Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Příliš větrná exoplaneta

Příliš větrná exoplaneta

Předpokládaný vzhled větrné exoplanety HD 189733b
Autor: Mark A. Garlick/University of Warwick

Větry vanoucí rychlostí vyšší než 2 km/s byly objeveny na jedné z planet mimo Sluneční soustavu. Na objevu se podíleli pracovníci University of Warwick. Je to poprvé, kdy se podařilo povětrnostní situaci na exoplanetě přímo změřit a zmapovat.

Zaznamenaná rychlost větru je 20× vyšší než nejvyšší rychlost větru naměřená na Zemi, což znamená, že je 7× vyšší než rychlost zvuku. Komentář k objevu poskytl Tom Louden z astrofyzikálního oddělení University of Warwick, který říká: „Jedná se o vůbec první mapu počasí na planetě mimo Sluneční soustavu. Zatím známe pouze rychlosti větru na některých exoplanetách, doposud jsme nebyli schopni přímo změřit a zmapovat průběh počasí.“

Objev se týká exoplanety HD 189733b v souhvězdí Lištičky. Od Země je vzdálena 63 světelné roky. Vědci z University of Warwick měřili rychlosti na protilehlých stranách exoplanety HD 189733b a objevili silný vítr vanoucí rychlostí 8 700 km/h proudící z denní na noční polokouli.

Tom Louden dále vysvětluje: „Rychlost proudění na exoplanetě HD 189733b byla změřená pomocí spektroskopu s vysokým rozlišením zaměřeným na absorpci přítomného sodíku v atmosféře planety. Když se část atmosféry exoplanety (v době, kdy se planeta nachází před kotoučkem hvězdy), pohybuje směrem k nám nebo pryč od nás, tzv. Dopplerův efekt způsobuje posun spektrálních čar na jednu či druhou stranu spektra. Tímto způsobem lze přesně změřit rychlost proudění.“

Exoplaneta HD 189733b je jednou z nejvíce studovaných planet třídy horkých jupiterů. Planeta, která byla objevena v říjnu 2005, je 1,14× větší než náš Jupiter a svou mateřskou hvězdu obíhá ve vzdálenosti 30× menší než obíhá Země kolem Slunce. Jeden oběh kolem mateřské hvězdy vykoná za 2,2 dne. Její hmotnost dosahuje 1,16 hmotnosti Jupiteru. Teplota na jejím povrchu dosahuje hodnot kolem 1 800 °C.

Její velikost a relativní blízkost k Zemi z ní dělá oblíbený cíl pro astronomy. Dřívější výzkumy ukázaly, že denní strana planety by se jevila pro naše oko ve světlejších odstínech modré barvy, a to pravděpodobně v důsledku oblaků jemných zrníček křemíku přítomných ve vysoké atmosféře.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] ria.ru

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplaneta HD 189733b


48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »