Spizter objevil planety se čtyřmi rodiči
„Planety jsou jako kosmické vysavače. Uklidí všechno smetí, které se nachází na jejich oběžné dráze kolem centrálních hvězd,“ řekla Elise Furlanová (Astrobiology Institute University of California, Los Angeles), vedoucí autorka článku v Astrophysical Journal.
Předtím než kosmický infračervený dalekohled Spitzer (Spitzer Space Teleskope, NASA) upřel svůj pohled na HD 98800, astronomové měli na základě pozemních pozorování přibližnou představu, jak systém vypadá. HD 98800 je asi 10 miliónů lety starý a leží od Země ve vzdálenosti asi 150 sv.l. v souhvězdí Hydry. Věděli, že obsahuje 4 hvězdy tvořící páry. Jednotlivé dvojice hvězd obíhají navzájem kolem sebe a navíc oba páry krouží dokola jako baleríny kolem choreografa. Ačkoli všechny 4 hvězdy jsou gravitačně vázány, vzdálenost mezi oběma binárními dvojicemi je asi 50 AU – o trochu víc než je průměrná vzdálenost Slunce - Pluto. Jeden z hvězdných párů, označený HD 98800B, je obklopen prachovým diskem, zatímco ten druhý ne.
Detailní pohled na prachový disk u HD 98800B astronomům umožnil až Spitzer. Pomocí infračerveného spektrometru objevili přítomnost dvou pásů v disku tvořených velkými prachovými zrny. Jeden pás je ve vzdálenosti asi 5,9 AU od středu binární dvojice HD 98800B (vzdálenost Slunce – Jupiter). Tento pás je pravděpodobně tvořen planetkami nebo kometami. Další pás ve vzdálenosti 1,5 až 2 AU pravděpodobně tvoří jemná zrna (vzdálenost od Slunce k Mars a do hlavního pásu planetek).
„Jakmile astronomové vidí v disku mezery jako je tato, jsou přesvědčeni, že si planeta vyčistila cestu. Avšak existence bezdiskového páru hvězd ve vzdálenosti 50 AU a ve vnitřních částech se stěhující částečky prachu, ukazuje na složitější, s časem se měnící, síly. Takže v tomto bodě lze o existenci planety pouze spekulovat,“ řekla Furlanová.
Astronomové jsou přesvědčeni, že planety se tvoří jako sněhové koule. Během miliónů let se malá prachová zrna spojují dohromady a tvoří větší tělesa. Některé z těchto kosmických kusů skal pak vzájemnými srážka vytvoří kamenné planety, jako je Země nebo jádra plynných obřích planet (např. Jupitera). Velké kamenné kusy, které nevytvoří planety, se často stávají planetkami nebo kometami. Při srážkách kamenných objektů se do prostoru uvolňují částice prachu. Pozorovat tato prachová zrna nyní umožňují astronomům Spitzerovy extrémně citlivé infračervené „oči“.
Podle Furlanové prach vytvořený při srážkách kamenných objektů ve vnějším pásu by se měl přesouvat směrem k vnitřnímu disku. Avšak v případě HD 98800B tomu tak není. Prachové částice nedoplňují vnitřní disk tak, jak se očekávalo. Buď kvůli planetám nebo bezdiskové binární dvojici ve vzdálenosti 50 AU a gravitačně ovlivněnému pohybu částic prachu.
„Protože mnoho mladých hvězd vzniká ve vícenásobných systémech, musíme si uvědomit, že vývoj disků kolem nich a vznik planetárních soustav, může být komplikovanější a bouřlivější než tomu bylo v případě naší Sluneční soustavy,“ dodala Furlanová.
Obrázek:
Umělecké zpracování čtyřnásobné hvězdné soustavy HD 98800 (stáří systému asi 10 miliónů let, vzdálenost 150 sv.l.) Kredit: NASA/JPL-Caltech/T. Pyle (SSC)
Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
