanet, použitá řadou kosmických observatoří včetně americké družice Kepler, využívá přechodů planet (tranzitů) přes kotouček hvězdy. Délka tranzitu a nepatrné snížení množství registrovaného světla hvězdy vede k odhalení základních vlastností planet, jako je jejich velikost a vzdálenost od mateřské hvězdy. V případě planety UCZ-1.01 byl její průměr určen na 8 400 km, což jsou asi 2/3 průměru Země. Měla by obíhat v těsné blízkosti mateřské hvězdy GJ 436, ve vzdálenosti asi 7krát větší než vzdálenost Měsíce od Země. Jeden oběh vykoná za 1,36 pozemského dne. Povrch planety je pravděpodobně zahříván na teplota zhruba 600 °C.

Planeta UCZ-1.01 se může podobat geologicky téměř mrtvému tělesu se spoustou kráterů na povrchu, jak to známe například u Merkuru. Spoluautor článku Joseph Harrington naznačuje i další možnost: povrch exoplanety může být dokonce roztaven. "Planeta může být částečně pokryta horkým magmatem."

Kromě planety UCZ-1.01 astronomové zaznamenali i stopy třetího tělesa označeného UCZ-1.02. Družice Spitzer totiž zaregistrovala několikrát přítomnost ještě jedné nové planety. Bohužel, ani velmi citlivé přístroje nejsou schopny změřit hmotnosti exoplanet tak malých jako UCZ-1.01 a UCZ-1.02. Jejich hmotnost byla pouze odhadnuta na jednu třetinu hmotnosti Země.

Astronomická observatoř NASA s názvem Kepler již identifikovala přibližně 1 800 hvězd, které pravděpodobně mají své vlastní planety či dokonce planetární soustavy. Pouze tři z těchto hvězd obsahují planetu menší než Země. A z nich pouze jedna je ještě menší než exoplaneta objevená družicí Spitzer - její velikost je srovnatelná s Marsem (průměr 0,57 průměru Země).

"Doufám, že budoucí pozorování potvrdí tyto zajímavé výsledky, které naznačují, že kosmický dalekohled Spitzer může být schopen pozorovat exoplanety menší než planeta Mars," říká Michael Werner, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. "Dokonce i po téměř 9 letech v kosmu družice pokračuje v pozorování a zásobuje nás novými a důležitými vědeckými informacemi."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




Štítky: Dalekohled Kepler, Spitzerův dalekohled


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »