Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  SDI kamera bude objevovat exoplanety

SDI kamera bude objevovat exoplanety

V současné době znají astronomové asi 130 planet, obíhajících kolem jiných hvězd, než je naše Slunce. Všechny tyto planety byly objeveny nepřímo – tj. na základě periodických změn radiálních rychlostí hvězd, případně na základě zjištění periodických poklesů jasnosti sledované hvězdy. Zatím se astronomům nepodařilo spatřit v dalekohledu či vyfotografovat ani jednu exoplanetu.

SDI-installing.jpg
Příčinou tohoto stavu jsou současné parametry používaných dalekohledů a jejich přídavných zařízení, a také nepříznivý vliv zemské atmosféry na kvalitu pozorování. Situace se však pravděpodobně změní. Problém je připravena řešit unikátní kamera SDI (Simultaneous Differential Imager), vybavená systémem adaptivní optiky. Toto vybavení umožňuje odstranit nepříznivý vliv zemského ovzduší a pořízené fotografie jsou pak velmi ostré. Navíc nová kamera je asi 100krát citlivější než doposud používané techniky.

Zatím byly vyrobeny dva exempláře kamery SDI – jeden bude používán astronomy na severní, druhý na jižní polokouli. První kamera byla nainstalována na dalekohled MMT (Multiple Mirror Telescope) s objektivem o průměru 6,5 m, který se nachází na Mount Hopkins v Arizoně (USA). Druhou kamerou byl vybaven jeden ze čtyř dalekohledů VLT (Very Large Telescope) s názvem Yepun o průměru 8,2 m, který je součástí Evropské jižní observatoře ESO v Chile.

Titan-surface-big.jpg
Pomocí „severní“ americké kamery byly již pořízeny vynikající snímky Titanu, největšího měsíce planety Saturn. Během první pozorovací noci s kamerou SDI byl objeven hnědý trpaslík Epsilon Indi Bb (v souhvězdí Indiána), jehož hmotnost dosahuje pouze 27 hmotností planety Jupiter. Hnědý trpaslík, obsahující velké množství metanu, obíhá kolem hmotnějšího objektu, rovněž hnědého trpaslíka Epsilon Indi Ba, který svojí hmotností 43krát převyšuje hmotnost Jupitera. Jedná se tedy o dvojhvězdu, tvořenou dvěma hnědými trpaslíky. Vzdálenost mezi oběma složkami dvojhvězdy činí pouze 2,6 AU (tj. 2,6 vzdáleností mezí Zemí a Sluncem). Aby to nebylo tak jednoduché, tato dvojice obíhá ve vzdálenosti 1500 AU kolem hvězdy Epsilon Indi A, kterou donedávna astronomové považovali za osamocenou hvězdu. Celý systém se nachází ve vzdálenosti 11,8 světelného roku od Země.

Epsilon Indi.jpg
Epsilon Indi A je oranžovo-červená trpasličí hvězda na hlavní posloupnosti, jejíž hmotnost činí 0,77 hmotnosti našeho Slunce. Je menší než Slunce – její průměr dosahuje pouze 0,76 průměru Slunce. Vyzařuje mnohem méně energie – její svítivost představuje pouze 14,7 % svítivosti Slunce.

Obě výše zmiňované kamery SDI budou sloužit ke sledování přibližně 100 mladých hvězd, nacházejících se v okolí Slunce a rozložených jak na severní, tak i na jižní polokouli. Kamera umožní detekovat planety 20 000krát slabší než hvězdy, pokud se budou nacházet v úhlové vzdálenosti alespoň 0,6´´ (obloukové vteřiny) od mateřské hvězdy. Rozlišovací schopnost kamery by měla být dostačující k zobrazení exoplanety, jejíž hmotnost minimálně 3krát převyšuje hmotnost Jupitera za předpokladu, že daná planeta obíhá kolem hvězdy v minimální vzdálenosti 5 AU (tj. ve stejné vzdálenosti, v jaké obíhá Jupiter kolem Slunce).

Objevit planetu velikosti Země zatím není v silách žádné používané techniky.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 360 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace Venuše a Měsíce nad západním obzorem

Další informace »