Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Startuje rozsáhlý seriál o exoplanetách
Petr Kubala Vytisknout článek

Startuje rozsáhlý seriál o exoplanetách

Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.
Umělecká představa exoplanety TrES-1. Právě tuto exoplanetu pozoroval O. Pejcha, jako první český astronom.
...při příležitosti Mezinárodního roku astronomie, desátého výročí pozorování první tranzitující exoplanety, startu družice Kepler a na počest J. Keplera a jeho působení v Praze...

V průběhu příštího roku bude na astro.cz vycházet seriál o exoplanetách, který si klade za cíl především najít paralelu mezi odkazem Johannese Keplera a dnešním fascinujícím výzkumem planet u sluncí jiných. Právě Keplerovi bude věnován i "nultý díl" seriálu, jenž vyjde už ke konci roku.

Rok 2009 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem astronomie. Přesně před 400 lety Galileo Galilei namířil svůj dalekohled na nebe a započal tak zcela novou éru astronomie. V roce 2009 si ale také připomínáme 400 let od vydání práce Astronomia Nova, v níž Johannes Kepler položil základy svých nebeských zákonů. Ty dnes nacházejí uplatnění v astronomii, kosmonautice i dalších vědních oborech. Keplerovy zákony hrají důležitou roli i při výzkumu a hledání planet u cizích hvězd. Právě proto se astronomové z NASA rozhodli pojmenovat družici, určenou k hledání exoplanet, po slavném hvězdáři působícím počátkem 17. století v Praze. A aby toho nebylo málo, připomínáme si v roce 2009 i desáté výročí objevu první exoplanety tranzitní metodou.

Jednotlivé díly budou vycházet každé dva týdny v pětidílných cyklech, oddělených větší pauzou. Čtenář se dozví o metodách hledání exoplanet, o prvních objevech, zajímavých a nevšedních exoplanetách, ale třeba také něco málo o životě ve vesmíru. V nultém úvodním díle, který spatří světlo světa několik hodin před koncem letošního roku, si povíme ale něco o tom, jak souvisí Praha s planetami.

Předpokládaný harmonogram seriálu a další podrobnosti jsou k dispozici na www.astro.cz/gliese/serial




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »