Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Spizter objevil planety se čtyřmi rodiči

Spizter objevil planety se čtyřmi rodiči

hd_98800.jpg
Kolik hvězd dokáže „vytvořit“ planetu? V naší Sluneční soustavě jen jedna - Slunce. Spitzerův nový výzkum ukazuje, že planety se mohou vytvořit v systémech až se čtyřmi hvězdami.

Astronomové pomocí infračerveného Spitzeru zkoumali prachový disk u čtyřnásobného hvězdného systému HD 98800. Ale místo „hladkého“, homogenního disku objevili mezery, které mohly způsobit gravitační vztahy mezi hvězdami v systému nebo již vznikající planety.

„Planety jsou jako kosmické vysavače. Uklidí všechno smetí, které se nachází na jejich oběžné dráze kolem centrálních hvězd,“ řekla Elise Furlanová (Astrobiology Institute University of California, Los Angeles), vedoucí autorka článku v Astrophysical Journal.

Předtím než kosmický infračervený dalekohled Spitzer (Spitzer Space Teleskope, NASA) upřel svůj pohled na HD 98800, astronomové měli na základě pozemních pozorování přibližnou představu, jak systém vypadá. HD 98800 je asi 10 miliónů lety starý a leží od Země ve vzdálenosti asi 150 sv.l. v souhvězdí Hydry. Věděli, že obsahuje 4 hvězdy tvořící páry. Jednotlivé dvojice hvězd obíhají navzájem kolem sebe a navíc oba páry krouží dokola jako baleríny kolem choreografa. Ačkoli všechny 4 hvězdy jsou gravitačně vázány, vzdálenost mezi oběma binárními dvojicemi je asi 50 AU – o trochu víc než je průměrná vzdálenost Slunce - Pluto. Jeden z hvězdných párů, označený HD 98800B, je obklopen prachovým diskem, zatímco ten druhý ne.

Detailní pohled na prachový disk u HD 98800B astronomům umožnil až Spitzer. Pomocí infračerveného spektrometru objevili přítomnost dvou pásů v disku tvořených velkými prachovými zrny. Jeden pás je ve vzdálenosti asi 5,9 AU od středu binární dvojice HD 98800B (vzdálenost Slunce – Jupiter). Tento pás je pravděpodobně tvořen planetkami nebo kometami. Další pás ve vzdálenosti 1,5 až 2 AU pravděpodobně tvoří jemná zrna (vzdálenost od Slunce k Mars a do hlavního pásu planetek).

„Jakmile astronomové vidí v disku mezery jako je tato, jsou přesvědčeni, že si planeta vyčistila cestu. Avšak existence bezdiskového páru hvězd ve vzdálenosti 50 AU a ve vnitřních částech se stěhující částečky prachu, ukazuje na složitější, s časem se měnící, síly. Takže v tomto bodě lze o existenci planety pouze spekulovat,“ řekla Furlanová.

Astronomové jsou přesvědčeni, že planety se tvoří jako sněhové koule. Během miliónů let se malá prachová zrna spojují dohromady a tvoří větší tělesa. Některé z těchto kosmických kusů skal pak vzájemnými srážka vytvoří kamenné planety, jako je Země nebo jádra plynných obřích planet (např. Jupitera). Velké kamenné kusy, které nevytvoří planety, se často stávají planetkami nebo kometami. Při srážkách kamenných objektů se do prostoru uvolňují částice prachu. Pozorovat tato prachová zrna nyní umožňují astronomům Spitzerovy extrémně citlivé infračervené „oči“.

Podle Furlanové prach vytvořený při srážkách kamenných objektů ve vnějším pásu by se měl přesouvat směrem k vnitřnímu disku. Avšak v případě HD 98800B tomu tak není. Prachové částice nedoplňují vnitřní disk tak, jak se očekávalo. Buď kvůli planetám nebo bezdiskové binární dvojici ve vzdálenosti 50 AU a gravitačně ovlivněnému pohybu částic prachu.

„Protože mnoho mladých hvězd vzniká ve vícenásobných systémech, musíme si uvědomit, že vývoj disků kolem nich a vznik planetárních soustav, může být komplikovanější a bouřlivější než tomu bylo v případě naší Sluneční soustavy,“ dodala Furlanová.

Obrázek:
Umělecké zpracování čtyřnásobné hvězdné soustavy HD 98800 (stáří systému asi 10 miliónů let, vzdálenost 150 sv.l.) Kredit: NASA/JPL-Caltech/T. Pyle (SSC)

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše ve 3:30

Pořízeno ve 3:30 ráno velmi blízko východního obzoru.

Další informace »