Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vzniká elektronický časopis o exoplanetách
Petr Kubala Vytisknout článek

Vzniká elektronický časopis o exoplanetách

HD209458.jpg
Na českém internetu vzniká nový elektronický časopis o planetách, které obíhají okolo cizích hvězd. Výzkum extrasolárních planet – neboli exoplanet je relativně novým oborem, první planety mimo sluneční soustavu byly objeveny teprve v polovině 90. let minulého století. Dnes známe již téměř 300 exoplanet a jejich počet se neustále rozrůstá.

V následujících letech se očekávají objevy stovek nových exoplanet. Zatímco nyní jsme schopni odhalit především obří plynné planety, které obíhají kolem svých sluncí velmi blízko, v dohledné budoucnosti přijdou i objevy planet zemského typu. Revoluci v detekci exoplanet by měla přinést mise kosmického dalekohledu Kepler už v příštím roce.

Jediný na světě

Nový český časopis o exoplanetách nese název Gliese a vydává ho Valašská astronomická společnost (http://vas.astrovm.cz), která je kolektivním členem se statutem pobočky České astronomické společnosti. Podobně zaměřený časopis v takovéto podobě je zřejmě světovým unikátem.

Název časopisu odvozen od známých planetárních systémů a německého astronoma

Koncem 50. let minulého století vydal německý astronom Wilhelm Gliese katalog, který měl postupně zmapovat všechny hvězdy do vzdálenosti 20 pc (65 světelných let) od Země. První verze katalogu obsahovala 915 hvězd, ale nástupem moderní techniky se tento počet rychle rozrůstal, a proto vycházely další vydání katalogu a také záběr byl rozšířen na 25 pc.

Hvězdy z tohoto katalogu bývají obvykle označovány názvem Gliese a pořadovým číslem. Novější přírůstky pak nesou označení Gl a číslo nebo GJ. Na novějších verzích totiž W.Gliese pracoval společně se svým kolegou, kterým byl Hartmut Jahreiß. Proto novější verze dostaly název Gliese- Jahreiß a odtud zkratka GJ.

Wilhelm Gliese (1915 – 1993) pracoval v Astronomisches Rechen-Institut v Berlíně. Zajímavostí je, že se narodil ve městě Golberg. Polské město dnes nese název Złotoryja a nachází se nedaleko českých hranic. Obyvatelé slezského města Złotoryja jsou na svého rodáka samozřejmě patřičně hrdí.

Katalog Gliese obsahuje blízké hvězdy, a tak je celkem logické, že se u několika z nich podařilo nalézt exoplanety. Nejznámějšími případy jsou hvězdy Gliese 581 a Gliese 876. Obě hvězdy jsou červenými trpaslíky a okolo obou hvězd obíhají hned tři planety! A právě proto, že exoplanety s „názvem Gliese“ jsou výjimečné a slavné, rozhodli jsme se náš časopis pojmenovat po nich.

Větší popularizace tématiky v České republice

Gliese bude vycházet 6x ročně a zájemci si ho mohou stáhnout ze stránek časopisu: www.astro.cz/gliese, webu www.astro.cz, nebo si ho nechat zasílat emailem. První číslo spatřilo světlo světa 10. března.

Cílem časopisu je především přinést ucelené ohlédnutí za uplynulými dvěma měsíci ve výzkumu exoplanet. Články v časopisu budou obvykle převzaty z předních českých astronomických serverů, ale také původní. Důraz bude kladen nejen na aktuální témata, ale rovněž na přehledové články, informace o nově objevených exoplanetách apod.

Redakce časopisu Gliese hodlá také celkově zlepšit povědomí české veřejnosti o exoplanetách a životě ve vesmíru. Spolupracovat bude Gliese nejen z českými astronomickými servery, ale například i se Sekcí pozorovatelů proměnných hvězd České astronomické společnosti (http://var.astro.cz), která shodou okolností právě rozjíždí projekt TRESCA, zaměřený na hledání a výzkum exoplanet tranzitní metodou.

Tento článek lze volně šířit! Text si můžete také stáhnout ve formátu doc.




O autorovi



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »