Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spitzerův dalekohled objevil další super-Zemi

Spitzerův dalekohled objevil další super-Zemi

Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, NASA) astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované "super-Zemí" daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.

"Spitzerův kosmický dalekohled nás znovu ohromil," říká Bill Danchi, vědecký pracovník NASA pro dalekohled Spitzer. "Kosmický dalekohled provádí průkopnický výzkum atmosfér vzdálených planet a dláždí tak cestu pro nový kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude používat podobnou techniku při studiu potenciálně obyvatelných planet."

Exoplaneta pojmenovaná 55 Cancri e spadá do skupiny planet označovaných termínem super-Země, což jsou tělesa o hmotnosti větší než Země, avšak lehčí než obří planety typu Neptunu. Pozorovaná planeta má přibližně dvojnásobnou velikost než Země, avšak je 8krát hmotnější než naše planeta. Kolem jasné mateřské hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka) obíhá velice blízko, jeden oběh vykoná za pouhých 18 hodin.

Pokles jasnosti hvězdy 55 Cnc při tranzitu exoplanety
Pokles jasnosti hvězdy 55 Cnc při tranzitu exoplanety
Doposud Spitzerův kosmický teleskop a další dalekohledy byly schopny studovat planety na základě analýzy změn světelného záření hvězdy 55 Cancri v době, kdy některá z planet přecházela před hvězdou. V tomto nově provedeném výzkumu kosmický dalekohled Spitzer měřil množství infračerveného záření, které přicházelo ze samotné planety. Výsledky pozorování odhalily, že planeta je pravděpodobně velmi tmavá a její polokoule přivrácená ke hvězdě je zahřátá na teplotu převyšující 1730 °C, což je teplota dostatečná k tavení kovů.

Nové informace jsou v souladu s dřívější teorií, že exoplaneta 55 Cancri e je vodní svět: její kamenné jádro může obklopovat vrstva vody v "superkritickém" stavu, ve kterém může existovat jak kapalina, tak i plyn, vše zahaleno vrstvou páry.

"Mohla by být velmi podobná Neptunu, pokud bychom planetu Neptun posunuli blíže ke Slunci a sledovali, jak se vaří jeho atmosféra," říká Michaël Gillon (Université de Liège, Belgium), hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal. Vedoucím výzkumu byl Brice-Olivier Demory (Massachusetts Institute of Technology in Cambridge, MIT).

Hvězda označovaná 55 Cancri se nachází relativně blízko Země, ve vzdálenosti 41 světelných roků. Krouží kolem ní 5 známých planet, přičemž 55 Cancri e obíhá nejblíže k mateřské hvězdě a má tzv. vázanou rotaci, což znamená, že ke hvězdě obrací stále stejnou polokouli. Z pozorování družice Spitzer vyplynulo, že strana přivrácená ke hvězdě je mimořádně horká, což vede k závěru, že planeta pravděpodobně nemá dostatečnou atmosféru, která by byla schopná přenášet teplo na neosvětlenou polokouli.

Nový kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), jehož vypuštění je naplánováno na rok 2018, pravděpodobně bude schopen studovat mnohem lépe chemické složení cizích planet. Dalekohled by mohl být schopen využít podobnou infračervenou metodu, jaká byla použita na družici Spitzer, za účelem hledání potenciálně obyvatelných planet na základě pátrání po stopách molekul, které mají vztah k životu.

Astronomická družice Spitzer Space Telescope
Astronomická družice Spitzer Space Telescope
"Když jsme koncipovali kosmický dalekohled Spitzer před více než 40 roky, neměli jsme šanci nějaké exoplanety objevit," říká Michael Werner, vědecký pracovník projektu Spitzer (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Protože kosmická observatoř Spitzer Space Telescope byla navržena velmi dobře, bylo možné ji uzpůsobit na toto nové pole působnosti a realizovat historický krok, jako je toto pozorování."

V roce 2005 se stal Spitzerův teleskop prvním kosmickým dalekohledem, který detekoval světlo planety daleko za hranicemi Sluneční soustavy. K překvapení mnohých dalekohled pozoroval infračervené záření exoplanety typu "horkého Jupiteru", což je planeta mnohem větší než kamenná planeta 55 Cancri e. Od té doby další kosmické dalekohledy včetně HST (NASA) předvedly podobné výkony s pozorováním obřích plynných exoplanet stejnou metodou. V tomto případě však bylo poprvé detekováno záření tzv. super-Země.

Poznámka: Termínem super-Země astronomové označují exoplanetu, jejíž hmotnost leží v rozsahu od více než 1 do 10 hmotností Země (Neptun má hmotnost zhruba 17 hmotností Země).

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

galaxie M87

Newton 1000/200 + kamera ZWO ASI 183 MC

Další informace »