Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

Vznik planet začíná již před zformováním mateřských hvězd

TMC1A je stále se vyvíjející protohvězdou. Červeně zbarvená oblast obsahuje mnoho prachových částic. Zelená a modrá barva představují přítomnost oxidu uhelnatého. Nepřítomnost zelené a modré barvy ve vnitřní oblasti znamená, že v mladém protoplanetárním disku již „vyrostla“ prachová zrnka milimetrových rozměrů.
Autor: Jørgensen/Harsono/ESASky/ESAC

Tým evropských astronomů zjistil, že prachové částice v okolí hvězdy se spojují již před tím, než mateřská hvězda zcela „dospěje“. Spojování (slepování) prachových částic je prvním krokem při vzniku nových planet. Astronomové z Nizozemí, Švédska a Dánska o svém objevu publikovali článek v časopise Nature Astronomy.

V posledních letech astronomové objevili početné planetární soustavy u jiných hvězd než Slunce. Téměř u každé hvězdy je vysoká pravděpodobnost, že vlastní alespoň jednu obíhající planetu. Jedna z hlavních otázek se soustřeďuje na to, jak planetární soustavy vznikají a jak tyto procesy vedou k pozorované rozmanitosti (diverzitě) planet v jejich počtu a hmotnostech. Výsledky Evropského výzkumného projektu napovídají, že vznik planet začíná ve velmi rané fázi vzniku hvězd.

Astronomové využili ke svému objevu pozorování pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). ALMA se skládá z 66 propojených radioteleskopů na ploše o průměru 16 km. Nachází se v oblasti chilské pouště Atacama, ve výšce 5 000 metrů nad mořem. Vědci namířili teleskop na zdroj TMC1A, což je mladá, ještě se vyvíjející hvězda v souhvězdí Býka.

Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu Autor: Daria Dall'Olio
Umělecké ztvárnění mladé hvězdy a protoplanetárního disku, v němž probíhá růst zrníček prachu
Autor: Daria Dall'Olio
Astronomové zaregistrovali pozoruhodně malou intenzitu záření oxidu uhelnatého v oblasti tvaru disku v blízkém okolí velmi mladé hvězdy (asi 100 000 let). Měli podezření na to, že záření je blokováno velkými prachovými částicemi. Na základě počítačových modelů mohli prokázat, že skutečně prachové částice v mladém protoplanetárním disku pravděpodobně zvětšily svoji velikost z tisíciny milimetru na milimetrové rozměry.

Daniel Harsono, hlavní vědecký pracovník z Leiden University v Nizozemí vysvětluje, proč je to tak překvapující: „Výsledky pozorování ukazují, že planety se již začínají formovat v okamžiku, kdy se mateřská hvězda stále ještě vyvíjí. V této době hvězda obsahuje pouze polovinu až tři čtvrtiny své konečné hmotnosti. A to je nové zjištění.“

Per Bjerkeli (Chalmers University, Švédsko) zdůrazňuje význam časného růstu prachových zrníček: „Může to vysvětlovat vznik obřích planet, které jsou srovnatelné s Jupiterem či Saturnem ve Sluneční soustavě. Pouze mladé protoplanetární disky obsahují dostatečné množství materiálu pro vznik obřích planet.“

Spolupracovník Matthijs van der Wiel (ASTRON, Netherlands Institute for Radio Astronomy) je potěšen tímto jasným a jednoznačným pozorováním. „Že se tyto částice zpočátku zvětšují, může být pochopitelně výjimka. Možná je tento mladý disk velmi nestandardní.“

Do budoucna chtějí astronomové pátrat po signálech prozrazujících vznik planet podobným způsobem v okolí jiných protohvězd. Nakonec se vědci chtějí dozvědět mnohem více o vzniku planet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astronomie.nl

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protohvězda TMC1A, Protoplanetární disk, Vznik exoplanet


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »