Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SDI kamera bude objevovat exoplanety

SDI kamera bude objevovat exoplanety

V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.

SDI-installing.jpg
Příčinou tohoto stavu jsou současné parametry používaných dalekohledů a jejich přídavných zařízení, a také nepříznivý vliv zemské atmosféry na kvalitu pozorování. Situace se však pravděpodobně změní. Problém je připravena řešit unikátní kamera SDI (Simultaneous Differential Imager), vybavená systémem adaptivní optiky. Toto vybavení umožňuje odstranit nepříznivý vliv zemského ovzduší a pořízené fotografie jsou pak velmi ostré. Navíc nová kamera je asi 100krát citlivější než doposud používané techniky.

Zatím byly vyrobeny dva exempláře kamery SDI – jeden bude používán astronomy na severní, druhý na jižní polokouli. První kamera byla nainstalována na dalekohled MMT (Multiple Mirror Telescope) s objektivem o průměru 6,5 m, který se nachází na Mount Hopkins v Arizoně (USA). Druhou kamerou byl vybaven jeden ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) s názvem Yepun o průměru 8,2 m, který je součástí Evropské jižní observatoře ESO v Chile.

Titan-surface-big.jpg
Pomocí „severní“ americké kamery byly již pořízeny vynikající snímky Titanu, největšího měsíce planety Saturn. Během první pozorovací noci s kamerou SDI byl objeven hnědý trpaslík Epsilon Indi Bb (v souhvězdí Indiána), jehož hmotnost dosahuje pouze 27 hmotností planety Jupiter. Hnědý trpaslík, obsahující velké množství metanu, obíhá kolem hmotnějšího objektu, rovněž hnědého trpaslíka Epsilon Indi Ba, který svojí hmotností 43krát převyšuje hmotnost Jupitera. Jedná se tedy o dvojhvězdu, tvořenou dvěma hnědými trpaslíky. Vzdálenost mezi oběma složkami dvojhvězdy činí pouze 2,6 AU (tj. 2,6 vzdáleností mezí Zemí a Sluncem). Aby to nebylo tak jednoduché, tato dvojice obíhá ve vzdálenosti 1500 AU kolem hvězdy Epsilon Indi A, kterou donedávna astronomové považovali za osamocenou hvězdu. Celý systém se nachází ve vzdálenosti 11,8 světelného roku od Země.

Epsilon Indi.jpg
Epsilon Indi A je oranžovo-červená trpasličí hvězda na hlavní posloupnosti, jejíž hmotnost činí 0,77 hmotnosti našeho Slunce. Je menší než Slunce – její průměr dosahuje pouze 0,76 průměru Slunce. Vyzařuje mnohem méně energie – její svítivost představuje pouze 14,7 % svítivosti Slunce.

Obě výše zmiňované kamery SDI budou sloužit ke sledování přibližně 100 mladých hvězd, nacházejících se v okolí Slunce a rozložených jak na severní, tak i na jižní polokouli. Kamera umožní detekovat planety 20 000krát slabší než hvězdy, pokud se budou nacházet v úhlové vzdálenosti alespoň 0,6´´ (obloukové vteřiny) od mateřské hvězdy. Rozlišovací schopnost kamery by měla být dostačující k zobrazení exoplanety, jejíž hmotnost minimálně 3krát převyšuje hmotnost Jupitera za předpokladu, že daná planeta obíhá kolem hvězdy v minimální vzdálenosti 5 AU (tj. ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce).

Objevit planetu velikosti Země zatím není v silách žádné používané techniky.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »