Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Startuje rozsáhlý seriál o exoplanetách
Petr Kubala Vytisknout článek

Startuje rozsáhlý seriál o exoplanetách

Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.
Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.
...při příležitosti Mezinárodního roku astronomie, desátého výročí pozorování první tranzitující exoplanety, startu družice Kepler a na počest J. Keplera a jeho působení v Praze...

V průběhu příštího roku bude na astro.cz vycházet seriál o exoplanetách, který si klade za cíl především najít paralelu mezi odkazem Johannese Keplera a dnešním fascinujícím výzkumem planet u sluncí jiných. Právě Keplerovi bude věnován i "nultý díl" seriálu, jenž vyjde už ke konci roku.

Rok 2009 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem astronomie. Přesně před 400 lety Galileo Galilei namířil svůj dalekohled na nebe a započal tak zcela novou éru astronomie. V roce 2009 si ale také připomínáme 400 let od vydání práce Astronomia Nova, v níž Johannes Kepler položil základy svých nebeských zákonů. Ty dnes nacházejí uplatnění v astronomii, kosmonautice i dalších vědních oborech. Keplerovy zákony hrají důležitou roli i při výzkumu a hledání planet u cizích hvězd. Právě proto se astronomové z NASA rozhodli pojmenovat družici, určenou k hledání exoplanet, po slavném hvězdáři působícím počátkem 17. století v Praze. A aby toho nebylo málo, připomínáme si v roce 2009 i desáté výročí objevu první exoplanety tranzitní metodou.

Jednotlivé díly budou vycházet každé dva týdny v pětidílných cyklech, oddělených větší pauzou. Čtenář se dozví o metodách hledání exoplanet, o prvních objevech, zajímavých a nevšedních exoplanetách, ale třeba také něco málo o životě ve vesmíru. V nultém úvodním díle, který spatří světlo světa několik hodin před koncem letošního roku, si povíme ale něco o tom, jak souvisí Praha s planetami.

Předpokládaný harmonogram seriálu a další podrobnosti jsou k dispozici na www.astro.cz/gliese/serial




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »