Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Velmi mladá planeta

Velmi mladá planeta

planet_hya.jpg
Uvnitř prachoplynného mraku kolem mladé hvězdy TW Hydrae byla nalezena dosud nejmladší známá planeta. Objev potvrzuje teorie, že planety mohou vzniknout během 10 miliónů let.

Předpokládá se, že planety „rostou“ během srážek a slepování v protoplanetárních discích, které obklopují mladé hvězdy. Pozorování ukazují, že tyto disky se rozptýlí během prvních 10 miliónů let hvězdného života, proto se planety do té doby musí zformovat.

Ale doteď nebyla žádná z 270 známých exoplanet nalezena u hvězd dostatečně mladých, které ještě měly protoplanetární disky. Je to také proto, že astronomové při hledání planet tyto mladé hvězdy vyloučili, neboť vlastní pulsace hvězd jsou snadno zaměnitelné s „kolísáním“ hvězdy způsobené oběhem potenciálních planet.

Nyní tým vedený Johny Setiawanem (Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo) našel první planetu u hvězdy tak mladé, že se honosí protoplanetárním diskem.

Spektroskopická pozorování hvězdy, nazvané TW Hydrae (TW Hya), prováděli 2,2m dalekohledem na observatoři La Silla (Chile). Hvězdné spektrum vykazovalo každých 3,56 dne anomálii, která neodpovídala hvězdné aktivitě, proto astronomové došli k závěru, že ji způsobuje obíhající planeta.

Planeta, pojmenována TW Hya b, je skoro 10krát hmotnější než Jupiter, také obíhá extrémně blízko u hvězdy – 6 miliónů km (10krát blíž než Merkur kolem Slunce) a nachází se ve vnitřním okraji hvězdného prachového disku.

Vědci jsou přesvědčení, že planety se tvoří ve větších vzdálenostech od mateřské hvězdy – v naší Sluneční soustavě mezi oběžnými dráhami Země a Jupiteru, protože tam je nejvíce materiálu potřebného pro růst planety. Pak během vzájemného gravitačního ovlivňování se postupně v průběhu 100 000 let planety přesouvají do svého konečného postavení. Migrace trvá tak dlouho, dokud planeta nedosáhne oblasti „vyčištěné“ od prachu a plynu, tam pak „zakotví“.

Skutečnost, že planeta byla nalezena u hvězdy, jejíž stáří se odhaduje na 10 miliónů let, jedná se podle astronomů „o horní hranici omezení doby formování a migrace planety“.

„Planeta obíhá v malé vzdálenosti; je tam, kde všechny další jupiterovské exoplanety. Z toho vyvozuji dva hlavní závěry: potřebujete udělat Jupitery během 10 miliónů let a potřebujete je přesunout do blízkosti hvězdy během 10 miliónů let,“ řekl Scott Kenyon (Smithsonian Astrophysical Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA), který není členem týmu. To souhlasí s tím, co si vědci již dříve mysleli, „ale stejně je hezké pozorovat, že se naše ideje potvrdily přímým důkazem“.

Je potřeba zkoumat ještě mladší planety, aby se určilo, která ze dvou konkurenčních teorií lépe odpovídá skutečnosti.
Většiny vědců je přesvědčena, že planety potřebují milióny let než se malá prachová zrnka v disku slepí ve shluky, potom „sněhové koule“ a v průběhu času se vytvoří kamenná jádra planet.
Podle další skupiny se obří planety mohou vytvořit během několika tisíc let – shluky plynu a prachu v prachoplynném disku se velmi rychle gravitačně zhroutí (model gravitační nestability).

Podle vědců ještě není jasné, zda planeta, hmotná jako 9,8 Jupiterů, by mohla přirůstáním vytvořit přímo jádro nebo zda se musí do procesu zapojit i gravitační nestabilita v disku. Nicméně, nový objev je ideální pro testování počítačových simulací různých modelů.
K tomu Kenyon dodává: „Myslím si, že nejlepší je spojit oba modely - vlastnosti planety s vlastnostmi disku.“

Zdroj: http://space.newscientist.com




O autorovi



17. vesmírný týden 2026

17. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 4. do 26. 4. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše, která projde kolem Uranu a nad jihozápadem je Jupiter. Konjunkce planet na ranní obloze je nám bohužel skryta. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) projde mezi Zemí a Sluncem a bude vidět v koronografu SOHO. Úspěšný třetí start zaznamenala společnost Blue Origin se svojí raketou New Glenn, přičemž první stupeň opět úspěšně přistál na mořské plošině. Úspěšné testy má za sebou i celá Super Heavy Starship chystající se na další testovací let v květnu. Aleš Svoboda podstupuje třetí závěrečnou část výcviku. Před pěti lety se na Marsu vznesl vrtulníček Ingenuity.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion

Comet C/2025 R3 (PANSTARRS) at perihelion EXIF: ???? Camera - Nikon D600a ???? Optics - Samyang 135mm F2.0 ED UMC on Skywatcher Star Adventurer I - not guided Manfrotto MT055XPRO3 ⏱️ time sky - Tracked 8x single shots each frame ISO 1000, f2, 30 sec ⏱️ time foreground - Panorama from 4x single shots each frame ISO 100, f2, 15 sec

Další informace »