Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

TMC1A je stále se vyvíjející protohvězdou. Červeně zbarvená oblast obsahuje mnoho prachových částic. Zelená a modrá barva představují přítomnost oxidu uhelnatého. Nepřítomnost zelené a modré barvy ve vnitřní oblasti znamená, že v mladém protoplanetárním disku již „vyrostla“ prachová zrnka milimetrových rozměrů.
Autor: Jørgensen/Harsono/ESASky/ESAC

Tým evropských astronomů zjistil, že prachové částice v okolí hvězdy se spojují již před tím, než mateřská hvězda zcela „dospěje“. Spojování (slepování) prachových částic je prvním krokem při vzniku nových planet. Astronomové z Nizozemí, Švédska a Dánska o svém objevu publikovali článek v časopise Nature Astronomy.

V posledních letech astronomové objevili početné planetární soustavy u jiných hvězd než Slunce. Téměř u každé hvězdy je vysoká pravděpodobnost, že vlastní alespoň jednu obíhající planetu. Jedna z hlavních otázek se soustřeďuje na to, jak planetární soustavy vznikají a jak tyto procesy vedou k pozorované rozmanitosti (diverzitě) planet v jejich počtu a hmotnostech. Výsledky Evropského výzkumného projektu napovídají, že vznik planet začíná ve velmi rané fázi vzniku hvězd.

Astronomové využili ke svému objevu pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). ALMA se skládá z 66 propojených radioteleskopů na ploše o průměru 16 km. Nachází se v oblasti chilské pouště Atacama, ve výšce 5 000 metrů nad mořem. Vědci namířili teleskop na zdroj TMC1A, což je mladá, ještě se vyvíjející hvězda v souhvězdí Býka.

Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu Autor: Daria Dall'Olio
Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu
Autor: Daria Dall'Olio
Astronomové zaregistrovali pozoruhodně malou intenzitu záření oxidu uhelnatého v oblasti tvaru disku v blízkém okolí velmi mladé hvězdy (asi 100 000 let). Měli podezření na to, že záření je blokováno velkými prachovými částicemi. Na základě počítačových modelů mohli prokázat, že skutečně prachové částice v mladém protoplanetárním disku pravděpodobně zvětšily svoji velikost z tisíciny milimetru na milimetrové rozměry.

Daniel Harsono, hlavní vědecký pracovník z Leiden University v Nizozemí vysvětluje, proč je to tak překvapující: „Výsledky pozorování ukazují, že planety se již začínají formovat v okamžiku, kdy se mateřská hvězda stále ještě vyvíjí. V této době hvězda obsahuje pouze polovinu až tři čtvrtiny své konečné hmotnosti. A to je nové zjištění.“

Per Bjerkeli (Chalmers University, Švédsko) zdůrazňuje význam časného růstu prachových zrníček: „Může to vysvětlovat vznik obřích planet, které jsou srovnatelné s Jupiterem či Saturnem ve Sluneční soustavě. Pouze mladé protoplanetární disky obsahují dostatečné množství materiálu pro vznik obřích planet.“

Spolupracovník Matthijs van der Wiel (ASTRON, Netherlands Institute for Radio Astronomy) je potěšen tímto jasným a jednoznačným pozorováním. „Že se tyto částice zpočátku zvětšují, může být pochopitelně výjimka. Možná je tento mladý disk velmi nestandardní.“

Do budoucna chtějí astronomové pátrat po signálech prozrazujících vznik planet podobným způsobem v okolí jiných protohvězd. Nakonec se vědci chtějí dozvědět mnohem více o vzniku planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astronomie.nl

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězda TMC1A, Protoplanetární disk, Vznik exoplanet


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »