Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velmi mladá planeta

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.

Předpokládá se, že planety „rostou“ během srážek a slepování v protoplanetárních discích, které obklopují mladé hvězdy. Pozorování ukazují, že tyto disky se rozptýlí během prvních 10 miliónů let hvězdného života, proto se planety do té doby musí zformovat.

Ale doteď nebyla žádná z 270 známých exoplanet nalezena u hvězd dostatečně mladých, které ještě měly protoplanetární disky. Je to také proto, že astronomové při hledání planet tyto mladé hvězdy vyloučili, neboť vlastní pulsace hvězd jsou snadno zaměnitelné s „kolísáním“ hvězdy způsobené oběhem potenciálních planet.

Nyní tým vedený Johny Setiawanem (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo) našel první planetu u hvězdy tak mladé, že se honosí protoplanetárním diskem.

Spektroskopická pozorování hvězdy, nazvané TW Hydrae (TW Hya), prováděli 2,2m dalekohledem na observatoři La Silla (Chile). Hvězdné spektrum vykazovalo každých 3,56 dne anomálii, která neodpovídala hvězdné aktivitě, proto astronomové došli k závěru, že ji způsobuje obíhající planeta.

Planeta, pojmenována TW Hya b, je skoro 10krát hmotnější než Jupiter, také obíhá extrémně blízko u hvězdy – 6 miliónů km (10krát blíž než Merkur kolem Slunce) a nachází se ve vnitřním okraji hvězdného prachového disku.

Vědci jsou přesvědčení, že planety se tvoří ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy – v naší Sluneční soustavě mezi oběžnými dráhami Země a Jupiteru, protože tam je nejvíce materiálu potřebného pro růst planety. Pak během vzájemného gravitačního ovlivňování se postupně v průběhu 100 000 let planety přesouvají do svého konečného postavení. Migrace trvá tak dlouho, dokud planeta nedosáhne oblasti „vyčištěné“ od prachu a plynu, tam pak „zakotví“.

Skutečnost, že planeta byla nalezena u hvězdy, jejíž stáří se odhaduje na 10 miliónů let, jedná se podle astronomů „o horní hranici omezení doby formování a migrace planety“.

„Planeta obíhá v malé vzdálenosti; je tam, kde všechny další jupiterovské exoplanety. Z toho vyvozuji dva hlavní závěry: potřebujete udělat Jupitery během 10 miliónů let a potřebujete je přesunout do blízkosti hvězdy během 10 miliónů let,“ řekl Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA), který není členem týmu. To souhlasí s tím, co si vědci již dříve mysleli, „ale stejně je hezké pozorovat, že se naše ideje potvrdily přímým důkazem“.

Je potřeba zkoumat ještě mladší planety, aby se určilo, která ze dvou konkurenčních teorií lépe odpovídá skutečnosti.
Většiny vědců je přesvědčena, že planety potřebují milióny let než se malá prachová zrnka v disku slepí ve shluky, potom „sněhové koule“ a v průběhu času se vytvoří kamenná jádra planet.
Podle další skupiny se obří planety mohou vytvořit během několika tisíc let – shluky plynu a prachu v prachoplynném disku se velmi rychle gravitačně zhroutí (model gravitační nestability).

Podle vědců ještě není jasné, zda planeta, hmotná jako 9,8 Jupiterů, by mohla přirůstáním vytvořit přímo jádro nebo zda se musí do procesu zapojit i gravitační nestabilita v disku. Nicméně, nový objev je ideální pro testování počítačových simulací různých modelů.
K tomu Kenyon dodává: „Myslím si, že nejlepší je spojit oba modely - vlastnosti planety s vlastnostmi disku.“

Zdroj: http://space.newscientist.com




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »