Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vzniká elektronický časopis o exoplanetách
Petr Kubala Vytisknout článek

Vzniká elektronický časopis o exoplanetách

HD209458.jpg
Na českém internetu vzniká nový elektronický časopis o planetách, které obíhají okolo cizích hvězd. Výzkum extrasolárních planet – neboli exoplanet je relativně novým oborem, první planety mimo sluneční soustavu byly objeveny teprve v polovině 90. let minulého století. Dnes známe již téměř 300 exoplanet a jejich počet se neustále rozrůstá.

V následujících letech se očekávají objevy stovek nových exoplanet. Zatímco nyní jsme schopni odhalit především obří plynné planety, které obíhají kolem svých sluncí velmi blízko, v dohledné budoucnosti přijdou i objevy planet zemského typu. Revoluci v detekci exoplanet by měla přinést mise kosmického dalekohledu Kepler už v příštím roce.

Jediný na světě

Nový český časopis o exoplanetách nese název Gliese a vydává ho Valašská astronomická společnost (http://vas.astrovm.cz), která je kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti. Podobně zaměřený časopis v takovéto podobě je zřejmě světovým unikátem.

Název časopisu odvozen od známých planetárních systémů a německého astronoma

Koncem 50. let minulého století vydal německý astronom Wilhelm Gliese katalog, který měl postupně zmapovat všechny hvězdy do vzdálenosti 20 pc (65 světelných let) od Země. První verze katalogu obsahovala 915 hvězd, ale nástupem moderní techniky se tento počet rychle rozrůstal, a proto vycházely další vydání katalogu a také záběr byl rozšířen na 25 pc.

Hvězdy z tohoto katalogu bývají obvykle označovány názvem Gliese a pořadovým číslem. Novější přírůstky pak nesou označení Gl a číslo nebo GJ. Na novějších verzích totiž W.Gliese pracoval společně se svým kolegou, kterým byl Hartmut Jahreiß. Proto novější verze dostaly název Gliese- Jahreiß a odtud zkratka GJ.

Wilhelm Gliese (1915 – 1993) pracoval v Astronomisches Rechen-Institut v Berlíně. Zajímavostí je, že se narodil ve městě Golberg. Polské město dnes nese název Złotoryja a nachází se nedaleko českých hranic. Obyvatelé slezského města Złotoryja jsou na svého rodáka samozřejmě patřičně hrdí.

Katalog Gliese obsahuje blízké hvězdy, a tak je celkem logické, že se u několika z nich podařilo nalézt exoplanety. Nejznámějšími případy jsou hvězdy Gliese 581 a Gliese 876. Obě hvězdy jsou červenými trpaslíky a okolo obou hvězd obíhají hned tři planety! A právě proto, že exoplanety s „názvem Gliese“ jsou výjimečné a slavné, rozhodli jsme se náš časopis pojmenovat po nich.

Větší popularizace tématiky v České republice

Gliese bude vycházet 6x ročně a zájemci si ho mohou stáhnout ze stránek časopisu: www.astro.cz/gliese, webu www.astro.cz, nebo si ho nechat zasílat emailem. První číslo spatřilo světlo světa 10. března.

Cílem časopisu je především přinést ucelené ohlédnutí za uplynulými dvěma měsíci ve výzkumu exoplanet. Články v časopisu budou obvykle převzaty z předních českých astronomických serverů, ale také původní. Důraz bude kladen nejen na aktuální témata, ale rovněž na přehledové články, informace o nově objevených exoplanetách apod.

Redakce časopisu Gliese hodlá také celkově zlepšit povědomí české veřejnosti o exoplanetách a životě ve vesmíru. Spolupracovat bude Gliese nejen z českými astronomickými servery, ale například i se Sekcí pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti (http://var.astro.cz), která shodou okolností právě rozjíždí projekt TRESCA, zaměřený na hledání a výzkum exoplanet tranzitní metodou.

Tento článek lze volně šířit! Text si můžete také stáhnout ve formátu doc.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »