< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velký úspěch kosmického dalekohledu COROT
Petr Kubala Vytisknout článek

Velký úspěch kosmického dalekohledu COROT

Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.
Pokles jasnosti hvězdy v důsledku přechodu exoplanety přes hvězdu.
Kosmický dalekohled COROT objevil svou první superzemi. Jedná se o doposud nejmenší exoplanetu, která navíc obíhá okolo hvězdy podobné Slunci. Exoplaneta COROT-Exo-7b má v průměru méně než dvě Země.

Většina z více než 330 známých exoplanet jsou plynní obři o hmotnosti Neptunu, Jupiteru nebo ještě hmotnější. Počet exoplanet, které by měly hmotnost podobnou hmotnosti Země, je velmi malý. Není to ale proto, že by se planety zemského typu ve vesmíru nevyskytovaly, to jen naše technika zatím není na takové úrovni.

Exoplaneta COROT-Exo-7b má průměr menší než dvě Země. Okolo své mateřské hvězdy obíhá ale velmi blízko, takže jeden rok na exoplanetě trvá jen 20 pozemských hodin! Pro srovnání: Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní. Díky malé vzdálenosti planety od mateřské hvězdy, panuje na jejím povrchu teplota 1 000 až 1 500 °C.

Novou exoplanetu objevil kosmický dalekohled COROT (COnvection, ROtation & planetary Transits), který je určený především k hledání exoplanet. Druhým úkolem je výzkum hvězdné seismologie. Do vesmíru se vydal v prosinci 2006. COROT hledá exoplanety pomocí tranzitní metody. Pokud je oběžná dráha vzdálené planety dobře naorientovaná k Zemi, nastává občas přechod planety přes hvězdu. V tu chvíli jasnost hvězdy poklesne řádově o desetin procent a to se dnes dá již velmi dobře měřit i malými přístroji na Zemi. Na základě měření se dá sestavit světelná křivka poklesu jasnosti dané hvězdy a z ní určit parametry planety.

Zdroj: spaceref.com

Převzato z exoplanety.cz





O autorovi

Petr Kubala

V letech 2008 a 2009 byl vedoucím redaktorem astro.cz.

Další články autora (104)

12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 R3 (PANSTARRS)

Bohužel místo stacku pouze jedno JPG jen kalibrovane urovně v PS kometa nyní docela nízko nad výhodním obzorem mírně k severu kvůli atmosféře a mrakům mi vyšly asi jen dva 60s cvaky než se rozednilo

Další informace »