Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Světlečervená tečka se vybarvuje

Světlečervená tečka se vybarvuje

'Pale Red Dot' - pátrání po exoplanetách u Proximy Centauri
Autor: ESO/Pale Red Dot

Kampaň PaleRedDot je asi za polovinou svého trvání, což znamená, že již skoro dva měsíce několik dalekohledů, mezi nimi i pozemský šampion v hledání exoplanet HARPS, pozorují Proximu Centauri s vidinou odhalení planety kroužící kolem nejbližší sousedky našeho Slunce. Kdo by nechtěl vědět, jestli tak blízko nežijí nějací ufoni, že ano.

No dobrá, existenci života (ufony nevyjímaje) současným pozorováním nejspíš nezjistíme, ale můžeme se dozvědět, jestli tam vůbec nějaká planeta je. Dřívější pozorování naznačují, že nějaká menší (o hmotnosti srovnatelné s naší Zemí) by tam být mohla. Ovšem, protože mnoho věcí má nějaký ten háček, a v astronomii to platí vždycky, tento signál by také mohl souviset se samotnou aktivitou a vlastnostmi Proximy Centauri.

Nejběžnější metody pro hledání exoplanet jsou metoda zákrytová (tu používá např. satelit Kepler) a metoda radiálních rychlostí (např. HARPS). Ta první využívá přechodů planet přes hvězdný disk a měří se změny jasnosti hvězdy s časem. Druhá měří změny rychlosti hvězdy (existence planety se projevuje jemným "vrávoráním" hvězdy). Čím menší planeta (a čím větší hvězda), tím menší jsou měřitelné odchylky, ať už v jasnosti či v rychlosti.

Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations). Autor: ESO.
Popis obrázku (palereddot_Feb27fix.jpg): Stav pozorování k 27. únoru pro tři zainteresované přístroje (HARPS na 3.6m dalekohledu ESO na La Sille, dalekohledy LCOGT, dalekohledy SPACEOSB-San Pedro de Atacama Celestial Explorations).
Autor: ESO.
Radiální rychlost hvězdy či její jas se může periodicky měnit i z jiných důvodů, než je existence planety. Nejčastěji je to projev magnetického pole, proměnnosti hvězdy či hvězdné skvrny. Proto se všechny hvězdy, u kterých je podezření na existenci planety třebas na základě změn jasnosti, pozorují spektrografem, aby se potvrdila nebo vyloučila přítomnost odchylek v radiální rychlosti. Probíhající kampaň PaleRedDot poskytne současné pozorování obou typů, tj. jasnosti a rychlosti, po poměrně dlouhý interval a tak by analýza dat a případná přítomnost planety měla být určena s poměrně vysokou přesností. Samozřejmě neodhalí všechno - např. planety s oběžnou dobou několik roků se v datech vůbec neprojeví - ale protože nás zajímá existence planety v obyvatelné zóně, je tříměsíční interval pozorování postačující.

Pozorování je jenom jedna část projektu. Na stránkách www.palereddot.org najdete vyprávění a úvahy profesionálních astronomů o extrasolárních planetách, hledání života mimo Zemi, přístrojích a plánech a o životě, Vesmíru a vůbec.

O projektu Pale Red Dot a kdo za ním stojí si můžete přečíst v dřívějším článku Jirky Srby na astru.

Na stránkách palereddot.org k dnešnímu dni najdete:

Kategorie Odborníci vysvětlují (Expert Insight)

Kategorie Odborníci si myslí (Expert Opinion)

Kategorie Život na observatoři (Observatory Life)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] PaleRedDot.org - web projektu

Převzato: ESO - Evropská jižní observatoř



O autorovi

Štítky: Pale Red Dot, ESO, Harps


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »