Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Červnové výročí: August Jan Bedřich Seydler

Červnové výročí: August Jan Bedřich Seydler

August Jan Bedřich Seydler Autor: Wikipedie
August Jan Bedřich Seydler
Autor: Wikipedie
První červnový den uplyne 165 let od narození českého astronoma, fyzika a vysokoškolského profesora Augusta Seydlera. V astronomii se věnoval zejména pohybu a drahám planet či komet, přispěl také k řešení Keplerových rovnic. Dále se zabýval teoretickou fyzikou, mechanikou, filozofií i dalšími obory.

Na svět přišel z Žamberku jako nejmladší, čtvrté dítě, ale nepobyl zde dlouho. Již v lednu následujícího roku jeho otec, pracující jako inspektor finanční stráže, získal místo v Praze, a malý August se ve věku jen několika měsíců stěhoval také. Když mu byly pouhé tři roky, zemřela mu matka na tuberkulózu a po otcově druhé svatbě se o něj starala jeho druhá manželka.

V letech 1860 až 1867 studoval v Novém Městě Pražském na gymnáziu u piaristů a úspěšně zde složil maturitní zkoušky. Již v té době se zajímal o astronomii a matematiku. Jeho zájmu a vědomostí si všimli někteří jeho profesoři a nabídli mu zaměstnání. Od roku 1868 díky tomu pracoval v laboratoři fyzikálního ústavu a o rok později přijal práci asistenta na hvězdárně v Klementinu. Kvůli nepříliš dobré technické vybavenosti zde byly jen omezené možnosti pozorování. To, spolu s působením tehdejšího ředitele Hornsteina způsobilo, že Seydler sice získal praktické zkušenosti, ale nakonec se zaměřil spíše na teoretickou astronomii.

V té době již studoval filozofickou fakultu pražské univerzity a roku 1871 získal doktorát filozofie. Následující rok dokončil svou habilitační práci, která měla fyzikální i astronomickou část. Práce byla přijata a po splnění dalších náležitostí se Seydler stal soukromým docentem.

Ani to však nebyl vrchol jeho kariéry. Pokračoval ve studiích a ve věku 32 let se stal mimořádným profesorem teoretické fyziky na pražské univerzitě. O čtyři roky později se stal již řádným profesorem a jeho specializace se rozšířila o teoretickou astronomii. V tomto období se též stal nejprve dopisujícím, později i řádným členem Královské české společnosti nauk.

Při výuce astronomie narážel neustále na problém, že jeho studenti nemohli získávat praktické zkušenosti, neboť neměli k dispozici hvězdárnu. Jednou se k tomu vyjádřil slovy: „Jediný večer u dalekohledu více znamená pro oživení zájmu o astronomii než všechny teoretické přednášky.“ Poté, co ztroskotaly plány na vybudování řádné hvězdárny, Seydler najmul na Letné jednu vilu a rozhodl se v ní zřídit alespoň provizorní observatoř. To se mu nakonec přes všechny komplikace podařilo a získal do ní i řadu astronomických přístrojů.

To se však již pomalu uzavírala jeho životní dráha. Stejně jako většinu jeho příbuzenstva, i jeho zasáhla tuberkulóza. Její příznaky se stále zhoršovaly, až jí 22. června 1891 podlehl. Bylo mu pouhých 42 let.

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku.




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.

Štítky: Osobnost


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »