Objevena záhadná exoplaneta

„TrES-4 je poměrně velkou exoplanetou,“ říká astronom Georgi Mandushev (Lowell Observatory), vedoucí týmu, který publikoval zprávu o novém objevu. „Její průměr je o 70 % větší než průměr Jupitera, největší planety v naší Sluneční soustavě. Má však mnohem menší hmotnost, z čehož vychází extrémně malá průměrná hustota exoplanety TrES-4. Z výpočtů vyplývá průměrná hustota planety pouhé 0,2 g/cm³, což přibližně odpovídá hustotě balzového dřeva (pro porovnání: v naší Sluneční soustavě má nejnižší průměrnou hustotu planeta Saturn, a to 0,687 g/cm³). A protože gravitační pole takové planety je jen velmi slabé, není schopna si udržet atmosféru, která postupně uniká v podobě jakéhosi „kometárního“ chvostu působením silného hvězdného větru.

Nová planeta TrES-4 byla poprvé spatřena dalekohledem Planet Search Survey Telescope (PSST), patřící Lowellově observatoři, který obsluhovali Edward Dunham a Georgi Mandushev. Pomocí dalekohledu na Palomar Observatory byla přítomnost exoplanety potvrzena při dalším pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy (při tzv. tranzitu). Nová exoplaneta je od Země vzdálena přibližně 1400 světelných let a kolem mateřské hvězdy oběhne za 3,5 dne. Protože obíhá ve vzdálenosti pouhých 7,25 miliónu km od hvězdy, je její povrch zahříván na teplotu kolem 1330 °C.

„Exoplaneta TrES-4 je tak trochu teoretickým problémem,“ říká Edward Dunham (Lowell Observatory Instrument Scientist). „Je podstatně větší v poměru ke své hmotnosti, než vyplývá ze současných modelů horkých obřích plynných planet. Ale problémy jsou od toho, abychom je řešili.“

„Jsme neustále překvapováni, jak relativně velké mohou být tyto obří planety,“ dodává Francis O’Donovan, postgraduální student astronomie (California Institute of Technology), který obsluhuje jeden z dalekohledů TrES. „Avšak jestliže budeme umět vysvětlit rozměry těchto nafouklých planet v jejich nehostinném prostředí, pak nám to pomůže lépe porozumět rovněž planetám v naší Sluneční soustavě a především jejich vzniku.“

Když tranzitující planeta přechází přesně mezi Zemí a hvězdou, částečně odstíní její záření, čímž způsobí nepatrný pokles jasnosti hvězdy. Pro pozorování úkazu je využívána sada dalekohledů, které se automaticky uvedou do provozu za jasné oblohy a sledují její vybranou část po dobu několika nocí (kdy je vhodné počasí). Jakmile je pozorování zvolené části oblohy dokončeno – obvykle to zabere dva měsíce – astronomové velice přesně vyhodnotí změny jasnosti každé hvězdy v zorném poli dalekohledu za účelem odhalení případné exoplanety, způsobující periodicky se opakující poklesy jasnosti pozorované hvězdy. „Exoplaneta TrES-4 zeslabila světlo hvězdy přibližně o 1 % v okamžiku, kdy při pohledu ze Země přecházela před hvězdou,“ informuje Mandushev. „S našimi dalekohledy a pozorovací technikou jsme schopni změřit tyto nepatrné poklesy v jasnostech hvězd a odhalit tak přítomnost exoplanet.“

Nejen vlastnosti planety TrES-4 jsou pro nás zatím záhadou. Totéž platí i o mateřské hvězdě planety s katalogovým označením GSC 02620-00648. Georgi Mandushev vysvětluje: „Hvězda, kolem níž obíhá exoplaneta TrES-4, je pravděpodobně stejně stará jako naše Slunce, ale protože je mnohem hmotnější, je ve svém vývoji mnohem dále (hmotnější hvězdy se zkrátka dožívají kratšího věku). Tak vznikl typ hvězdy, jakou astronomové označují termínem podobr. A do této kategorie hvězda pravděpodobně patří. Jinými slovy je to hvězda, která spotřebovala veškeré vodíkové palivo ve svém jádru a nyní se z ní stala červená studená obří hvězda – podobně jako například hvězdy Arktur či Aldebaran.“

Možná, že v tomto případě astronomové pozorují objekt či proces zcela jiného druhu, který má jen velmi málo společného s výrazem planeta, tak jak význam tohoto slova chápeme v současné době. Tak nebo tak - budoucnost ukáže, s jakým tělesem máme co do činění.

Zdroj: www.lowell.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí