Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vzniká elektronický časopis o exoplanetách
Petr Kubala Vytisknout článek

Vzniká elektronický časopis o exoplanetách

HD209458.jpg
Na českém internetu vzniká nový elektronický časopis o planetách, které obíhají okolo cizích hvězd. Výzkum extrasolárních planet – neboli exoplanet je relativně novým oborem, první planety mimo sluneční soustavu byly objeveny teprve v polovině 90. let minulého století. Dnes známe již téměř 300 exoplanet a jejich počet se neustále rozrůstá.

V následujících letech se očekávají objevy stovek nových exoplanet. Zatímco nyní jsme schopni odhalit především obří plynné planety, které obíhají kolem svých sluncí velmi blízko, v dohledné budoucnosti přijdou i objevy planet zemského typu. Revoluci v detekci exoplanet by měla přinést mise kosmického dalekohledu Kepler už v příštím roce.

Jediný na světě

Nový český časopis o exoplanetách nese název Gliese a vydává ho Valašská astronomická společnost (http://vas.astrovm.cz), která je kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti. Podobně zaměřený časopis v takovéto podobě je zřejmě světovým unikátem.

Název časopisu odvozen od známých planetárních systémů a německého astronoma

Koncem 50. let minulého století vydal německý astronom Wilhelm Gliese katalog, který měl postupně zmapovat všechny hvězdy do vzdálenosti 20 pc (65 světelných let) od Země. První verze katalogu obsahovala 915 hvězd, ale nástupem moderní techniky se tento počet rychle rozrůstal, a proto vycházely další vydání katalogu a také záběr byl rozšířen na 25 pc.

Hvězdy z tohoto katalogu bývají obvykle označovány názvem Gliese a pořadovým číslem. Novější přírůstky pak nesou označení Gl a číslo nebo GJ. Na novějších verzích totiž W.Gliese pracoval společně se svým kolegou, kterým byl Hartmut Jahreiß. Proto novější verze dostaly název Gliese- Jahreiß a odtud zkratka GJ.

Wilhelm Gliese (1915 – 1993) pracoval v Astronomisches Rechen-Institut v Berlíně. Zajímavostí je, že se narodil ve městě Golberg. Polské město dnes nese název Złotoryja a nachází se nedaleko českých hranic. Obyvatelé slezského města Złotoryja jsou na svého rodáka samozřejmě patřičně hrdí.

Katalog Gliese obsahuje blízké hvězdy, a tak je celkem logické, že se u několika z nich podařilo nalézt exoplanety. Nejznámějšími případy jsou hvězdy Gliese 581 a Gliese 876. Obě hvězdy jsou červenými trpaslíky a okolo obou hvězd obíhají hned tři planety! A právě proto, že exoplanety s „názvem Gliese“ jsou výjimečné a slavné, rozhodli jsme se náš časopis pojmenovat po nich.

Větší popularizace tématiky v České republice

Gliese bude vycházet 6x ročně a zájemci si ho mohou stáhnout ze stránek časopisu: www.astro.cz/gliese, webu www.astro.cz, nebo si ho nechat zasílat emailem. První číslo spatřilo světlo světa 10. března.

Cílem časopisu je především přinést ucelené ohlédnutí za uplynulými dvěma měsíci ve výzkumu exoplanet. Články v časopisu budou obvykle převzaty z předních českých astronomických serverů, ale také původní. Důraz bude kladen nejen na aktuální témata, ale rovněž na přehledové články, informace o nově objevených exoplanetách apod.

Redakce časopisu Gliese hodlá také celkově zlepšit povědomí české veřejnosti o exoplanetách a životě ve vesmíru. Spolupracovat bude Gliese nejen z českými astronomickými servery, ale například i se Sekcí pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti (http://var.astro.cz), která shodou okolností právě rozjíždí projekt TRESCA, zaměřený na hledání a výzkum exoplanet tranzitní metodou.

Tento článek lze volně šířit! Text si můžete také stáhnout ve formátu doc.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »