Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Na první pohled vypadá střed naší Galaxie jako velmi nehostinné místo pro vznik planet. Hvězdy zde jsou namačkány jedna na druhou jako auta uhánějící po rušné dálnici. Exploze supernov vytvářejí rázové vlny a okolní prostor "zalévají" intenzivním zářením. Mohutná gravitace superhmotné černé díry zakřivuje a bortí strukturu samotného prostoru.

Nedávné nové výzkumy astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) ukázaly, že přesto mohou planety vznikat i v tomto divokém kosmickém prostředí. Jako silný důkaz poukázali na nedávný objev oblaku vodíku a hélia padajícího směrem do galaktického centra. To podle nich dokazuje, že tento oblak představuje roztrhané zbytky protoplanetárního disku, který se nacházel v okolí zatím nespatřené hvězdy.

"Tato nešťastná hvězda byla vržena směrem k centrální černé díře. Nyní se nachází na své osudové dráze, a zatímco ona sama přežila setkání s černou dírou, její protoplanetární disk již takové štěstí neměl," říká hlavní autorka článku Ruth Murray-Clay (CfA). Závěry výzkumu budou publikovány v časopise Nature.

Zmiňovaný oblak byl objeven minulý rok skupinou astronomů pracujících na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) v Chile. Tehdy se spekulovalo o tom, že se oblak mohl vytvořit v případě, kdy se plyn proudící ze dvou blízkých hvězd srazí, podobně jako když se rozfoukaný písek ukládá do písečných dun.

Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Ruth Murray-Clay a její spolupracovník Avi Loeb navrhují odlišné vysvětlení. Nově zrozená hvězda si udržela obklopující prachoplynný disk po dobu několika miliónů roků. Jestliže se však taková hvězda přiblíží k obrovské černé díře v centru naší Galaxie, záření a slapové síly mohou doslova vytrhnout velkou část materiálu z tohoto disku. Poznámka: Objekty v centrech galaxií jsou označovány termínem superhmotné černé díry (supermassive black hole, SMBH) - viz obrázek.

Astronomové rovněž identifikovali pravděpodobný původ zbloudilé hvězdy - prstenec hvězd obíhajících kolem středu Galaxie ve vzdálenosti zhruba 1/10 světelného roku. V tomto prstenci detekovali desítky mladých jasných hvězd spektrální třídy O, což napovídá, že zde mohou existovat rovněž stovky hvězd slabších než Slunce. Vzájemné interakce mezi hvězdami mohou některé z nich nasměrovat do centra Galaxie společně s diskem, který je obklopuje.

Ačkoliv byl protoplanetární disk u této zbloudilé hvězdy zničen, hvězdy, které v prstenci zůstaly, si mohou své disky udržet dlouhodobě. Proto se zde mohou zrodit planety navzdory nepřátelskému okolnímu prostředí.

Jak hvězda bude během dalších let pokračovat ve svém pádu, stále více a více materiálu z vnějšího okraje disku bude vytrháváno pryč, až nakonec zůstane pouze husté jádro. Odtržený plyn bude po spirále padat směrem do chřtánu černé díry. V důsledku tření se bude zahřívat na dostatečně vysokou teplotu a začne svítit v oboru rentgenového záření.

"Je vzrušující jen pomyslet na planety, které se mohly vytvořit tak blízko černé díry," říká Avi Loeb. "Pokud by naše civilizace obývala takovou planetu, mohli bychom testovat Einsteinovu teorii relativity mnohem lépe než dnes a mohli bychom využívat čistou energii vzniklou vyhazováním nepotřebného odpadu směrem k černé díře."

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: VLT, Galaxie


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »