Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vodní pára objevena na cizích planetách

Vodní pára objevena na cizích planetách

Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Kresba přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček hvězdy.
Horké obří plynné planety mimo naši Sluneční soustavu obsahují ve své atmosféře vodní páru. Vyplývá to z nových pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope). Exoplaneta, pojmenovaná HD 189733b, se doslova smaží v žáru mateřské hvězdy, uvězněná tak blízko, že kolem ní oběhne přibližně jednou za dva dny. Na připojené kresbě je znázorněna obří plynná exoplaneta, přecházející před kotoučkem hvězdy.

Astronomové předpokládali, že planety tohoto typu, označované termínem „horký Jupiter“, by mohly ve svých atmosférách vodní páru obsahovat. Donedávna marně hledali přesvědčivý důkaz pro tento předpoklad. Až poslední pozorování přinášejí jasné důkazy, že tyto planety jsou „mokré“. „S napětím jsme očekávali identifikaci zřetelných signálů vodní páry na planetě, která je od nás vzdálená stovky biliónů kilometrů,“ říká Giovanna Tinetti (Evropská kosmická agentura, spolupracovnice Institute d’Astrophysique de Paris).

Ačkoliv je voda základní součástí života, jak víme, planety typu horkého Jupitera (i když obsahují vodní páru) nejsou pravděpodobně vhodné pro život. Dřívější měření pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu ukazovala, že exoplaneta HD 189733b je doslova rozpálená na průměrnou teplotu kolem 1000 K (tj. přibližně 725 °C). Teplota zde kolísá v rozmezí 425 až 930 °C. Astronomové doufají, že se jim podaří pomocí kosmických observatoří, jako je Spitzerův dalekohled, objevit vodu také na kamenných a obyvatelných planetách, podobných Zemi. Atmosféry těchto planet však zřejmě budou mnohem řidší a chladnější, proto i detekce vody zde bude obtížnější.

„Objev vody na této planetě naznačuje, že i další planety ve vesmíru, možná dokonce i některé kamenné planety, mohou také obsahovat vodu,“ říká spoluautor vědecké práce Sean Carey (NASA's Spitzer Science Center at the California Institute of Technology in Pasadena).

Nová zjištění jsou součástí nové oblasti vědeckého bádání – studia počasí na exoplanetách, tedy na planetách mimo naši Sluneční soustavu. Tak vzdálené planety nemůžeme pozorovat přímo; nicméně v uplynulých několika letech astronomové získali informace také o jejich atmosférách pozorováním přechodů několika exoplanet typu horkého Jupitera před kotoučkem hvězdy.

Počátkem tohoto roku Spitzerův dalekohled uskutečnil první analýzu světla dvou exoplanet: HD 189733b a HD 209458b. Pomocí spektrometru pozoroval planety, jak postupně mizí za hvězdami. To vedlo k získání vůbec prvního „otisku prstů“ – tedy k pořízení spektra exoplanety. Přesto výsledkem nebyl objev vody, pravděpodobně proto, že její hledání touto metodou je velmi obtížné vzhledem ke struktuře atmosfér těchto exoplanet.

Později tým astronomů objevil stopy vody u exoplanety HD 209458b na základě analýzy viditelného světla, provedené pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST. Tato data byla získána v době, kdy planeta přecházela před kotoučkem mateřské hvězdy.

Nyní tým astronomů získal doposud ty nejlepší důkazy přítomnosti vody v atmosféře horkého Jupitera při pozorování přechodu exoplanety HD 189733b přes kotouček mateřské hvězdy, a to družicí Spitzer v oblasti infračerveného záření. Při použití této metody jsou změny infračerveného záření hvězdy zaznamenávány v době, kdy exoplaneta postupně zakrývá atmosféru hvězdy, jejíž světlo prochází vnější atmosférou planety. Astronomové pozorovali tento úkaz pomocí sady kamer na palubě Spitzerova kosmického dalekohledu na třech rozdílných vlnových délkách infračerveného záření a zjistili, že pro každou vlnovou délku bylo planetou pohlceno rozdílné množství světla. Tomuto modelu, kdy absorpce závisí na vlnové délce, odpovídá působení vody.

„Pouze přítomnost molekul vody může vysvětlit toto chování,“ říká Giovanna Tinetti. „Pozorování přechodu planety před kotoučkem hvězdy v oboru infračerveného záření je nejlepší způsob pátrání po těchto molekulách v atmosférách exoplanet.“ Teplota na exoplanetě HD 189733b je příliš vysoká na to, aby zde voda zkondenzovala do oblaků, případně padala na povrch planety v podobě deště.

Atmosféra exoplanety však vůbec není klidná. Planeta je pevně sevřena gravitací hvězdy (vzhledem k malé vzdálenosti), takže jedna její polokoule je trvale přivrácena k povrchu hvězdy (tzv. vázaná rotace), čímž dochází k jejímu mimořádnému ohřevu. To pravděpodobně vyvolává prudké větry, vanoucí směrem z denní na noční polokouli.

Exoplaneta HD 189733b se nachází v souhvězdí Lištičky, ve vzdálenosti 63 světelné roky od Země. Byla objevena v roce 2005 na základě zeslabení světla hvězdy o 3 % při přechodu exoplanety před kotoučkem hvězdy. Průměr exoplanety byl určen na 1,25 průměru planety Jupiter.

Zdroj: spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Využil jsem další jasnou toskánskou noc a kochal se kometou 46P Wirtanen, která se pomalu přibližuje k Plejádám. Složenina 20 snímků z Fuji X-Pro2 + Fujinon XF 23/f1.4. Každý jednotlivý snímek clona 2.2, expozice 30 sekund, ISO 6400. Montáž iOptron SkyTracker. Složeno v programu StarryLandscapeStacker, doladělo v Affinity Photo.

Další informace »