Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SDI kamera bude objevovat exoplanety

SDI kamera bude objevovat exoplanety

V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.

SDI-installing.jpg
Příčinou tohoto stavu jsou současné parametry používaných dalekohledů a jejich přídavných zařízení, a také nepříznivý vliv zemské atmosféry na kvalitu pozorování. Situace se však pravděpodobně změní. Problém je připravena řešit unikátní kamera SDI (Simultaneous Differential Imager), vybavená systémem adaptivní optiky. Toto vybavení umožňuje odstranit nepříznivý vliv zemského ovzduší a pořízené fotografie jsou pak velmi ostré. Navíc nová kamera je asi 100krát citlivější než doposud používané techniky.

Zatím byly vyrobeny dva exempláře kamery SDI – jeden bude používán astronomy na severní, druhý na jižní polokouli. První kamera byla nainstalována na dalekohled MMT (Multiple Mirror Telescope) s objektivem o průměru 6,5 m, který se nachází na Mount Hopkins v Arizoně (USA). Druhou kamerou byl vybaven jeden ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) s názvem Yepun o průměru 8,2 m, který je součástí Evropské jižní observatoře ESO v Chile.

Titan-surface-big.jpg
Pomocí „severní“ americké kamery byly již pořízeny vynikající snímky Titanu, největšího měsíce planety Saturn. Během první pozorovací noci s kamerou SDI byl objeven hnědý trpaslík Epsilon Indi Bb (v souhvězdí Indiána), jehož hmotnost dosahuje pouze 27 hmotností planety Jupiter. Hnědý trpaslík, obsahující velké množství metanu, obíhá kolem hmotnějšího objektu, rovněž hnědého trpaslíka Epsilon Indi Ba, který svojí hmotností 43krát převyšuje hmotnost Jupitera. Jedná se tedy o dvojhvězdu, tvořenou dvěma hnědými trpaslíky. Vzdálenost mezi oběma složkami dvojhvězdy činí pouze 2,6 AU (tj. 2,6 vzdáleností mezí Zemí a Sluncem). Aby to nebylo tak jednoduché, tato dvojice obíhá ve vzdálenosti 1500 AU kolem hvězdy Epsilon Indi A, kterou donedávna astronomové považovali za osamocenou hvězdu. Celý systém se nachází ve vzdálenosti 11,8 světelného roku od Země.

Epsilon Indi.jpg
Epsilon Indi A je oranžovo-červená trpasličí hvězda na hlavní posloupnosti, jejíž hmotnost činí 0,77 hmotnosti našeho Slunce. Je menší než Slunce – její průměr dosahuje pouze 0,76 průměru Slunce. Vyzařuje mnohem méně energie – její svítivost představuje pouze 14,7 % svítivosti Slunce.

Obě výše zmiňované kamery SDI budou sloužit ke sledování přibližně 100 mladých hvězd, nacházejících se v okolí Slunce a rozložených jak na severní, tak i na jižní polokouli. Kamera umožní detekovat planety 20 000krát slabší než hvězdy, pokud se budou nacházet v úhlové vzdálenosti alespoň 0,6´´ (obloukové vteřiny) od mateřské hvězdy. Rozlišovací schopnost kamery by měla být dostačující k zobrazení exoplanety, jejíž hmotnost minimálně 3krát převyšuje hmotnost Jupitera za předpokladu, že daná planeta obíhá kolem hvězdy v minimální vzdálenosti 5 AU (tj. ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce).

Objevit planetu velikosti Země zatím není v silách žádné používané techniky.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »