Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Gliese_876b.jpg
Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.

Všechny doposud objevené exoplanety (je jich známo více než 150), obíhající kolem normálních Slunci podobných hvězd, jsou větší než planeta Uran (hmotnost Urana je 15 hmotností Země). "Pomalu snižujeme hmotnostní limit exoplanet, které jsme schopni detekovat, čímž se postupně blížíme k objevu exoplanety velikosti Země," říká Steven Vogt, člen objevitelského týmu a profesor astronomie a astrofyziky University of California, Santa Cruz.

Nově objevená "super-Země" obíhá kolem hvězdy Gliese 876, která se nachází v souhvězdí Vodnáře a od Země ji dělí vzdálenost 15 světelných let. U této hvězdy byly již dříve (v letech 1998 a 2001) objeveny 2 exoplanety - plynní obři o hmotnostech 1,9 a 0,6 hmotnosti Jupitera. Gliese 876 je červeným trpaslíkem spektrální třídy M 4, jejíž hmotnost dosahuje pouhých 32 % hmotnosti Slunce. Její povrchová teplota činí 2930 °C (teplota na povrchu Slunce je 5500 °C). Vyzařuje přibližně 100krát méně energie než Slunce. Jedná se o doposud nejméně hmotnou hvězdu, u níž byly objeveny exoplanety.

Nová exoplaneta obíhá v těsné blízkosti mateřské hvězdy, ve vzdálenosti pouhých 0,021 AU (tj. ve vzdálenosti 3 140 000 km). Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 1,94 dne! Přesto, že hvězda Gliese vyzařuje poměrně malé množství energie, je povrch exoplanety vzhledem k malé vzdálenosti zahříván na teplotu 200 až 400 °C. To neumožňuje výskyt kapalné vody a nejsou zde příznivé podmínky pro existenci života.

"Jedná se o nejmenší exoplanetu, jaká kdy byla detekována, a také o první těleso nové skupiny kamenných terestrických planet," prohlásil Paul Butler (Carnegie Institution of Washington), objevitel mnoha exoplanet. "Jedná se o větší sestřenici Země."

Zatím astronomové nemají přímý důkaz, že se jedná o kamennou planetu, ale domnívají se, že její nízká hmotnost neumožňuje zachycení a udržení většího množství plynů, jako například u planety Jupiter. Lze se domnívat, že jádro planety je tvořeno niklem a železem, kolem něhož se nachází plášť ze silikátů. Díky své hmotnosti má planeta dostatečnou přitažlivost, aby si mohla udržet hustou atmosféru, obsahující například vodní páru. Dodejme ještě, že několik kamenných planet objevili astronomové u pulsarů.

"Dnešní objev je důležitým krokem k odpovědi na velice závažnou otázku: Jsme sami ve vesmíru?" říká Michael Turner, ředitel oddělení matematiky a fyziky National Science Foundation (NSF). Na objevu exoplanety spolupracovaly týmy z Keck Observatory in Hawaii, NASA, University of California a Carnegie Institution of Washington. Objev byl prezentován na tiskové konferenci 13. 6. 2005.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »