Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Planety mohou vznikat i v centru galaxií

Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Roztrhaný protoplanetární disk mladé hvězdy v centru naší Galaxie
Na první pohled vypadá střed naší Galaxie jako velmi nehostinné místo pro vznik planet. Hvězdy zde jsou namačkány jedna na druhou jako auta uhánějící po rušné dálnici. Exploze supernov vytvářejí rázové vlny a okolní prostor "zalévají" intenzivním zářením. Mohutná gravitace superhmotné černé díry zakřivuje a bortí strukturu samotného prostoru.

Nedávné nové výzkumy astronomů z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) ukázaly, že přesto mohou planety vznikat i v tomto divokém kosmickém prostředí. Jako silný důkaz poukázali na nedávný objev oblaku vodíku a hélia padajícího směrem do galaktického centra. To podle nich dokazuje, že tento oblak představuje roztrhané zbytky protoplanetárního disku, který se nacházel v okolí zatím nespatřené hvězdy.

"Tato nešťastná hvězda byla vržena směrem k centrální černé díře. Nyní se nachází na své osudové dráze, a zatímco ona sama přežila setkání s černou dírou, její protoplanetární disk již takové štěstí neměl," říká hlavní autorka článku Ruth Murray-Clay (CfA). Závěry výzkumu budou publikovány v časopise Nature.

Zmiňovaný oblak byl objeven minulý rok skupinou astronomů pracujících na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) v Chile. Tehdy se spekulovalo o tom, že se oblak mohl vytvořit v případě, kdy se plyn proudící ze dvou blízkých hvězd srazí, podobně jako když se rozfoukaný písek ukládá do písečných dun.

Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Mladé hvězdy v okolí černé díry v naší Galaxii mohou mít planety
Ruth Murray-Clay a její spolupracovník Avi Loeb navrhují odlišné vysvětlení. Nově zrozená hvězda si udržela obklopující prachoplynný disk po dobu několika miliónů roků. Jestliže se však taková hvězda přiblíží k obrovské černé díře v centru naší Galaxie, záření a slapové síly mohou doslova vytrhnout velkou část materiálu z tohoto disku. Poznámka: Objekty v centrech galaxií jsou označovány termínem superhmotné černé díry (supermassive black hole, SMBH) - viz obrázek.

Astronomové rovněž identifikovali pravděpodobný původ zbloudilé hvězdy - prstenec hvězd obíhajících kolem středu Galaxie ve vzdálenosti zhruba 1/10 světelného roku. V tomto prstenci detekovali desítky mladých jasných hvězd spektrální třídy O, což napovídá, že zde mohou existovat rovněž stovky hvězd slabších než Slunce. Vzájemné interakce mezi hvězdami mohou některé z nich nasměrovat do centra Galaxie společně s diskem, který je obklopuje.

Ačkoliv byl protoplanetární disk u této zbloudilé hvězdy zničen, hvězdy, které v prstenci zůstaly, si mohou své disky udržet dlouhodobě. Proto se zde mohou zrodit planety navzdory nepřátelskému okolnímu prostředí.

Jak hvězda bude během dalších let pokračovat ve svém pádu, stále více a více materiálu z vnějšího okraje disku bude vytrháváno pryč, až nakonec zůstane pouze husté jádro. Odtržený plyn bude po spirále padat směrem do chřtánu černé díry. V důsledku tření se bude zahřívat na dostatečně vysokou teplotu a začne svítit v oboru rentgenového záření.

"Je vzrušující jen pomyslet na planety, které se mohly vytvořit tak blízko černé díry," říká Avi Loeb. "Pokud by naše civilizace obývala takovou planetu, mohli bychom testovat Einsteinovu teorii relativity mnohem lépe než dnes a mohli bychom využívat čistou energii vzniklou vyhazováním nepotřebného odpadu směrem k černé díře."

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: VLT, Galaxie


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »