Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Objevena exoplaneta se sedminásobnou hmotností Země

Gliese_876b.jpg
Skupina amerických astronomů ohlásila objev doposud nejmenší planety mimo naši sluneční soustavu. Byl tak učiněn velký krok na cestě k objevu exoplanet podobných Zemi. Nová exoplaneta má hmotnost v rozmezí 5,9 až 7,5 hmotnosti Země a její průměr se rovná zhruba dvojnásobku průměru Země. Astronomové předpokládají, že se jedná o tzv. terestrickou planetu, tj. planetu zemského typu s pevným povrchem.

Všechny doposud objevené exoplanety (je jich známo více než 150), obíhající kolem normálních Slunci podobných hvězd, jsou větší než planeta Uran (hmotnost Urana je 15 hmotností Země). "Pomalu snižujeme hmotnostní limit exoplanet, které jsme schopni detekovat, čímž se postupně blížíme k objevu exoplanety velikosti Země," říká Steven Vogt, člen objevitelského týmu a profesor astronomie a astrofyziky University of California, Santa Cruz.

Nově objevená "super-Země" obíhá kolem hvězdy Gliese 876, která se nachází v souhvězdí Vodnáře a od Země ji dělí vzdálenost 15 světelných let. U této hvězdy byly již dříve (v letech 1998 a 2001) objeveny 2 exoplanety - plynní obři o hmotnostech 1,9 a 0,6 hmotnosti Jupitera. Gliese 876 je červeným trpaslíkem spektrální třídy M 4, jejíž hmotnost dosahuje pouhých 32 % hmotnosti Slunce. Její povrchová teplota činí 2930 °C (teplota na povrchu Slunce je 5500 °C). Vyzařuje přibližně 100krát méně energie než Slunce. Jedná se o doposud nejméně hmotnou hvězdu, u níž byly objeveny exoplanety.

Nová exoplaneta obíhá v těsné blízkosti mateřské hvězdy, ve vzdálenosti pouhých 0,021 AU (tj. ve vzdálenosti 3 140 000 km). Jeden oběh kolem hvězdy vykoná za 1,94 dne! Přesto, že hvězda Gliese vyzařuje poměrně malé množství energie, je povrch exoplanety vzhledem k malé vzdálenosti zahříván na teplotu 200 až 400 °C. To neumožňuje výskyt kapalné vody a nejsou zde příznivé podmínky pro existenci života.

"Jedná se o nejmenší exoplanetu, jaká kdy byla detekována, a také o první těleso nové skupiny kamenných terestrických planet," prohlásil Paul Butler (Carnegie Institution of Washington), objevitel mnoha exoplanet. "Jedná se o větší sestřenici Země."

Zatím astronomové nemají přímý důkaz, že se jedná o kamennou planetu, ale domnívají se, že její nízká hmotnost neumožňuje zachycení a udržení většího množství plynů, jako například u planety Jupiter. Lze se domnívat, že jádro planety je tvořeno niklem a železem, kolem něhož se nachází plášť ze silikátů. Díky své hmotnosti má planeta dostatečnou přitažlivost, aby si mohla udržet hustou atmosféru, obsahující například vodní páru. Dodejme ještě, že několik kamenných planet objevili astronomové u pulsarů.

"Dnešní objev je důležitým krokem k odpovědi na velice závažnou otázku: Jsme sami ve vesmíru?" říká Michael Turner, ředitel oddělení matematiky a fyziky National Science Foundation (NSF). Na objevu exoplanety spolupracovaly týmy z Keck Observatory in Hawaii, NASA, University of California a Carnegie Institution of Washington. Objev byl prezentován na tiskové konferenci 13. 6. 2005.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »