Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Super-Země mohou být třikrát četnější než planety typu Jupitera

Super-Země mohou být třikrát četnější než planety typu Jupitera

super_earth.jpg
Astronomové objevili novou "super-Zemi", obíhající kolem červené trpasličí hvězdy, nacházející se ve vzdálenosti 9 000 světelných let. Nově objevená exoplaneta je 13krát hmotnější než Země (= 0,76 hmotnosti Neptuna) a je pravděpodobně složena z ledu a kamení. Její průměr bude několikrát větší než průměr naší planety.

Kolem svého "slunce" obíhá ve vzdálenosti zhruba 400 miliónů km, což přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Díky této vzdálenosti je exoplaneta "zmrazena" na teplotu kolem -200 °C. Z toho vyplývá, že ačkoliv se jedná o těleso podobné Zemi, je na ní příliš chladno a tudíž na ní nemůže existovat voda v kapalném stavu jako jedna z podmínek pro existenci života.

Přestože planeta obíhá téměř tak daleko jako Jupiter ve Sluneční soustavě, tato "super-Země" pravděpodobně nikdy nenakumulovala během své existence dostatečné množství plynů, aby z ní "vyrostla" planeta obřích rozměrů. Protoplanetární disk, z jehož materiálu se planeta zformovala, obsahoval méně materiálu, než by bylo potřeba na vytvoření velkých planet.

"Je to planetární soustava, ze které uniklo podstatné množství plynů," říká Scott Gaudi (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, CfA). Gaudi provedl rozsáhlou analýzu napozorovaných dat, která potvrdila existenci exoplanety. Další analýza zároveň vyloučila přítomnost planety velikosti Jupitera v tomto vzdáleném planetárním systému.

"Tato ledová super-Země vládne oblasti kolem mateřské hvězdy, která je v naší Sluneční soustavě zabydlena obřími plynnými planetami," dodává Andrew Gould (Ohio State University), jeden z objevitelů exoplanety.

Tým astronomů také vypočítal, že u jedné třetiny hvězd hlavní posloupnosti mohou existovat podobné ledové super-Země. Teorie předpokládá, že malé planety by měly vznikat na oběžných drahách kolem málo hmotných hvězd mnohem snadněji než velké. Protože většina hvězd v naší Galaxii jsou červení trpaslíci, měly by zde spíše dominovat planetární systémy, obsahující planety typu super-Země než planetární soustavy s obřími planetami typu Jupitera.

Tento objev vrhá nové světlo na proces formování planetárních soustav. Materiál v okolí hvězd s malou hmotností se shlukuje do planet pozvolna, což poskytuje více času pro plyn v protoplanetárním disku, který tak může uniknout ještě před zformováním planet. Málo hmotné hvězdy též mají sklon mít kolem sebe disky o malé hmotnosti, takže vznikající planety mají k dispozici méně materiálu pro svůj růst.

"Náš objev naznačuje, že kolem různých typů hvězd se vytvářejí různé typy planetárních systémů," vysvětluje Scott Gaudi. "Kolem Slunci podobných hvězd vznikají planety typu Jupitera, zatímco kolem červených trpaslíků se formují pouze super-Země. Větší hvězdy spektrální třídy A mohou dokonce ve svých protoplanetárních discích zrodit tzv. hnědé trpaslíky."

Astronomové učinili objev nové super-Země na základě použití pozorovací metody, označované jako gravitační mikročočka. Jedná se o Einsteinův efekt, v jehož důsledku dojde k zesílení jasnosti vzdálenější hvězdy, jestliže se seřadí do přímky s bližší hvězdou a Zemí. Jestliže kolem bližší hvězdy navíc obíhá planeta, její gravitační vliv může za jistých okolností způsobit deformaci světelné křivky vzdálenější hvězdy, čímž se neviditelná exoplaneta prozradí.

Toto přesné seřazení, potřebné pro vytvoření efektu gravitační mikročočky, trvá poměrně krátce. Proto musí astronomové důkladně monitorovat velké množství hvězd, aby se jim podařilo takovýto jev zaregistrovat. Metoda gravitační mikročočky je velice citlivá a umožňuje objevovat i méně hmotné exoplanety ve velkých vzdálenostech, což se doposud jinými metodami nedaří.

"Efekt gravitační mikročočky je zatím jediný možný způsob, jak objevit planety o hmotnosti Země prostřednictvím současných pozemních technologií," dodává Gaudi. Nově objevená exoplaneta obdržela označení OGLE-2005-BLG-169Lb.

Na připojené kresbě je objevená exoplaneta se svým hypotetickým měsícem.

Credit: David A. Aguilar (CfA)

Zdroj: www.cfa.harvard
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »