Příliš větrná exoplaneta
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick
Větry vanoucí rychlostí vyšší než 2 km/s byly objeveny na jedné z planet mimo Sluneční soustavu. Na objevu se podíleli pracovníci University of Warwick. Je to poprvé, kdy se podařilo povětrnostní situaci na exoplanetě přímo změřit a zmapovat.
Zaznamenaná rychlost větru je 20× vyšší než nejvyšší rychlost větru naměřená na Zemi, což znamená, že je 7× vyšší než rychlost zvuku. Komentář k objevu poskytl Tom Louden z astrofyzikálního oddělení University of Warwick, který říká: „Jedná se o vůbec první mapu počasí na planetě mimo Sluneční soustavu. Zatím známe pouze rychlosti větru na některých exoplanetách, doposud jsme nebyli schopni přímo změřit a zmapovat průběh počasí.“
Objev se týká exoplanety HD 189733b v souhvězdí Lištičky. Od Země je vzdálena 63 světelné roky. Vědci z University of Warwick měřili rychlosti na protilehlých stranách exoplanety HD 189733b a objevili silný vítr vanoucí rychlostí 8 700 km/h proudící z denní na noční polokouli.
Tom Louden dále vysvětluje: „Rychlost proudění na exoplanetě HD 189733b byla změřená pomocí spektroskopu s vysokým rozlišením zaměřeným na absorpci přítomného sodíku v atmosféře planety. Když se část atmosféry exoplanety (v době, kdy se planeta nachází před kotoučkem hvězdy), pohybuje směrem k nám nebo pryč od nás, tzv. Dopplerův efekt způsobuje posun spektrálních čar na jednu či druhou stranu spektra. Tímto způsobem lze přesně změřit rychlost proudění.“
Exoplaneta HD 189733b je jednou z nejvíce studovaných planet třídy horkých jupiterů. Planeta, která byla objevena v říjnu 2005, je 1,14× větší než náš Jupiter a svou mateřskou hvězdu obíhá ve vzdálenosti 30× menší než obíhá Země kolem Slunce. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 2,2 dne. Její hmotnost dosahuje 1,16 hmotnosti Jupiteru. Teplota na jejím povrchu dosahuje hodnot kolem 1 800 °C.
Její velikost a relativní blízkost k Zemi z ní dělá oblíbený cíl pro astronomy. Dřívější výzkumy ukázaly, že denní strana planety by se jevila pro naše oko ve světlejších odstínech modré barvy, a to pravděpodobně v důsledku oblaků jemných zrníček křemíku přítomných ve vysoké atmosféře.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] ria.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
