Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta menší než Země

Objevena exoplaneta menší než Země

Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Představa vzhledu nejbližší exoplanety menší než Země (UCZ-1.01)
Na obrázku je ztvárněna představa astronomů o podobě exoplanety, jejíž hmotnost byla určena na dvě třetiny hmotnosti Země. O její identifikaci se zasloužila americká družice Spitzer Space Telescope. Planeta s označením UCZ-1.01 obíhá kolem hvězdy GJ 436, která se nachází v souhvězdí Lva. Od Země ji dělí vzdálenosti 33 světelných let. Pravděpodobně se jedná o nejbližší exoplanetu, která je menší než Země.

Zatím je známa pouze hrstka exoplanet menších než naše planeta. Pomocí družice Spitzer bylo provedeno několik pozorování tranzitů známých exoplanet, avšak UCZ-1.01 je první planetou doposud nepozorovanou žádným kosmickým dalekohledem. Objev byl učiněn na základě testování případné úlohy dalekohledu Spitzer při pomoci astronomům v pátrání po obyvatelných planetách velikostí srovnatelných se Zemí.

"Získali jsme zřetelné důkazy existence velmi malé, velmi horké a velmi blízké planety," říká Kevin Stevenson (University of Central Florida, Orlando). Stevenson je hlavním autorem článku, který byl přijat k publikování v časopise Astrophysical Journal. "Identifikace malých blízkých planet, jako je UCZ-1.01, mohou jednoho dne vést k určení jejich podrobných charakteristik pomocí příštích kosmických dalekohledů."

Nový horký kandidát na exoplanetu byl objeven družicí Spitzer docela neočekávaně. Kevin Stevenson studoval se svými spolupracovníky exoplanetu GJ 436b velikosti Neptunu, jejíž existence u hvězdy GJ 436 typu červeného trpaslíka spektrální třídy M byla známa již od roku 2004. Astronomové si všimli v datech z družice Spitzer dalšího nepatrného poklesu množství infračerveného záření přicházejícího z hvězdy kromě poklesu způsobeného planetou GJ 436b. Přezkoumání archivních dat z družice Spitzer ukázalo, že pokles záření je periodický, z čehož vyplývá, že zde může obíhat druhá planeta, která blokuje malou část světla pozorované hvězdy.

Tato metoda objevování exoplanet, použitá řadou kosmických observatoří včetně americké družice Kepler, využívá přechodů planet (tranzitů) přes kotouček hvězdy. Délka tranzitu a nepatrné snížení množství registrovaného světla hvězdy vede k odhalení základních vlastností planet, jako je jejich velikost a vzdálenost od mateřské hvězdy. V případě planety UCZ-1.01 byl její průměr určen na 8 400 km, což jsou asi 2/3 průměru Země. Měla by obíhat v těsné blízkosti mateřské hvězdy GJ 436, ve vzdálenosti asi 7krát větší než vzdálenost Měsíce od Země. Jeden oběh vykoná za 1,36 pozemského dne. Povrch planety je pravděpodobně zahříván na teplota zhruba 600 °C.

Planeta UCZ-1.01 se může podobat geologicky téměř mrtvému tělesu se spoustou kráterů na povrchu, jak to známe například u Merkuru. Spoluautor článku Joseph Harrington naznačuje i další možnost: povrch exoplanety může být dokonce roztaven. "Planeta může být částečně pokryta horkým magmatem."

Kromě planety UCZ-1.01 astronomové zaznamenali i stopy třetího tělesa označeného UCZ-1.02. Družice Spitzer totiž zaregistrovala několikrát přítomnost ještě jedné nové planety. Bohužel, ani velmi citlivé přístroje nejsou schopny změřit hmotnosti exoplanet tak malých jako UCZ-1.01 a UCZ-1.02. Jejich hmotnost byla pouze odhadnuta na jednu třetinu hmotnosti Země.

Astronomická observatoř NASA s názvem Kepler již identifikovala přibližně 1 800 hvězd, které pravděpodobně mají své vlastní planety či dokonce planetární soustavy. Pouze tři z těchto hvězd obsahují planetu menší než Země. A z nich pouze jedna je ještě menší než exoplaneta objevená družicí Spitzer - její velikost je srovnatelná s Marsem (průměr 0,57 průměru Země).

"Doufám, že budoucí pozorování potvrdí tyto zajímavé výsledky, které naznačují, že kosmický dalekohled Spitzer může být schopen pozorovat exoplanety menší než planeta Mars," říká Michael Werner, vědecký pracovník NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie. "Dokonce i po téměř 9 letech v kosmu družice pokračuje v pozorování a zásobuje nás novými a důležitými vědeckými informacemi."

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dalekohled Kepler, Spitzerův dalekohled


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »