Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

TMC1A je stále se vyvíjející protohvězdou. Červeně zbarvená oblast obsahuje mnoho prachových částic. Zelená a modrá barva představují přítomnost oxidu uhelnatého. Nepřítomnost zelené a modré barvy ve vnitřní oblasti znamená, že v mladém protoplanetárním disku již „vyrostla“ prachová zrnka milimetrových rozměrů.
Autor: Jørgensen/Harsono/ESASky/ESAC

Tým evropských astronomů zjistil, že prachové částice v okolí hvězdy se spojují již před tím, než mateřská hvězda zcela „dospěje“. Spojování (slepování) prachových částic je prvním krokem při vzniku nových planet. Astronomové z Nizozemí, Švédska a Dánska o svém objevu publikovali článek v časopise Nature Astronomy.

V posledních letech astronomové objevili početné planetární soustavy u jiných hvězd než Slunce. Téměř u každé hvězdy je vysoká pravděpodobnost, že vlastní alespoň jednu obíhající planetu. Jedna z hlavních otázek se soustřeďuje na to, jak planetární soustavy vznikají a jak tyto procesy vedou k pozorované rozmanitosti (diverzitě) planet v jejich počtu a hmotnostech. Výsledky Evropského výzkumného projektu napovídají, že vznik planet začíná ve velmi rané fázi vzniku hvězd.

Astronomové využili ke svému objevu pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). ALMA se skládá z 66 propojených radioteleskopů na ploše o průměru 16 km. Nachází se v oblasti chilské pouště Atacama, ve výšce 5 000 metrů nad mořem. Vědci namířili teleskop na zdroj TMC1A, což je mladá, ještě se vyvíjející hvězda v souhvězdí Býka.

Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu Autor: Daria Dall'Olio
Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu
Autor: Daria Dall'Olio
Astronomové zaregistrovali pozoruhodně malou intenzitu záření oxidu uhelnatého v oblasti tvaru disku v blízkém okolí velmi mladé hvězdy (asi 100 000 let). Měli podezření na to, že záření je blokováno velkými prachovými částicemi. Na základě počítačových modelů mohli prokázat, že skutečně prachové částice v mladém protoplanetárním disku pravděpodobně zvětšily svoji velikost z tisíciny milimetru na milimetrové rozměry.

Daniel Harsono, hlavní vědecký pracovník z Leiden University v Nizozemí vysvětluje, proč je to tak překvapující: „Výsledky pozorování ukazují, že planety se již začínají formovat v okamžiku, kdy se mateřská hvězda stále ještě vyvíjí. V této době hvězda obsahuje pouze polovinu až tři čtvrtiny své konečné hmotnosti. A to je nové zjištění.“

Per Bjerkeli (Chalmers University, Švédsko) zdůrazňuje význam časného růstu prachových zrníček: „Může to vysvětlovat vznik obřích planet, které jsou srovnatelné s Jupiterem či Saturnem ve Sluneční soustavě. Pouze mladé protoplanetární disky obsahují dostatečné množství materiálu pro vznik obřích planet.“

Spolupracovník Matthijs van der Wiel (ASTRON, Netherlands Institute for Radio Astronomy) je potěšen tímto jasným a jednoznačným pozorováním. „Že se tyto částice zpočátku zvětšují, může být pochopitelně výjimka. Možná je tento mladý disk velmi nestandardní.“

Do budoucna chtějí astronomové pátrat po signálech prozrazujících vznik planet podobným způsobem v okolí jiných protohvězd. Nakonec se vědci chtějí dozvědět mnohem více o vzniku planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astronomie.nl

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězda TMC1A, Protoplanetární disk, Vznik exoplanet


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »