Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spitzerův dalekohled objevil další super-Zemi

Spitzerův dalekohled objevil další super-Zemi

Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Exoplaneta 55 Cancri e obíhající kolem mateřské hvězdy - kresba
Pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu (Spitzer Space Telescope, NASA) astronomové detekovali vůbec poprvé světlo vyzařované "super-Zemí" daleko za hranicemi Sluneční soustavy. Přestože exoplaneta není obyvatelná, toto pozorování je historickým krokem pro případné hledání stop života na jiných planetách.

"Spitzerův kosmický dalekohled nás znovu ohromil," říká Bill Danchi, vědecký pracovník NASA pro dalekohled Spitzer. "Kosmický dalekohled provádí průkopnický výzkum atmosfér vzdálených planet a dláždí tak cestu pro nový kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), který bude používat podobnou techniku při studiu potenciálně obyvatelných planet."

Exoplaneta pojmenovaná 55 Cancri e spadá do skupiny planet označovaných termínem super-Země, což jsou tělesa o hmotnosti větší než Země, avšak lehčí než obří planety typu Neptunu. Pozorovaná planeta má přibližně dvojnásobnou velikost než Země, avšak je 8krát hmotnější než naše planeta. Kolem jasné mateřské hvězdy 55 Cancri (v souhvězdí Raka) obíhá velice blízko, jeden oběh vykoná za pouhých 18 hodin.

Pokles jasnosti hvězdy 55 Cnc při tranzitu exoplanety
Pokles jasnosti hvězdy 55 Cnc při tranzitu exoplanety
Doposud Spitzerův kosmický teleskop a další dalekohledy byly schopny studovat planety na základě analýzy změn světelného záření hvězdy 55 Cancri v době, kdy některá z planet přecházela před hvězdou. V tomto nově provedeném výzkumu kosmický dalekohled Spitzer měřil množství infračerveného záření, které přicházelo ze samotné planety. Výsledky pozorování odhalily, že planeta je pravděpodobně velmi tmavá a její polokoule přivrácená ke hvězdě je zahřátá na teplotu převyšující 1730 °C, což je teplota dostatečná k tavení kovů.

Nové informace jsou v souladu s dřívější teorií, že exoplaneta 55 Cancri e je vodní svět: její kamenné jádro může obklopovat vrstva vody v "superkritickém" stavu, ve kterém může existovat jak kapalina, tak i plyn, vše zahaleno vrstvou páry.

"Mohla by být velmi podobná Neptunu, pokud bychom planetu Neptun posunuli blíže ke Slunci a sledovali, jak se vaří jeho atmosféra," říká Michaël Gillon (Université de Liège, Belgium), hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal. Vedoucím výzkumu byl Brice-Olivier Demory (Massachusetts Institute of Technology in Cambridge, MIT).

Hvězda označovaná 55 Cancri se nachází relativně blízko Země, ve vzdálenosti 41 světelných roků. Krouží kolem ní 5 známých planet, přičemž 55 Cancri e obíhá nejblíže k mateřské hvězdě a má tzv. vázanou rotaci, což znamená, že ke hvězdě obrací stále stejnou polokouli. Z pozorování družice Spitzer vyplynulo, že strana přivrácená ke hvězdě je mimořádně horká, což vede k závěru, že planeta pravděpodobně nemá dostatečnou atmosféru, která by byla schopná přenášet teplo na neosvětlenou polokouli.

Nový kosmický dalekohled NASA s názvem James Webb Space Telescope (JWST), jehož vypuštění je naplánováno na rok 2018, pravděpodobně bude schopen studovat mnohem lépe chemické složení cizích planet. Dalekohled by mohl být schopen využít podobnou infračervenou metodu, jaká byla použita na družici Spitzer, za účelem hledání potenciálně obyvatelných planet na základě pátrání po stopách molekul, které mají vztah k životu.

Astronomická družice Spitzer Space Telescope
Astronomická družice Spitzer Space Telescope
"Když jsme koncipovali kosmický dalekohled Spitzer před více než 40 roky, neměli jsme šanci nějaké exoplanety objevit," říká Michael Werner, vědecký pracovník projektu Spitzer (NASA, Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Protože kosmická observatoř Spitzer Space Telescope byla navržena velmi dobře, bylo možné ji uzpůsobit na toto nové pole působnosti a realizovat historický krok, jako je toto pozorování."

V roce 2005 se stal Spitzerův teleskop prvním kosmickým dalekohledem, který detekoval světlo planety daleko za hranicemi Sluneční soustavy. K překvapení mnohých dalekohled pozoroval infračervené záření exoplanety typu "horkého Jupiteru", což je planeta mnohem větší než kamenná planeta 55 Cancri e. Od té doby další kosmické dalekohledy včetně HST (NASA) předvedly podobné výkony s pozorováním obřích plynných exoplanet stejnou metodou. V tomto případě však bylo poprvé detekováno záření tzv. super-Země.

Poznámka: Termínem super-Země astronomové označují exoplanetu, jejíž hmotnost leží v rozsahu od více než 1 do 10 hmotností Země (Neptun má hmotnost zhruba 17 hmotností Země).

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »